Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie, Josef, Tereza, Ivan, Lucifer, Klara, Kerstie, Hella

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Markéta píše: 15. 2. 2008, 11.09

Dobrý den, je mi 26 let a řeším problém, se kterým si nevím rady. Mám přítele, se kterým jsem 8 let, 1,5 roku žijeme ve společné domácnosti. V prosinci jsem otěhotněla, ale bohužel minulý týden jsem musela podstoupit revizi dělohy, protože plod se nevyvíjel. Nevím jestli je problém ve mně nebo v našem vztahu, ale během těhotenství jsem měla hrozné stavy úzkosti, kterých jsem se nedokázala zbavit - přítel byl neustále v práci a ja jsem měla pocit, že jsem na vše sama. Absolutně jsem se nedokázala povznést nad hlouposti a užívat si příjemné chvíle. Pořád jsem od něj čekala podporu. Takové pocity jsem měla i dříve, ale po určité době odezněly. Vím, že takhle se žít nedá, protože ubližuji sobě i jemu. Partner je jinak velmi hodný, klidný až flegmatický, pracovitý (až moc), má mě rád, je na rozdíl ode mě vyrovnaný a raduje se z maličkostí, hodně volného času trávíme spolu, ale co mu neřeknu, neudělá. Jsem na sebe velmi přísná, musím být všude na čas a nedokážu si jakoby užívat života,nechávám si často od lidí ubližovat a pak se trápím. Musím pořád něco dělat a když nic nedělám, tak si vyčítám, že se flákám. A můj přítel je pravý opak. Ráda bych vše vyřešila a žila normální život. Děkuji Vám za odpověd..

Odpověď: 18. 2. 2008, 18.35

Milá Markéto, ted by bylo dobré postupně odtruchlit potrat, rozloučení s miminkem a to nejlépe společně s partnerem. Stavy úzkosti by bylo dobré prozkoumat v kontextu vašeho života. Mívají kořeny v minulosti. Když člověk začne s touto potíží docházet na psychoterapii, daří se ji obvykle docela dobře zvládnout.

Jana M. (kebulka) píše: 15. 2. 2008, 10.00

Dobrý den, moc Vás prosím o radu. Naše skoro 2letá dcera stále opakuje stejné výrazy-např. po probuzení,při usínání i během dne,aniž by byl důvod či jí to něco připomělo -říká-"číča drápe" nebo "nepij to" či "auto velký" a plno dalších-někdy jsme jí vysvětlovali, že kočička má drápy a nebo, aby nepila vodu ve vaně při koupání, nebo že naše auto je veliký.Další věcí je, že pokud se jí zeptáme, zda chce napít či najíst odpovídá vždy převráceně - "nechceš" nebo zda má bobka "nemáš". Neříká nemám,ale mluví ve druhé osobě. Mám hrozný strach, aby to nebyly nějaké prvky autistického chování.Jinak do očí se nám kouká, s dětmi si moc nehraje, spíše si vystačí sama. Jinak s mluvou to je myslím OK, slovní zásobu má velikou a spojuje i 3 slova. Dokáže namalovat kolo a tvary rozpoznává a pojmenovává také. Na nočník si klidně sedne, ale potřebu neudělá, používáme stále plíny, přestože ví, že bobík se dělá do nočníku, ale sama si o něj neřekne. Také špatně jí, spíše nejí, je to vždy boj, aby snědla pár lžic.Vím, že radit takhle na dálku je těžké, ale prosím alespoň o radu, zda máme vyhledat nějakého odborníka a zda případně nevíte o nějakém v Pardubickém kraji.MOC MOC předem děkuji za dopověď. Jana

Odpověď: 18. 2. 2008, 18.15

Milá Jano, spíše vnímám vaši úzkostnost. Ve vámi popisovaných jevech neshledávám patologii - malé dítě si teprve mezi 2-3 rokem tvoří představu o já. Doporučuji např. knihu od Matějčka: Co a jak ve výchově dětí nebo jinou literaturu z vývojové psychologie.

Soňa píše: 15. 2. 2008, 0.04

Dobrý den, stojím sice opět na nohou, ale mám pocit, že už to nejsem já. V mým životě jsem nesčetně padla až na dno a vždycky jsem našla sílu se znovu postavit. Můžu říct, že mě to pokaždé i posílilo. Ale to jsem věděla s čím se mám poprat a znala jsem i překážky. Teď sice stojím, ale mám pocit,že už nemám sílu se s životem poprat. Zlomily mě intriky a pomluvy, proti kterým jsem se neubránila. Nejdříve v osobním životě a o rok později pak v pracovním. Čím víc jsem se snažila a angažovala, o to horší to bylo. Moje veškeré snahy a více než dobré výsledky se naopak obrátily proti mě. Nakonec jsem se z toho složila a skončila v nemocnici na intenzivní péči. Následně jsem byla přeřazena na jinou práci, která mě sice baví, ale já už nedokážu být sama sebou. Ta bezmocnost proti bezpráví, ta mě podlomila. Jsem nesoustředěná, dělám chyby a navíc nechám se sebou orat. Jinak tomu není ani v životě osobním. Začínám sebou pohrdat, ale chybí mě síla a vlastně už i chuť se tomu postavit. Čekala jsem, že pravda vyjde najevo, ale to se nestalo. Tady vidítě, jak jsem ve svých 52.letech pořád ještě bláhová. Vlastně blbá. Tak jak mě to nedávno řekl jeden můj starý kamarád, že jsem teď tak hodná až jsem blbá! Má pravdu, ale já jsem získala asi tou špatnou zkušeností tolik pochopení pro druhé, že mám pocit, že musím každému pomoci. Jsem z toho všeho nejen vyčerpaná, ale už nemám ani kousek sebevědomí. Ke všemu jsem začala dost zapomínat a navíc jsem pěkně ztloustla. Nechci se utápět v sebelítosti, ale neumím se s tím nějak vypořádat. Bojím se, že zase příjde další pomluva nebo intrika a že proti ní stejně není žádná obrana. Proč bych se tedy měla namáhat. Vím, že to je blbost, ale já to tak cítím. S pozdravem Soňa

Odpověď: 18. 2. 2008, 18.12

Milá Soňo, když člověk zapomene pečovat o sebe, nechá si ubližovat, opravdu se může stát, že i to sehrává roli v prožnosti mozku a celkového zdraví organismu (mmj. symbolicky tuk staví ochranu). Dopručuji vám rozhodnout se, že se chcete naučit, jak pečovat a rozvíjet sebe a začít chodit k psychoterapeutovi.

Susmevem píše: 14. 2. 2008, 18.26

Dobrý den, mám následující problém: Spolu s dvěma tetami/strýci spoluvlastním dům v Praze, ve kterém je restaurace a několik bytů, které obývají "známí" těchto mých příbuzných - platí sice nájem, ale tento je jim v rámci nákladů na údržbu domu na konci roku vracen. Na slušnou žádost o kopie nájemních smluv se mi dostalo dosti hrubých nadávek a posléze zavěšený telefon. Restauraci spravuje bratranec - opět nájem činí malý zlomek obvyklého nájemného (nemluvě o tom, že předchozí nájemci bratrancem doporučení, byli vesměs tuneláři spjatí s ODS). Co mám v daném případě dělat? Snažím se na to nemyslet - člověk je na světě tak krátký čas, že kazit si jej podobnými problémy je opravdu škoda. Na druhou stranu mám pocit, že bych se bezpráví a podobným praktikám měl postavit (zjistil jsem, že když to člověk neudělá, lidé se, bohužel, chovají čím dál bezostyšněji). Asi bych měl podotknout, že, kromě této záležitosti, byly vždy vztahy mezi námi poměrně přátelské. Za odpověď předem děkuji a přeju hezkého Valentýna.

Odpověď: 18. 2. 2008, 18.09

Dobrý den, sice zcela vašemu problému nerozumím, ale jestliže se vám děje bezpráví, je dobré začít jednat věcně. Věci dokladovat a postupovat právně správně. Podporovat gaunery není dobré. Avšak podržte si od toho emoční odstup - postupujte logicky, věcně.

Markéta píše: 14. 2. 2008, 14.10

Dobrý den paní doktorko, mám velké trápení se svým manželem, který nejeví zájem o své 2 syny (5 a 2 roky). S chlapci se nehraje a jen je peskuje a vše jim zakazuje, podle něho jen křičí a když si jde s nimi třeba hrát na zahradu, obvykle to končí pláčem dětí. Manžel když přijde z práce, kolem 15 hodiny, sní oběd a je u PC kde si "hraje" různé hry, nejčastěji vlaky. jak mu mám vysvětlit, že má rodinu a že už není dítě - je mu 32. Pochází z rozvedené rodiny, matka s rozvedla s jeho otcem, když mu byly 4 roky a skoro na stejné důvody, jako jsem vám vypsala. Já muže miluju, náš vztah je báječný, jen ty děti. To mě moc trápí, na výhrůžky rozvodem nedbá. Děkuji za odpověď a přeju krásný den Markéta

Odpověď: 18. 2. 2008, 18.05

Milá Markéto, sama naznačujete, odkud přichází to, že váš manžel nemá pro děti cit... není-li si on vědom problému, změnu nelze čekat. Můžete ho požádat o společnou návštěvu u psychologa kvůli vám samé nebo kvůli dětem... Když vyčerpáte všechny možnosti, nezbývá vám nic jiného než přijmout to, že takového muže jste si vybrala a že to, co od něj byste ráda, vám není schopen dát, protože to neumí.

Michaela píše: 14. 2. 2008, 12.44

Dobrý den, chci se zeptat, jestli existuje nějaká metoda na vypěstování pevné nebo alespoň pevnější vůle? Jde mi hlavně o dokončení vysoké školy, kterou studuji již 7 let, ale i v běžném životě se jakoby nedovedu k ničemu "dokopat". Uklidit, vyžehlit apod. Vím, že to souvisí s mojí povahou, ale mohu alespoň něco změnit?? Moc děkuji za odpověď. M

Odpověď: 18. 2. 2008, 17.59

Milá Michaelo, vůle, sebekázeň k dokončení VŠ by bylo dobré rozšířit. Nejsou-li závažné jiné psychické potíže, jedná se o věc, kterou s jistou dávkou sebepřísnosti můžete zvládnout. O vypracování systému můžete požádat psychoterapeuta.

Tazi píše: 13. 2. 2008, 23.23

Dobry den,nevim jestli je todle zrovna to spravne misto,ale rad bych vas pozadal o radu...je mi 20 a pritelkini 15.sme spolu neco malo pres 7 mesicu.celou dobu to klapalo az na nejaky mensi hadky,ale zhruba poslednich 14 dni se porad s pritelkini hadame a nerozumime si :( obcas ji sice necim nastvu,ale neni to umyslne :( delam veci co se ji nelibej,ale v tu chvily kdy to zrovna delam mi to nejak nedojde a uvedomim si to az kdyz to udelam :( moc ji miluju,ale pride mi ze ji uz na me nezalezi ikdyz sme porad spolu...snazim se na ni bejt porad hodnej a co chvilku ji kupuju nejaky drobnosti pro radost :) (sem tam i neco veciho) nicmene dneska po mensi hadne mi rekla do oci ze neumim soulozit a ze mam nejmensi penis jakej zatim videla :( (nevim jestli me tim jen chtela nastvat bo to myslela vazne,ale mluvila tak :( ) docela hodne me zabolelo ze mi todle rekla :( kdyz sem ji pak psal sms ze bych ji to rad skusil znova vysvetlit proc delam veci co se ji nelibej,tak mi odepsala ze uz si zvykla a ze si mam delat co chci ze uz ji je to jedno a muzu si klidne i fetovat :( docela dlouho sem kouril marihuanu a diky ni sem s tim prestal :) (7 let) moc mi na ni zalezi a rad bych abysme si zase zacali nejak rozumet,ale uz opravdu nevim co mam delat...nikdy sem neveril ze by stres neceho taovidleho mohl bejt tak vaznej,ale ani kuli stresu nejim atd...ne ze bych nemel hlad,ale nemam proste na to jidlo chut :( tak treba 2 dny nejim,pak si dam za den 2 jidla a pak treba zase den nejim..... vim,reknete si co clovek v mym veku dela s tak mladou holkou,ale ne vsechno je o veku... moc sem se do ni zamiloval a sem nestastnej kdyz se mnou mluvi jako s nejakou veci.zitra je valentyn a ja ani nevim jestli ji toho krasnyho velkyho plysaka co sej ji koupil mam davat pac mam strach ze me s nim posle do ..... :( mela by ste prosim pro takovyho zoufalce jako sem ja nejakou radu ??? predem dekuji za odpoved :)

Odpověď: 18. 2. 2008, 17.53

Rada pro tebe? nalézt sebeúctu - a o tom zrcadle platí pro tebe to, co pro Tomáše (předchozí odpověď). Tu lásku, kterou chceš dávat ven by bylo dobré obrátit k sobě. I tobě držím palce.

Tomáš píše: 13. 2. 2008, 22.01

Dobrý den Mám hrozné problémy, jako že mám hrozný strach z lidí, když jde kolem mě někdo, koho považuji za nebezpečného i když jsem ho třeba vůbec neviděl, tak mi začnou hrozně slzet oči, ve škole taky nejsem zrovna oblíbený a nevím co mám dělat, kolikrát bych rád šel na nějakou poradnu, ale nikdy se k tomu neodhodlám, protože se děsím toho, že kdybych tam nakonec přišel, tak bych nevěděl, co mám vlastně říkat nebo aby se mi nakonec nevysmáli z toho, že by třeba mé problémy byly směšné a zbytečné, hrozně se všeho bojím, je to děsné, cítím se hrozně opuštěný, skoro všemi nenáviděný a neschopný a vůbec nevím co mám dělat, poraďte prosím. Tom

Odpověď: 18. 2. 2008, 17.50

Tomáši, vyhledej odborníka (školní psycholog, poradna pro mezilidské vztahy) i když se bojíš. Vezmi strach s sebou a jdi tam, dokážeš to. A taky pro sebe udělej jednu laskavost - podívej se do zrcadla - ten člověk v zrcadle od tebe potřebuje tvou lásku. Samozřejmě, že můžeš kontaktovat i mne. Držím palce.

Sára píše: 13. 2. 2008, 16.09

Dobrý den, ráda bych se zeptala na Váš názor ohledně bývalé přítelkyně mého přítele. Chodili spolu 7 let, my jsme spolu nyní půl roku. Během této doby se ke mně chová velice pěkně, už spolu i žijeme. O bývalé přede mnou vůbec nemluví, ale nejprve asi po třech měsících a nyní znovu, jsem zjistila, že jsou spolu stále v kontaktu. Když jsem to zjistila poprvé, tak jsem to nejprve dusila v sobě, ale potom jsme o tom mluvili a on mi řekl, že o nic nejde, že k ní nic už necítí, ale že zůstali přátelé. Myslela jsem si, že je to již pryč, ale zjistila jsem, že i po půl roce jsou stále v pravidelném kontaktu. Nemůžu si pomoci, ale velice mě to trápí. Myslím si, že pokud s ní stále potřebuje komunikovat, tak k ní musí něco cítit. Ona má momentálně přítele, ale co kdyby se s ním rozešla, nerada bych se dočkala toho, že se k ní vrátí. Mluvit s ním o tom již myslím nemá smysl, stejně by mi řekl, to co chci slyšet, i kdyby to nebyla pravda. Předem děkuji za odpověď

Odpověď: 17. 2. 2008, 0.02

Milá Sáro, není pravděpodobné, aby přítel cítil NIC k ženě, se kterou 7 let byl milenec. Bývalí milenci zůstávají zapsáni v našich životech, v našich srdcích - to je v pořádku. Je ale třeba, aby současná žena měla přednost, aby muž nerozmělňoval současnou lásku sentimentem k minulosti - to je jeho starost. Někteří dokáží být v příležitostném přátelském kontaktu i po ukončení milostného vztahu. Sáro, užívejte si toho hezkého, co mezi vámi je... (a máte pravdu, je lepší toto nekomentovat, ale příležitostně můžete navrhnout, že byste jí byla ráda představena...)

Lucie píše: 13. 2. 2008, 11.01

Dobry den, ted zazivam bolestivy rozchod. Je to asi i moje chyba. Mela jsem vztah jeden rok a muj partner mne podvadel, dlouho jsem trpela a nakonec jsem se vyrovnala s tim, naucila se mi znouvu rada a byt sebevedoma, uplynuly tri roky a ja se znovu zamilovala, byl to cizinec, anglican, videli sme se trikrat, pak za mnou prijel do prahy, nic sme spolu nemeli ikdyz sme vedle sebe spali, pak sem ja prijela do anglie a poprve sem se s nim vyspala jelikozsem to tak citila. Neznam ho moc dobre ale i presto citim k nemu zamilovanost. Jenomze on mi napsal, ze vztah mezi nama bude tezky, jelikoz on bydli daleko a nemohl by mne videt tak casto jak by chtel, a navic kdyz jde si posedet s nejakou kamaradkou, tak mu neverim ze to je jen kamaradka. Tak sem mu napsala proc to nevedel drive, ze mi ublizuje, on mi na to odpovedel ze mne ma rad a proto to tak bude lepsi aby sme si neublizovali navzajem. Napsal mi ale ze chce byt muj kamarad a poznat mne vice, ze neni nejakdy devkar a nechtel mne vyuzit, ze mu na mne zalezi, za dva tydny jede ke mne do ceska a ja sem si rekla ze s nim nechci mit zadne intimnosti, ale je to tezke, jak muz muze nabidnout kamaradstvi zene ktera touzi po lasce, ted si davam jenom nadeje ze mozna mozna ze se do mne zamiluje, mam plno otazek v hlave,

Odpověď: 16. 2. 2008, 23.46

Milá Lucko, vztahy na dálku opravdu nesou komplikace. je třeba vědět, co kdo od vztahu očekává... možná přítel chce brzy žít s přítelkyní v jedné domácnosti, možná má jiné důvody... doporučuji vám, abyste si jeho návštěvu užila příjemně, ale své city měla co nejvíce pod kontrolou a byla obezřetná. Muž v tomto případě nabídl kamarádství ženě, která cítí více a je na ni, jak s tím naloží.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1