Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie, Josef, Tereza, Ivan, Lucifer

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Miroslava píše: 13. 8. 2009, 3.19

Dobrý den mám dceru je jí 14 a odmítá spát už sem zkoušela různé prášky na spaní do ní cpát ale ona prostě nechce.Dřív se nic takového nedělo až teď poslední dobou.Ráno jak odjíždím do práce sedí v pokoji a kouká do stropu.Nechce z nikým mluvit a když se jí na něco zeptám tak mi ani neodpoví. Nechodí ani ven. Už si fakt nevím rady. Poraďtě mi prosím co mám dělat. Předem moc děkuji

Odpověď: 13. 8. 2009, 13.33

Milá Miroslavo, jste zákonný zástupce, vidíte-li, že dcera opravdu vykazuje projevy nepřipomínající psychické zdraví, doporučuji navštívit psychologa, ale i psychiatra. Pro výběr psychiatrické péče doporučuji opravdu obezřetnost.

Martina píše: 12. 8. 2009, 20.24

Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o radu. Mám dvanáctiletého syna, který letos poprvé odjel na tábor. Sám si tento vybral, dříve byl pouze ve škole v přírodě a dvakrát na sportovním soustředění. Na táboře je nyní třetí den, už druhý den mi telefonuje (i když mobil nemá), hystericky mě prosí, abych ho vzala domů, že se tam nudí, nemá tam co dělat, nelíbí se mu tam, spí ve stanu, s čímž nepočítal, a to s patnáctiletým klukem, prozatím tam nemá žádného lepšího kamaráda....prostě, z jeho pohledu totální tragédie. Dnes jsem již mluvila i s vedoucí tábora, potvrdila, že syn několikrát za den panicky brečí, snaží se ho zaujmout, individuálně se mu věnovat, pokusí se o to i nadále.....rozhodnutí o tom, zda si ho vezmeme domů či ho tam necháme, čekají ale asi od nás. Prozatím jsem trvala na tom, že si ho domů nevezmem, ale vůbec nevím co dál...dělám dobře?! Když jsem s ním kdysi jako s malým klukem byla na krátkém pohovoru u psycholožky kvůli jeho častému nočnímu buzení, odhadla jej na osobnost, která navenek bude působit jako velký frajer, uvnitř bude ale "troska". Tak nějak syna vidím dnes i já. Doma tvrdý "puberťák", na táboře malé ustrašené děcko. Nevím, jestli jsem poskytla všechny informace, jsem z toho všeho dost špatná, ale snad mi dokážete poradit, co mám udělat, abych celou situaci ještě nezhoršila. Děkuji. Martina

Odpověď: 13. 8. 2009, 13.30

Milá Martino, vím, že jste se snažila popsat vše, co jste považovala za důležité, ale ono tam mnoho důležitého chybí. 12let - věk, kdy by dítě mělo samostatný pobyt zvládnout - to víte? Proč se tak neděje? K tomu by bylo třeba znát opravdu širší souvislosti - osobností anamnézu, osobnost, rodinnou historii... Z popsaného mám pocit, že se spíše jedná o manipulativní, nepřizpůsobivé jednání, a proto ponechání na LDT považuji za přiměřené.

Silver píše: 12. 8. 2009, 17.06

Dobrý den.Chtěl bych se Vás zeptat na věc týkající se mého vztahu k ženám.Téměř každý partnerský vztah si pokazím žárlením.Mrzí mě to, ale nejde s tím nic moc dělat.Přijdou žárlivé myšlenky, které jsou jakoby zacyklené v mé hlavě a dokola mě trápí, až dosáhnou stavu deprese.Trápím tím samozřejmě hlavně partnerku, která to odnáší rozhovory v duchu podezírání atd.Umím to partnerce vysvětlit racionálně, ovšem tolerovat to lze jen určitý čas,že?Nakonec ten tlak v sobě nevydržím a rozejdu se s ní, nebo ona semnou.Neumím to byt jen zmírnit.Dá se to peklo ve mě nějak ukončit?Dá se toho zbavit?Děkuji předem.

Odpověď: 13. 8. 2009, 13.12

Milý Silvere, je prima, že si začínáte uvědomovat, že máte problém. Pak ještě rozhodnutí, vážně s tím něco udělat - ano, bude to chtít vaši práci, zvídavost a vytrvalost. Doporučuji psychoterapii, nejlépe u psycholéčitele. Můžete se samozřejmě objednat.

misa píše: 12. 8. 2009, 14.40

Dobry den.Mam jeden velky problem...........Pred 2 tydny jsem se rozesla s pritelem...byl to velice zurivi rozchod a od te doby nemuzu v noci vubec spat....nejde mi vubec usnout,porad na nej myslim a cim vic se na nej snazim nemyslet a vyhnat ho z hlavy,tim je to snad jeste horsi..celou noc jsem schopna prosedet na balkone, nebo se jen tak koukat do prazdna a prevalovat se na posteli........ve dne do sebe musim hazet jedno kafe za druhym abych mohla aspon trochu fungovat.....obcas se mi podari tak na 2 hodinky odpoledne usnout a to je vsechno....nikdy pred tim se mi nic podobneho nestalo,kdyz sem se s nekym rozesla tak jsem za par dni byla ok,...ale ted nevim co delat.....myslite ze bych mela jit za lekarem aby mi dal nejake prasky na spani nebo je to jenom o psychice a casem se to postupne zase urovna?? preji krasny den a dekuji za odpoved!Misa

Odpověď: 13. 8. 2009, 13.21

Milá Míšo, svůj vztah s přítelem jste poctivě nedořešila, nepojmenovala vše, oč běželo. Co je to pro vás psychika?

Luboš píše: 12. 8. 2009, 11.46

Dobrý den, rád bych využil tento způsob komunikace. Bude asi nejlepší když začnu od začátku. Jedná se o partnerský problém.Pořád mne to hlodá v hlavě nemůžu se zbavit určitých myšlenek, má mysl se s tímto problémem nedokáže vyrovnat.Nevím co mám dělat, dělám rozhodnutí jako bych to nebyl já, říkám partnerce neuváženě věci za které se pak stydím. Před necelým rokem jsem se seznámil s mojí nynější partnerkou. Já byl z počátku vztahu velmi šťastný, bezstarostný a plný vizí do budoucna. Dnes ikdyž se všemožně snažím na to nemyslet, vždycky příjdou chvíle kdy jsem z toho všeho celý zničený. Zpočátku bylo vše jak má být, jenže její zhrzený byvalý přítel si na mne našel kontakt a informoval mne o způsobu jejich bývalého vztahu a její nedávné minulosti. Bohužel jsem udělal chybu a chtěl jsem si vše ověřit sám jestli je to pravda. Jednalo se o stránku sexuální.Bylo mi nazačeno že žila velmi zvláštním sexuálním partnerským životem. Abych to konkretizoval tak se jednalo o to že si zvali k sobě do partnerské postele, další osoby různeho pohlaví. Prostě provozovali sex ve třech či v párech.Moc jsem tomu nevěřil, ikdyž mi z počátku vztahu prozradila, že zkusila sex ve více lidech.Tuto informaci jsem však bral jako takový její sexuální experiment. Ovšem tahle nová informace mne dost zaskočila. Začal jsem si ověřovat informace. Zjistil jsem že na internetovém servu amatéři.cz má založený ůčet, kde ruzní lidé nabízejí své tělo, že fotky a její přeposlané zprávy co mi přišly nejsou zas až takový blábol jak jsem si zprvu myslel. Psala si tam s bývalým přítelem o tom že přiště si bude vybírat holku ona, o čtyřkách a já pomalu začal nabírat přesvědčení že je to pravda. Když jsem se ji zeptal na její ůčet na internetu tak zprvu dělala že o ničem neví. Ale posléze, když jsem ji ho ukázal, šla s pravdou ven. Řekla že to má na komunikování s přáteli, takový pro mne velmi zvláštní chat.Jakými přáteli? ,lidmi kteří mají založený komunikační servr ""pár hledá pár", jezdí po akcích kde se dějou věci o kterých nechci ani slyšet. Když jsem řekl dobrá ať se přihlásí a ukáže mi tu přátelskou komunikaci tak zničeho nic zapomněla heslo, ikdyž tam byla nedávno připojena. To mne velmi zaskočilo a beru to začátek mého duševního rozpoložení. Od této chvíle se ve mně všechno zlomilo. Co předemnou tají? Proč chodila na takové stránky ikdyž jsme byly spolu a podle ní ji nic nechybělo? Možná se moc ptám, nechci odpověď na tyhle otázky, chci pouze poradit jak se toho zvláštního pocitu zbavit a ať se na ni dívám pohledem tak jako dřív. Taky mne trápí, že hlavní příčina jejího rozchodu s bývalým přítelem byla jeho nevole založit rodinu. A mne hlodá myšlenka pokud by si ji založily, ji by nevadilo založit rodinu do takového vztahu? Jaké má ona tím pádem morální hodnoty vychovávat dítě v takovém prostředí? Vím možná se člověk mění přehodnocuje své hodnoty ale jaká je záruka, že mu po tom všem znovu nezatouží. Mne to velmi mrzí, kéž bych se tohle nikdy nedozvěděl, svět by byl pro mne hned veselejší o opět plný plánů do budoucna. Děkuji moc za každou radu

Odpověď: 13. 8. 2009, 13.18

Milý Luboši, vaše partnerka měla bývalého přítele ráda, asi si v mnohém vyhovovali a proto s ním chtěla mít rodinu. On odmítl a její přirozená touha po rodině ji odvedla pryč od bývalého přítele. Odvedla ji od této asociální normy. Jinak nevím, o jakých morálních hodnotách mluvíte. O způsobu sexuálního života by bylo dobré, abyste hovořili a oboustraně si ujasnili, co je pro koho přijatelné (a nebyli neupřímně liberální ani konzervativní). Kdybyste dokázali společně navštívit v té věci terapeuta, který by váš dialog moderoval, nebylo by to od věci. Držím palce.

katka píše: 11. 8. 2009, 12.40

dobry den. Mam promblem s tychni. Chdoim s pritelem a budeme se brat jenze ta tychne neni moc nadsena nema me vubec rada. Chce pro sebe syna a porad me provokuje. Nevim co mam delat rekla jsem to svoji pritelovi a prej na me ze nemam ponizovat jeho mamu. Nevim co delat jeho mama je hrozna.Bojim se mit snim dite nechci aby ta tchne k nam casto chodila kvuli vnuce. poradte mi co mam delat stou tychni prosim

Odpověď: 12. 8. 2009, 10.01

Milá Katko, důležité je, zda vnímáte partnera jako oporu, jako člověka, který s vámi spolupracuje a ví, že jeho místo je vedle vás. Je-li to jinak, svatbu velmi rozvažte.

mísa píše: 10. 8. 2009, 16.26

Dobry den ja mam promblem co svami potrebuju poradit. Muj pritel pije a nevim jak ho mam brzdit. Jsme spolu 2 roky a zlepsil s pitim ale ta jeho mama porad mu dava alkohol a nevim jak del. Chdoi kazdy patek do hospody a je opilej ne moc jenom trosku a pak o vikendu se da 2 nebo 3 piva. Jsem uplne hotova a pristi rok se budeme brat. Bojim se ze neprestane a nevim jestli bude pro me lepsi se snim rozejit a nebo snim zustat a zlepsi se to. Ja nejsem stastna porad brecim a s jeho mamou se spolu moc nebavime je na me nastvana ze nepiju a vona chce abyh pila. mejte se hezky pozdravem

Odpověď: 10. 8. 2009, 16.31

Milá Míšo, že by přestal přítel pít si nemyslím, takže máš možnost se s tím smířit, nebo s ním být a trápit se kvůli tomu nebo odejít. Počet piv o víkendu mi připadá přijatelný, jde o to, jak se ti líbí čas s ním prožitý... zda si děláte navzájem radost... Ty musíš vědět, proč s ním chceš žít... Moc nerozumím tomu vztahu s jeho mámou - bylo by dobré, abyste žili samostatně.

Pavla píše: 7. 8. 2009, 10.02

Dobrý den, chtěla bych Vás požádat o radu. Je mi 42 let a 8 let žiju s přítelem, kterému je 40 let. Na začátku našeho vztahu, asi po 3 týdnech mě seznámil se svou sestrou, které bylo 23 let. Měla přítele, který už jednou byl ve vazbě. Protože se jí už tenkrát moc nevěnoval, chodila velmi často všude s námi a s mým přítelem ještě častěji, protože v době, kdy jsem byla v práci, byla ona s ním. Ona se po půl roce se svým přítelem rozešla a navíc zjistila, že je těhotná. Stále jsem to brala tak, že je chudák, nemá moc kamarádů a tak má bráchu a mě. Časem to ovšem opravdu začlo přerůstat, když jsem si uvědomila, že kupujeme- li např. oblečení, tak vše co mi nepadne se bere sestře, že když jsem se nechala ostříhat , nechala se jako já. Jednou mému příteli řekla, proč jí nekoupil ty kalhoty co mám já, protože se jí moc líbí atd. Samozřejmě jsme to doma probírali a časem se začali hádat. Po zhruba 4 letech jsme spolu přestali i spát. Ještě k tomu všemu on podniká a jeho mamka pracovala u něj v podniku. A nejen pro sestru, museli jsme taky makat pro mamku. Jede se do makra a mamka potřebuje cukr, nebo mlíko, nebo cokoli levnějšího. Mají ještě jednoho bratra, který má rodinu, když mu volají, nezvedá telefon a schází se s nimi jen při rodinných oslavách. Pořád na něj nadávají a hlavně na jeho ženu, která prý ten nezájem způsobila. Asi po dvou letech naší známosti se přítel rozhodl koupit dům, že v něm budou s kamarádem podnikat a já hloupá mu pomohla s hypotékou. Kamarád ho okradl a dům zůstal na krku nám. Dnes tady máme restauraci, já vařím a pomáhá mi jeho matka. A on samozřejmě se cítí zavázaný, přestože jí platí každou hodinu. Dům je pro mě velikým zatížením, protože nejen vařím, ale vedu administrativu, starám se o úklid a vše co k tomu patří. Přítel není mnoho schopen, protože jak já tvrdím má levé ruce a navíc finančně sotva vycházíme. Před nedávnem se jeho sestra vdávala, našla si kluka o 10 let mladšího, protože sobě rozumově odpovídají. Doma mi bylo zděleno, že jim odmítli někde udělat svatbu a já hloupá jsem ji povolila v naší restauraci. To jsem ještě nevěděla, že budu celý den vařit a vše připravovat a budu mít zaplaceno jen minimum. Zaplatili nám pouze jídlo (se slevou pro rodinu) a vše ostatní si donesli. A ještě s nimi jel na nákup aby vše dovezl k nám. Takže za svatbu o 25 lidech platili 5 000,- kč. To byla poslední kapka i pro mne a se svým přítelem jsem se rozešla. Byla jsem už jednou vdaná a s rodinou manžela jsem vycházela neuvěřitelně dobře a taky jsme se vídali i 3 krát do týdne. Zajímal by mne Váš názor, protože samozřejmě jeho rodina tvrdí, že jsem paranoidní a žárlivá a já tvrdím, že se nám pletou do soukromí. Děkuji moc za odpověď Pavla

Odpověď: 10. 8. 2009, 10.13

Milá Pavlo, příběh opravdu působí tak, že váš přítel se nezbavil sociální pupeční šňůry k původní rodině, co dodat? Nevěděl, kde je jeho místo a takový muž je pro partnerství nevhodný (a že jich je ;))

Tina píše: 7. 8. 2009, 7.59

Dobrý den, chtěla bych poprosit o radu. Mám dceru 18 let a syna 14 let, jsem 3 roky rozvedená. Dcera do 17 let žila u mne, chodila na gymnázium, dobře se učila, plánovala, že půjde na vysokou školu. Ve třetím ročníku začala kouřit, pít. Nedalo se s ní dohodnout po dobrém ani po zlém. Ignorovala naprosto vše. Neustále jsme se hádali a ona se rozhodla odejít ke svému otci, který ji spoustu věcí toleroval. Školu bohužel nedokončila a spolu se vůbec nestýkáme. Teď jsem našla cigarety u svého 14 letého syna. Nerada bych aby to dopadlo stejně jako s holkou, ale přece to nemůžu jen tolerovat a dělat že to nevidím. Zkoušela jsem si s ním promluvit, ale odkýve mi vše, ale za rohem si tu cigaretu zapálí zase. Můžete mi prosím poradit, jak se nejlépe zachovat abych nepřišla i o syna a jak mu co nelépe vysvětlit, že mu nechci stále jen něco zakazovat, ale že chci pro něho jen to dobré.

Odpověď: 10. 8. 2009, 9.53

Milá Tino, takto na dálku těžko situaci hodnotit. Obecně mne napadá, že rodič se postupně musí naučit více a více respektovat svobodu dítěte, nepřestávat balancovat mezi tolerancí, řádem, pochopením a přísností. Výchova je umění a nemyslím, že ji lze naučit přes internetovou poradnu, mám pocit, že vím příliš málo o celé situaci, abych mohla poskytnou kompletní poradu. Důležité je postupně s věkem přenášet zodpovědnost za vlastní život na dítě, nechovat se tak, necítit tak, že kouřením škodí vám, ale především sobě. Kdybyste byla z okolí, bylo by dobré domluvit si konzultaci a celou situaci probrat, nalézt nový úhel pohledu na situaci... Držím palce

lavji píše: 6. 8. 2009, 17.35

Dobrý den. Před necelým měsícem nastal zlom v našem vztahu s přítelkyní po 4 měsíční známosti. Až donedávna bylo vše moc fajn a myslím, že to bylo opravdu oboustranné jak jsem si dávali oba navzájem najevo. Asi před 5 týdny mi přítelkyně sdělila,že nepřišly její dny....antikoncepci nepoužívala a já se párkrát nechránil....udělala si těhotenský test a byl pozitivní. Oba jsme tím byli zaskočeni,neplánovali jsme to,říkali si,že je to brzy,ale zároveň jsme se to začali brát jako fakt a přítelkyně se zdála zpočátku štatsná a že by dítě chtěla (ostatně již v minulosti mluvila o tom,že je na dítě připravená). To, že je těhotná, mi napsala sms do práce (jsme každý z jiného města a oba jsme ten den byli v práci a ráno si měla udělat test a napsat mi,což také udělala)...poté jsme si vyměnili několik zpráv - reakcí na tuto událost,samé pozitivní,ale bylo tam také upřímně,že je to rovněž směsice pocitů...pak jsem jí volal a povídali si o tom,kdy se mě také zeptala,zda si to nemá nechat vzít,pokud to nechci..řekl jsem,že určitě ne,že to chci.Také jsem jí řekl jak jí mám rád a jak mi na ní záleží. Domluvili jsme se,že až za ní za dva dny (po práci...mám směny) přijedu,probereme existenční věci. Do té doby jsme byli v kontaktu po telefonu a internetu a vše bylo dobré. Když jsem pak za ní přijel,taktéž vše dobré, oba jsme se na sebe těšili,pomilovali se a po chvíli se mě zeptala jak to budeme řešit existenčně a já ji neslyšel nebo jsem byl zamyšelený,již přesně nevím,seběhl ose to tak rychle....chtěl jsem něco říct a nějak mi vyschlo v puse,že jsem nic neřek,nevím proč....přestože jsem chtěl mluvit...vzala to tak, že z toho utíkám a nechci to řešit a řekla mi že se o tom tedy už bavit nebudeme,sekla se a nebyla s ní řeč.Já se jí omluvil,že to je nedorozumění,že mi na ní hrozně záleží a ať to řešíme. Ona už ale nehctěla. Šlo se spát,druhý den ráno to vypadalo,že je to už ok,jeli jsme k jejím rodičům...domluvili se,že o těhotenství jim řekneme až to bude potvrzeno gynekologem (měla jít za 14 dní)...během návštěvy u rodičů jsem však zaslechl jak to přítelkyně přesto své mamce řekla....já se přítelkyně poté doma zeptal,zda jim to řekla a ona mi potvrdila,že to řekla mamče. Během dne jí již nebylo dobře,říkala,že má žaludek jak na vodě a je stále unavená. Po příjezdu domů pak šla spát a 2.den jí bylo stále špatně...polehávala,pospávala,měl různ échutě..tak jsem jí dle přání nakoupil nějaké sladkosti a colu,normální jídlo nejedla. Chtěl jsem se s ní bavit a řešit vše,ale vypadalo to,že nemá chuť,když je unavená a není ji dobře.Večer mi pak vyčetla,že jsem na ní celý den nemluvil a že jsem jí měl podporovat...vysvětloval jsem jí,že jsem myslel,že když jí není dobře a polehává a usíná,že nemá chut se bavit. Říkal jsem jí,že mě to celé moc mrzí,že bohužel nejsem věštec,že mi mohla něco říci,abych na ní mluvil nebo že má chut komunikovat...ona oponovala,že mi takové věci nebude říkat. Poté řekla,že si to nechá vzít a půjde tedy na potrat.Hrozně mě to zaskočilo..byl to obrat o 180 stupňů. Snažil jsem se jí to vymluvit a řekl vše co k ní cítím,a že bych byl rád,kydyby to nedělala a neukvapovala se,ale trvala na tom.Byla najednou odtažitá a ani pusu na dobrou noc mi již nedala.Druhý den mi řekla,zda můžu jet domů, že chce být v klidu, že se objedná na gynekologii a nechá si to vzít.Znovu jsem jí vše několikrát zopakoval a pak rovněž řekl,že pokud na tom přeci jen bude trvat,že při ní budu stát,neboť jí mám rád. Druhý den mi měla dát vědět,na kdy se objednala...byl jsem v práci do 16hodin a stále žádná zpráva... byl jsem z toho hrozně nervozní a trápil jsem se,neboť mi na hrozně záleží. Měl jsem také strach,že se ukvapí a pak toho bude třeba litovat apod.,takže jsem jí psal a ptal se jak to je,odepsala naštvaně a nebylo z toho patrné jak se věci mají...nechtěl jsem to řešit po telefonu...tak jsem se za ní rozjel. Cestou jsem se stavil u jejich rodičů (možná jsem to neměl dělat,ale nevěděl jsem co mám dělat),zda o ní něco nevědí..začal jsem opatrně...věděl jsem že o těhotenství ví jen její mamka...s tou jsem také mluvil jako první (její táta nebyl ještě doma)...řekla,že ne...řekl jsem jí,že obrátila a že se rozhodla jít na potrat...její mamka z toho byla též zaskočená a velmi smutná....probírali jsme to chvíli,pak přišel i její táta a vše se taktéž dověděl...volali jí na telefon (neřekli by jí,že jsem u nich),ale nebrala ho a ano své sestře ho nebrala...nevěděli jsme zda je v práci či doma (den předtím byla doma jak jí bylo stále špatně,ač měla být v práci...vzala si volno)...poté jsem se za ní rozjel s tím,že rodičů dám vědět. Před dojezdem mi však praskla pneumatika u auta a já se málem vyboural.Nic se ale naštěstí nestalo. Bylo ale třeba ji vyměnit a já neměl nářadí...byl již večer a servisy zavřené,tak mi nezbylo než zavolat jejím rodičům, zda mi neporadí,ti že přijedou a opravíme to. Mezitím jsem šel za přítelkyní domů,ale doma nebyla,pouze kočka. V tom již přijeli její rodiče,kolo se opravilo a já že půjdu znovu zkusit,zda již přišla. Její mamča však již chtěl jít taktéž (věděli jsme že to není nejlepší jít tam všichni,ale jak jsme byli z té sitauce vynervovaní,tak už jsme to nechali)...v bytě ještě nikdo nebyl,ale za chvíli přítelkyně přišla s jejím nej kamarádem,se který se znají již řadu let a navzájem si dělají vrby. Hrozně se rozhněvala,že sem k ní přived její rodiče a pletu je do naší věci...vysvětloval jsem jí,že to byla bohužel shoda náhod...i její rodiče to potvrdili,ale to nepomohlo. Říkala,že takhle je konec...po chvíli se mi podařilo,aby jsme vv bytě zůstali sami dva a mohl isi promluvit,ale bylo to velmi těžké...byla pod emocemi,navíc asi působily značně hormony (k tomu od doby co věděla,že je těhotná, nekouřila) a ted si zapálila a hned několik cigaret za sebou...bylo vidět,že není dobrá a nebylo s ní možné normálně mluvit,vše obracela proti mě a vytahovala a začala i ta,že lituje,že mě potkala..taková nikdy nebyla,vždycky byla ke mě hrozně milá,pozorná atd. Nakonec debata skončila tak,že si to nechá vzít..a že uvažuje i o konci našeho vztahu.Řekl jsem jí vše co k ní cítím a jak to celé těžce nesu a poprosil jí,aby si to vše nechala ještě projít halvou,na potratu trvala,tak jsme zůstali u toho,že si nechá projít hlavou náš vztah a vzala si 10 dní na rozmyšelnou.To bylo pro mě nekonečných 10 dní a hrozných. Nakonec na potrat šla (byla v 6.týdnu těhotenství jak ji řekli na gynekologii)...poté jsme se setkali (nechtěla abych tam šel s ní) a řekla mi znovu že končíme...znovu jsem jí vylíčil své city k ní,a ať náš vztah nehází přes palubu (mimochodem již jendou na potratu byla, ve 23 letech,kdy na to nebyla připravená a partner o to nestál...dnes jí je 32).Řekla že se mi ozve. Měl zrovna narozeniny,tak jsem jí popřál,dal jí dárek,který jsem měl pro ni již měsíc připravený a poté kytici 32 růží..měla 32,to měla radost,ale nedala to tak úplně najevo,to jsem poznal. Já poté odjel za kamarádem a jeho přítelkyní na několik dní. Máme oba profil na lidech.cz a já si hned 2.den po našem setkání všiml,že si na svůj profil dala fotku,kde se vyfotila s těmi kvyětinami ode mne...což mě potěšilo,ale nenapsala tam že jsou ode mne,což mě zase zarmoutilo. Poté si tam dala i fotku,kde je v šatech,které jsem jí dal k narozeninám a má na sobě též náhrdelník srdíčko,který jsem jí dal v květnu. Říkal jsem si,proč to sem dává...od té doby,co je to mezi náma špatné to srdíčko nenosila a ted se s ním vyfotila a dala si ho na profil...dala si tam i zpět fotky (předtím všechny vymazala včetně společných) z našich spol.výletů,ale je tam solo vyfocená,kde jsem ji fotil já, společné tam nedala a v popisu má smailíky.....říkám si,že to snad nedělá proto,aby mě trápila. Nevím co si mám o tom myslet.Nezmínil jsem se jí o tom,ale myslím,že tuší,že se na její profil dívám. Po návštěvě u přátel jsem za ní zajel...nevydržel jsem to čekání než mi dá vědět,chtěl jsem jí aspoň vidět...byla už klidná,normálně jsme se bavili,doknce i zasmáli....ale stále je ke mně odtažitá...během konverazce mi to nedalo a několikrát ji pohaldil či chytil kolem pasu,nebránila se,ale pusu nechtěla. Navrhl jsem,že bychom si mohli udělat prodloužený víkend a vyjet někam na tři dny,udělat si pěkný výlet a začít znovu.Věřím,že by to mohlo našemu vztahu pomoci.Řekla,že snad pojede,že o tom popřemýšlí.Tak nevím. Jsem z toho špatný,neboť jí mám hrozně rád. Od její kamrádky jsem zjistil,že jen tak 2.šanci nedává. Chci se proto zeptat,jak by bylo vhodné postupovat? Předem děkuji moc za odpověď. Vím,že mé psaní je dlouhosáhlé.

Odpověď: 6. 8. 2009, 19.13

Milý L., ta slečna není v pořádku - fakt máte rád ženu, která zabíjí? Hmm :( "hodně štěstí v lepení rozbitého zvonu"

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1