Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie, Josef, Tereza, Ivan, Lucifer

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

koucouřice píše: 5. 8. 2009, 13.10

Dobry den , omlouvam se ze vas rusim v dobe prazdnin ,ale nasla jsem si kontak na vas na internetu , a nejak mi prislo pekne , ze jsem tam i nasla kontak na emael , jelikoz od jiste doby je to jedine misto , kde mohu nejak v klidu resit sve problemy . Jmenuji se Veronika a mam jisty problem , se kterym bych se rada nekomu sverila ,ale nemohu vlastnim rodicum Hodne sem si ted spatnym prosla , a pokud by me nektere veci nenutily k premysleni a nebyla bych z nich tak vydesena a omezovana , jak ve vztahu s mim pritelem , tak i normalnim dennim zivote . Dopasavad sem si myslela , ze to ze nejsme schopna si sama udelat dobre je jen , ve me,ale ted jak uz spim se svim pritelem , jsme si zacala uvedomovat , ze mam problem , ktery mi velice zmeprijemnuje zivot . Bohuzel sem tim , ze sem to tajila dlouho , ze nemam stejne uzpokujujici pocit jako on , kterz bzch tak rada mela . Rad by mi nejak pomohl ,ale nevi jak , jelikoz je toho kolem sexu a vseko co se tyka vztahu s opacnym pohlavim velice tezke pro me , jelikoz todle dobou pred rokem me , ve spanku osahaval , byvali pritel me matky , ktera s nama nezije , nejhorsi na tom je ze od te doby ubehl rok a ja se porad citim jako vynik , mohla sem mozna tomu nejak zabranit . Nechci vas obtezovat ,ale verim ze mi bud poradite a nebo mi ,alespon nejak reknete co mam delat , je to cesta ktera neboli , tedy vzhledem k tomu , ze od jiste doby nemam lidi co pracuji s psychologii rada ,ale ted co sama mam nejaky problem, hledam cestu a radu zde . Stejne dobre si pamatuju prvni den , co jsme vedle sveho pritele lezela naha , a on me uzpokojoval rukou a ja to sama delala i jemu , nevim , cim to bylo zpusobene ,ale najdenou z niceho nic se mi pripomelo to co se mi stalo , silene sem se lekla a zacala sem mit zimnici a krec po celem tele , nemohla sem dychat, mela sem dojem , ze se dusim . On tam jen sedel a dival , se bohuzel ,ani jeden z nas nevedel co ma v danou chvili delat . Kdyz to vse ykoncilo citila sem se desne unavena , vse me desne brnelo , jak ruce , nohy , tak i rty , byla sem desne unavena a vycerpana . Zruba po pul hodine jsem se rozhodli , ze pujdeme na prochazku ven , zeptal se me zdali je to lepsi mela sem dojem , ze ano tak sem se postavila ,ale neudelal sem ani nekolik kroku , a zamotala se mi hlava a sekla sem sebou o zem , od te doby tyto stavy mam celkem casto , jak kdyz sem s nim , tak dokonce i ve skole , pokud se desne bojim , nebo se desne zlobim . Na netu sem nasla , ze je to panicka ataka , uz je to nekolik mesicu , a muj pritel , tak stejne ja uz nejak umime s timto bojovat ,ale ted me vice trapi to jak se citim a to ze po kazdem mem vlastnim pokusu o orgasmus , nedostahnu niceho , jen se trosku zvlhcim a pak prijde krev , silenej brek a tres . Nechci sveho pritele nejak zklamavat , ze spi s nikym kdo nema neco co on ano ,ale citim se mene cenna a desne zklamana . Popravde receno , vim ze bzch to nemela rikat ,ale desne moc se ted vseho bojim a obcas dokonce premyslim o to , ze si neco udelam .

Odpověď: 6. 8. 2009, 19.07

Milé mládě, zneužití mívá neblahé psychické následky. Doporučuji, aby jsi podstoupila abreaktivní terapii nebo léčebné meditace. Sama víš, že slovy svůj stav "neukecáš" - je třeba pracovat na jiné než rozumové úrovni. S tím, že nedosahuješ orgasmu, ti doporučuji se smířit - prima by bylo, kdyby se ti sex líbil. A nevěř všem orgasmickejm historkám, který čteš...:) Přeji vše dobré

zoufalá matka píše: 5. 8. 2009, 10.30

Dobrý den mám problém máme mít z otcem mích dětí soud o syna a dceru ,ale je problém dcera té jsou 4 roky a u otce spát nechce syn k otci chodil častějš a dceru si skoro vůbec nebral a byli jsme se domluvit na sociálce jak to tedy z dětmi bude já dala návrh že děti kněmu budou chodit jednou za 14 ní a on že né že chce střídavou péči ,ale já s tím nesouhlasím protože kdybych neposlala ten návrh že chci navíšit alimenty tak on sám od sebe by si nikdy o děti nezažádal a ted dělá problémi s tou střídavou péčí ,syn když u něho spal tak mi každý večer volal že se mu stýská a že chce ke mě protože tam byl sám ale bylo dost pozdě tak jsem pro něho nemohla jít a nechat malou samotnou doma,a několikrát mi volal ráno že je otec podnapilí a že chce ke mě domů tak jsem si pro něho šla ,a také se stalo že u sebe měl syna a nechal otec syna doma samotného a šel se bavit do baru z kamarádkou a když přišli k němu domů tak se tam hádali že jí nechtěl pustit domů tak na něho zavolala policii a pak tam měl a také mu zanedbal štítnou žlázu a k doktorovi s nimi chodím já on se nikdy o tonestral a říkal že z nich chi dělat hpochondry jsem dost zoufalá protože ta pracovnice ze sociálky řekla že máme na zkoušku střídavou péči já s tím nesouhlasila tak nám řekla že si vyslechne syna co chce ,tak jsme učinili ale ona se ho zeptala a syn jí odpověděl že chce být u mě a ona mu řekla a ty nechceš být taty a pája řekl že to né ale že chce být více u mě než u táty a ona mu řekla že souhlasíme že bude 7 dnů u táty a u mě ale já s tím nesouhlasila tak si myslím že tohle by neměla ona vůbec dělat on má nárok se rozhonout sám co chce tak jestli by jste mi mohla porait předem děkuji je toho více ale to by bylo na delší povíání děkuji

Odpověď: 6. 8. 2009, 19.02

Milá m., nojo - se sociálkama je občas "kříž". Potřebovala byste poradu o právním postupu, třeba by vás podrobněji instruovali na http://www.nasedite.cz/webmagazine/kategorie.asp?idk=232 Každopádně byste měla ze všech jednání ze sociálky mít zápis (máte na to právo dle správního řádu) - vyžádejte si je třeba i dodatečně, vyvolejte soud pro nové okolnosti v případu. Hodily by se vám posudky (můžete je žádat po soudu), svědci... Držím palce

nikolka píše: 5. 8. 2009, 3.58

Dobrý den nak nerada otom mluvim ale musim znat od jineho cloveka nazor.ja s pritelem jsme spolu patym rokem mame se velmi radi a prejeme si uz dlouho mimmi a nedarilo jenze jeden vecer kdyz jsem sla od kamaradek v priopilem stavu vyuzil toho jedenchlap a zneuzil me a pak jsem se dozvedela ze jsem tehotna ated jsem nevedela estli sito mam nechat co kdyz jeto toho nebo toho uz jsem jednou samovolne potratila tak jsem mela strach i jit naten potrar nevim za dva tydny mam termin porodu pritel nic nevi akorat ve slabe chvilce jsem mu rekla ze me zneuzili.mam strasny strach a depky.diky za odpoved nebo spis naky nazor nebo neco takoveho

Odpověď: 6. 8. 2009, 18.49

Milá Nikolko, zasloužila byste si opravdu psychologickou péči - škoda, že jste ji nevyhledala již v průběhu těhotenství, ale opravdu nikdy není pozdě. Situace pro ženu vnitřně opravdovou a citlivou jako vy, to není snadná situace a bylo by potřeba pocity a myšlenky urovnat. Doporučuji za tím účelem několik konzultací u psychoterapeuta. Důležité myšlenky: Děkuji za život, který skrze mne přišel, je to štěstí. Je-li to ze spermie jiného muže, přijímám/e to také jako dar, protože vlastní početí se nám nedařilo, bereme to jako dar a dítě vychováme jak nejlépe budeme umět. Držím palce a radujte se (co by za to jiné daly;))

Žofie píše: 4. 8. 2009, 8.11

Poslední dobou se mi vytratila radost ze života. Mám spokojený, krásný život ve všech směrech,žádné potíže včetně finančních, lásku, zdraví, pochopení,práci, lidé v mém okolí, radost s dětí,ale všechno tohle ve mně ničí STRACH, ÚZKOST.Velice se bojím smrti a to od té doby, co jsem se dostala ke studiu mayejského kalendáře a konci světa v r. 2012. Jsem věřící a tohle bych neměla brát vážně. Přesto se mi vytratila radost a nic už pro mě nemá smysl.

Odpověď: 6. 8. 2009, 18.43

Milá Žofie, nezlobte se na mne, ale proměnit existenciální úzkost po internetu nedokážu. Při osobní konzultaci je to jiné - dopřejete-li si péči psychologickou, ráda vás uvidím. Přeji vše dobré

Jarmila píše: 4. 8. 2009, 5.45

Dobrý den, velmi mě trápí jedna věc. Žiji se svým přítelem, ten je řidič autobusu a v pátek odjíždí na 14ti denní zájezd do Francie. Nedokážu si vůbec představit jak to zvládnu. Jsem z toho psychicky velmi rozhozená, přepadá mě pláč a zoufalé okamžiky. Kdysi mě můj přítel dvakrát podvedl, již delší dobu seká latinu ale nemůžu se zbavit myšlenky, že na zájezdě neodolá. Myslím, že se sama ničím, protože si to schválně představuji jak to bude probíhat, co se tam bude dít, kolik bude příležitostí. Myslím na to celé dny, v noci nespím, bolí mě žaludek, cítím se strašně. Navíc ta doba odloučení je pro mě opravdu dlouhá, jsem nějakou dobu nezaměstnaná, takže mě nezachrání to, že bych se víc věnovala zaměstnání. Samozřejmě kromě těchto myšlenek je tam i obrovský strach jako o řidiče, všude spousta havárek a nehod. Byla bych ráda kdyby jste mi poradila jak tohle překonat. Děkuji, Jarmila.

Odpověď: 6. 8. 2009, 18.39

Milá Jarmilo, 1. druhý člověk v nás může rozproudit jen takovou nejistotu, kterou v sobě máte vůči sobě a svému životu. Patrně příliš spojujete svoji hodnotu s přítelem. 2. vnímejte, zda láska mezi vámi je silná, zda se ji můžete dotknout nebo je to pouze pracný vztah - cítíte-li vzájemnou lásku, důvěřujte ji, je-li to pouze pracný vztah, nechte ho plynout, nelpěte na něm... 3. pořidtě si literaturu o žárlivosti (najdete ji třeba ve "zboží") 4. myšlenky, fantazii rozvíjející žárlivost si zakažte a budte na sebe přísná 5. smiřte se s tím, že nikdy nic není definitivní a proto si užívejme toho hezkého co je právě ted 6. nemyslím, že to sama dokážete, protože proměnit sama sebe je obtížnější než zpevnit břišní svaly čí změnit účes 7. nevím, jak kvalitní váš vztah je 8. hledání práce je práce na celý úvazek + udělejte si plán činnosti (+ přečtěte si odpověď Jitce) a hlavně se nebojte života změny - vše plyne tak, jak má :)

Pl píše: 3. 8. 2009, 10.05

Dobrý den, nevím zda mi můžete poradit, ale vyzkouším to.Chtěla jsem se zeptat, zda myslíte, že mám začít něco řešit z hlediska duševní poruchy či nic nedělat.Synovi je téměř 15 roků a zjistila jsem, že v noci spává a cumlá dětský dudlík.Dost mě to překvapilo,nevím jestli s ním o tom mám mluvit, zatím jsem to neudělala a dělám, že o tom nevím, nerada bych ho nějak zranila na druhou stranu bych nerada něco zanedbala. Děkuji za názor.

Odpověď: 6. 8. 2009, 18.23

Milá P., nemá-li syn jiné potíže, je toto detail. Sice je možné, že u syna chybí kousek dětského pocitu jistoty (z období orálního), ale to vy vyřešit nemůžete. Bude-li on někdy tento pocit chtít uvidět a zhojit, je to jeho práce. A věřte, že až bude spát se slečnou, sám dudlík odloží.

Jitka píše: 3. 8. 2009, 9.51

Dobrý den, mám, podle mého mínění, velké problémy. Už více jak 10 let se marně snažím zbavit závislosti na lécích. Nevímproč, ale vydrřím max. 100 dní a pak opět začnu. Měla jsem celkem bezproblémový život, dobrou práci, přítele. Potom jsem bourala, z práce mě vyhodili, já si udělala spoustu dluhů, odstěhovala se do jiného města a čekala jsem, že se problémy SAMY vyřeší. Dospěla jsem i do stadia, kdy jsem se pokusila spáchat sebevraždu, ale zřejmě jsem na sebe chtěla jen upozornit. Samozřejmě se nevyřešilo nic, vrátila jsem se zpět, nyní bylím u matky v bytě 1+1 (matce je 67 a mě 35 let), ještě zhruba 5 let budu splácet 9 000 Kč měsíčně a práce, kterou mám, ta nestojí za nic. Sedím v autobazaru, o autech nevím absolutně nic, takže tu moc platná nejsem. Snažím se najít si novou práci, ale v současné situaci a na Mostecku je to téměř nemožné. Vím, že mi asi neporadíte, ale potřebovala jsem někomu napsat své problémy.

Odpověď: 6. 8. 2009, 18.19

Milá Jitko, je prima, že už víte, že před problémy nemá smysl utíkat :). Důležité pro vás je, nemít pocit, že vše je K.O. Je třeba svou životní situaci přijmout, vidět to dobré a hledat a vidět prostor pro rozvoj. Co nového se chcete naučit, po jakém typu práce je na trhu poptávka... a nemusí být něco tak složité, jak se zprvů zdá ... třeba něco z toho začít dělat na vedlejšák. Podle stypu psaní jste žena chytrá - můžete se učit nové věci... můžete rozšířit svoji kvalifikaci - fakt není pozdě... Držím palce

žena 44 píše: 29. 7. 2009, 7.30

Dobrý den, ráda bych Vás požádala o radu. Jsem rozvedená a 2 roky se často scházím s přítelem. Od počátku našeho vztahu pozoruji z jeho strany méně projevovaného zájmu, než bych čekala. Přítel bývá uzavřený, o svých citech nemluví, jen výjimečně zaslechnu pochvalu na svou osobu. Nikdy mi neřekne, že mne má rád, že mi něco sluší, že se mi něco povedlo... ráda bych slyšela nějakou pochvalu apod., ale marně. V citových projevech mi to tak připadá, že více přijímá nežli dává. Moc mne to mrzí, stále mám pocit, že bych s ním měla "zatřást"... Je třeba se smířit s rozdílností našich povah nebo je možno přítele nějak "naladit", aby se projevoval? Děkuji Vám.

Odpověď: 6. 8. 2009, 18.12

Milá ženo, ženo, jsou muži, kteří svůj handicap v oblasti citovosti chtějí rozvíjet a nepovažují to za slabost. Jiní muži o své nedostatečnosti aní nevědí. Někteří muži v průběhu manželského vztahu svoji citovost pozvolna rozvíjejí jiní nikoliv. Nevím, jaký život má za sebou váš přítel, ani zda mu svá přání a pocity sdělujete. Každopádně by bylo vhodné mu říci, co byste ráda, nedomnívat se, že na to přijde sám. Smířit se s realitou je základ k vaší vyrovnanosti (a ve změnu bych mnoho nedoufala)

Kazimír píše: 29. 7. 2009, 6.25

Dobré ráno, Před asi 10 lety jsem vyženil syna, teď mu je 16 let. Vždycky jsem se k němu snažil chovat jako ke svému a byl na něho asi poměrně přísný. Bohužel jsem prudší povahy, snadno se rozčílím, ale nikdy jsem ho nebil. Manželka k němu byla dle mého až příliš tolerantní, ale zároveň vyžaduje od něho (a vlastně i ode mne) to, aby bylo po jejím a to docela často. Pokud není, přesvedčuje nás oba tak dlouho, až povolíme. V poslední době máme s klukem problém - začal navštěvovat náboženskou sektu a tam jim (podle našeho s manželkou skutečně společného názoru) docela úspěšně vymývají mozek. Přestal s námi komunikovat, začal být tajnůstkářský, buď nám řekne stěží půlku, nebo nám také (občas) lže. Celý den sedí u počítače a obvykle většinu času tráví dopisováním si s někým, ale nevíme nikdy s kým. Jediné, co víme, že s nikým, s kým si mailoval ještě tak před půl rokem. Dnes (vlastně už včera) synovi manželka připravila večeři. Ten seděl (téměř bez přestávky) od rána u počítače. Vyzvala ho, aby se šel najíst. Nazlobeně odmítl. Manželka se ho zeptala, s kým si píše. "S nikým!" "Proč mi lžeš? S kým si píšeš?" "Co ti je po tom!" Vložil jsem se do toho a důrazně mu připomněl jídlo. Slíbil, že do 10 minut přijde. Opravdu přišel, ale místo jídla začal prsty oďubovat sotva milimetrové kousíčky. Dostal jsem zlost, velmi zle (až sprostě) jsem mu vynadal a přinutil ho k normálnímu jídlu. Snědl a chtěl odejít. Já ho ještě zadržel a ptal se, proč je už zase tak protivný. Před dvěma dny jsme totiž řešili podobný problém a to nám sdělil, že si nepřeje, aby se o něho máma tolik starala. Vzali jsme to na vědomí a vypadalo to, že bude vše OK. Včera - přísahám, že jsem se ho jen (a to už docela klidně) zeptal na důvod jeho špatné nálady a jediné, že jsem mu připomenul, že jako věřící by měl říct pravdu. Teď už jsem na něho nekřičel, naopak jsem se snažil o klidný, věcný přístup, abych se něco dozvěděl a pomohl mu zjednat nápravu. Kluk však místo odpovědi dostal hysterický záchvat, že chce do blázince, že my (s manželkou) nevíme co chceme. Manželka mi teď celou záležitost vyčítá a já sám mám příšerné výčitky. Vím, že mi ujely nervy, že jsem přestřelil. Bohužel však nevím, jak (a jestli to vůbec jde) věc napravit. Dokonce uvažuju i o tom, jestli bych od nich neměl odejít (abych nebyl příčinou dalších konfliktů). Můžete mi, prosím, co nejdříve odpovědět a hlavně poradit, co dál? Díky, Kazimír

Odpověď: 2. 8. 2009, 10.59

Milý Kazimíre, vcelku hezky jste popsal konfliktní situace. Zasloužily by si podorbnější analýzu při konverzaci. Několik postřehů: 1. když člověk na druhého pustí negativní emoce, lze předpokládat, že adolescentní chlapec je bude mít alespon po nějaký čas v sobě... 2. argumenotovat jeho vírou, kterou nesdílete, k výchovnému působení je kontraproduktivní, netaktické - bývá to vnímáno jako výsměch, agrese, neúcta... 3. odejít nepovažuji za rozumné, ani adekvátní - je třeba hledat řešení 4. syn se cítí ohrožený, nepochopený 5. můžete společně opakovaně navštívit rodinného terapeuta 6. je třeba pracovat s emocemi všech Držím palce

janča píše: 28. 7. 2009, 18.20

Dobrý den, potřebovala bych poradit. Mám problém s navazováním přátelství, dříve se tyto problémy u mě nevyskytovaly, ale nyní mě trápí. Příjdu do cizího prostředí a nemám problém, rychle se s někým jakoby spřátelím, takhle to funguje třeba celý den. Potom ale najednou ve fázi, kdy bych se měla uvolnit, nic neřešit, jakoby ztuhnu. Mám pocit jako bych se něčeho bála, že se něco pokazí, že už si nebudeme mít co říct a tak a už se přes tu fázi těžko dostávám a nechápu čeho se to vlastně bojím, protože logicky je mi jasné, že se nemám čeho bát. Prosím o radu. Možná by mi pomohlo, kdybyste mi navrhla nějakou knihu, techniku, postup...abych se toho mohla zbavit, protože bych to už konečně ráda překonala. :) děkuju moc

Odpověď: 28. 7. 2009, 19.37

Milá Jančo, kniha Focusing ? (nemyslím, že by přinesla finální rozřešení) ale stejně doporučuji osobní konzultaci :) (práce s trenérem je nezastupitelná, pár konzultací by pro vás bylo přínosem) Budu se těšit ;)

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1