Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

zlobísek píše: 14. 9. 2009, 14.13

Dobrý den, máme 2letou holčičku. Celý den je v pohybu a moc toho nenasedí, jen když ji něco hodně zaujme. Když jdeme do města, většinou se jí něco nelíbí, nechce se držet za ruku, pořád utíká a je jí jedno, jestli jdeme za ní, v obchodech vše bere a když jí řekneme ať to nedělá nebo ji vezmeme za ruku, tak se začne vztekat a pokrčí nohy, tak že na uchopené ruce vysí. A když si ji vezmu, tak chce dolů a ječí. Vůbec nezabírá vysvětlování, že se to nesmí ap. Nechceme jí dávat na zadek, dá se dítě nějak zklidnit? Když nechce chodit za ruku, máme ji nutit ? Nedá se s ní nikam jít když pořád utíká, tak se bojíme. Jak ji naučit aby šla s nami. Ďekuji

Odpověď: 19. 9. 2009, 9.48

Milá ?, upozornění, že překračuje hranice, lehkým plácnutím na zadek, je generacemi osvědčené. Dvouleté dítě tomu rozumí snadněji než sáhodlouhému vysvětlování. Bylo by užitečné nafilmovat vaše výchovné reagování a rozebrat to s psychoterapeutem - což bude konkrétní informace přímo pro vás (ne jako přes email). Dále je možné zkusit homeopatického lékaře - slyšela jsem o dobrém výsledku v podobném příběhu. Zjistěte si informace o tom, co je mezi vámi (nejlépe u psycholéčitele)

Eva J. píše: 14. 9. 2009, 10.47

Dobrý den, již dlouhou dobu řeším jeden problém, prosím o radu. Od svých patnácti let - osm let - chodím s přítelem, čtyři roky spolu bydlíme. Byl to můj první a jediný muž. Ale již dva roky mám ve vztahu problémy. Náš vztah je téměř ideální, celkem si rozumíme, máme se rádi, mohu se na něj spolehnout. Ale spíše než chození mi to připomíná kamarádství, sice krásné a plné jistoty, ale hodně vzdálené soužití mezi mužem a ženou, už mám i problémy s ním spát. Vážně ho mám hrozně ráda, je mi s ním dobře, vlastně si bez něj ani nedokážu svůj život představit, ale zároveň cítím že jsem ještě mladá, že si chci užívat a hlavně že chci vztah který by byl o chození. Vím že by na kamarádství nepřistoupil, on je asi v tom co máme spokojený, a já vlastně taky, ale... Navíc je dalším problémem to že už spolu bydlíme, odloučení by bylo o to složitější. Již jednou jsem se pokusila to skončit, zamilovala jsem se do někoho jiného, ale i když byl hodný, nedokázala jsem to proto, že mi mého současného přítele bylo líto, přišlo mi že ho zrazuji. Zároveň jsem si říkala, a říkám si pořád, že mám muže na kterého se mohu spolehnout, vlastně ideálního partnera pro život, tak proč mě láká něco jiného? Bojím se že žádný už se ke mě nebude chovat tak jako on, ale zároveň vím že takhle už to nemůže být dál. Bojím se změny, mám strach že zůstanu sama, on je mi oporou, vždycky tu je když ostatní ne, ale zároveň onu změnu chci, láká mě a vybízí k samostatnosti, odpoutat se od té závislosti na někom jiném, začít věřit sama sobě. Prosím poraďte.

Odpověď: 19. 9. 2009, 9.40

Milá Evo, to, co popisujete, je hezký vztah a věřte, nevidím jich mnoho... Píšete, že víte, že takhle to dál již být nemůže - tak se pusťte do toho, co víte, že chcete. Samostatnost je důležitá. Když chcete být samostatná, proč strach z toho, že zůstanete sama...? (partnerský vztah je umění balancování mezi já a my...stručně řečeno)

denikl píše: 10. 9. 2009, 12.19

Mám manželský problém. Někdo mě pomocí SMS upozornil na nevěru mé ženy. Vše jsme si vysvětlili, ona tvrdila že to byla spontaní nepřipravené atd. Vždy jsem jí tvrdil že může k tomu dojít a že nejsem ten kdo by kvůli tomu rozbíjel rodinu, že máme volný vztah a kvůli občasným výletům si ho nezkazíme. Bohužel postupem času přicházeli zprávy o tom, že vše bylo předem důkladně naplánované, že se pomocí počítače scházeli několik týdnů, psali si erotické zprávy apod. To vše mi také vysvětlila tak, že je to hra, že jí baví ho provokovat jak bude reagovat. Dobrá uvěřil sem jí. Bohužel pořád si myslím, že mě tahá za nos. Stále mi tvrdí, že mě miluje, že se s ním dávno rozešla po mailu, že už mu nepíše a že pro ni on nic neznamená. Jenže jakmile zapomněla heslo ke schránce, která ho k němu poutala, tak posmutněla byla agresivní a její nálada se zhoršila. Nedělal nic jiného, než celý večer se snažila přijít na zapomenuté heslo, strašně jí to trápilo. Ihned ráno to zkoušela znova. Jakmile sem jí poradil jak k danému heslo přijít, tak si ho nechala poslat na správnou adresu. Když už se dostala do schránky tak najednou ožila má dobrou náladu a tváří se jako andílek. Mám prostě pocit, že jí stále k němu něco táhne, něco co doma nemůžu nabídnou. Možná je to chvilkové, ale možná taky na delší dobu. Je to muž starší než já a nebydlí zrovna blízko, ale myslím si že když s ním chatuje nebo si píše, prožívá něco co se mnou prožít nemůže. SMSky mu posílá stále (pořád jí chodí nové a nové a normálně nechodily žádné) a e-maily asi také. Zařekl jsem se kdysi, že jí poštu prohlížet nikdy nebudu ani mobil a to dodržují. Já jí v tom neomezuji, jenom nevím jak to dopadne. Snažím se jí být co nejlepší manžel a pomoci jí v čemkoliv si řekne. Bohužel někdy to narazí z její strany na nepochopení a spíš si připadám, že dolízám tam kde nejsem vítán. Předpokládám, že my spíš poradíte navštívit přímo osobně manželskou poradnu. Já už se tam chystám asi 2 týdny, ale stále nemám odvahu. Nechci jí spoutávat chci aby byla volná, ona tvrdí že se vždy za rodinou vrátí a já ji v tom věřím. Myslím si že asi je problém ve mě, že se nedokážu vyrovnat s tím, že momentálně nejsem číslo jedna.

Odpověď: 10. 9. 2009, 17.36

To chápu. Pokud manžel nedělal nic, čím by si zasloužil, aby byl č.2, je to politovánihodná situace. Ale doporučuji slyšet slova ženy, že vás miluje....

Zuzana píše: 9. 9. 2009, 22.49

Dobrý den,mám dotaz ohledně změny chování partnera(manžela).Žiji s manželem (46let) ,10let ze vztahu se nám narodil chlapeček (3roky).Poslední dobou si s partnerem nerozumíme.Když chci problémy probrat tak je svolný ,ale vždy naše debata končí neúspěšně.Manžel byl vždy spíše kliďas ,já jsem výbušnější povaha ,ale mám tu vlastnost ,že dokážu přijít po hádce se usmířit atd.Manžel je teď naopak výbušný nedokáže uznat svoji chybu.Řekl mi že byl moc hodný až blbý a vždy při hádce "srazil paty a mlčel a že teď to tak nechce"Takže teď srážím paty já,protože v mém věku (40let)mě už věčné dohadování nebaví.Když se zeptám ,jestli má nějaký problém(pracovní,nebo jiný) řekne ,že je v našem vztahu spokojený a ,že mě miluje.Myslím intuitivně ,že nějak neumí stárnout,ale to on nepřizná.Můžete mi prosím poradit jak tuto sitaci řešit.

Odpověď: 10. 9. 2009, 17.32

S láskou a úsměvem.

Eva píše: 9. 9. 2009, 17.13

Dobrý den. Prosím o radu.Je mi 43 let a mám 3 leté a 12 dítě a ještě 2 dospělé děti.Mám v sobě zvláštní strach.Moje matka zemřela na rakovinu ještě velmi mladá a otec na tom zdravotně není také dobře a já se neustále bojím o své zdraví.jak mě něco začne bolet,už se nervuji a přemýšlím o tom že můžu umřít jako mamka a co bude s malým synem a dcerou atd.Už to dochází tak daleko,že chodím po různých vyšetřeních a doktorech a každý mi něco najde a dostanu léky a já se zase hrozně vynervuji že jsem těžce nemocná,takový velký vnitřní strach. Moc mě to trápí,také hlavně kvůli dceři,která se o mne bojí a můj zdravotní stav jí velmi trápí.Možná,že je někde pomoc a můj problém se dá řešit jinak než trávit čas u lékaře, ale nevím kde a proto Vás prosím o radu.slyšela jsem i o Kineziologii ale nevím,jestli je to to pravé.Myslíte že by se pro mne našla nějaká rada ? Děkuji Eva

Odpověď: 10. 9. 2009, 17.31

Milá Evo, pro vaši starost považuji kineziologii za nedostatečnou. Chcete-li kontakt na léčitelku, která pracuje komplexně, systematicky, kontaktujte mne telefonicky.

Dana píše: 9. 9. 2009, 12.25

Dobrý den, mám na vás prosbu. Můj přítel před několika měsíci zkrachoval, přišel o několika milionovou částku a hlavně o vše co budoval. Zbyly nám ještě nějaké dluhy, vím, že to velice těžce nese, opravdu tvrdě pracoval. Bohužel o celé věci moc nechce mluvit, a já se tím velmi trápím, v noci poslouchám jestli vůbec dýchá. Vidím v jakém je stresu o intimním životě nemůže být vůbec řeč, zaroveň ochladl i vztah s jeho rodiči, ke mě i naší dceři se chovají velmi hezky, ale jemu dávají jasně najevo, že pochybil. Myslíte, že se s tím dokáže vyrovnat sám, jak mi tvrdí, mám strach, ho do něčeho tlačit, abych to nepokazila ještě víc, má sebevědomí na nule a obávám se že návštěva psychloga by pro něj bylo něco jako prohra, poradtě jak s ním promluvit?Děkuji

Odpověď: 10. 9. 2009, 17.29

Milá Dano, váš zájem je milý. Bylo by možná vhodné zeptat se jeho rodičů, jestli jim dělá dobře ho ještě více deptat? Taky jim můžete říct, že o něj máte strach... Je důležité, že vy víte, že tvrdě pracoval a že si toho vážíte. Bylo by dobré, aby sám sobě ten krach odpustil, protože sebemrskáním se ze dna nezvedne (to je vskutku kontraproduktivní mechanismus) Je politováníhodné, že nechce mluvit a rovnat si myšlenky nahlas a že, návštěvu psychologa, konzultanta, kouče považuje za prohru (jak absurdní myšlenka v kontextu situace) Můžete mu také říci, že vás celá situace znepokojuje, protože nejen o něj máte strach, ale protože cítíte ne zcela dobrý vliv situce na váš vztah i rodinný život.

Martina píše: 9. 9. 2009, 9.54

Dobrý den,Ráda bych od Vás věděla radu, ani ne tak právnickou jako lidskou, jak se s tím vším vyrovnat a jak vše snášet.Od března tohoto roku mne neustále napadá moje sousedka. Nechodí do práce a denně od 8 – 22 hod sedí dva metry od mých dveří. Kope mi do dveří, do bot, bouchá do botníku, silně kouří a veškerý kouř mi jde do bytu. Mám malého syna a chodím s ním ven, ona mne neustále slovně napadá a to velmi vulgárně – ty pí, ty krá, ty svi…. Říká,a´t mi chcípne syn a já s ním, že mi rozkope dr…Každý den je to to samé. Nikdy jí neodpovídám, nebavím se s ní, ani ji nezdravím, jen se jí bojím a ona se mi pořád směje a je na mne strašně vulgární. Mám kocourka, pořád tady křičí, že mi ho otráví.Máme na patře společný balkon, kam si věšíme prádlo. Já si ho tam věšela taky, do doby, kdy jsem zjistila, že dotyčná paní mi ho polévá špinavou vodou, Savem atd. ještě na mne řvala, jestli si tam pověsím prádlo ještě jednou, tak přestříhá šňůry. Denně o mně vyřvává na chodbě, kdy já to slyším přes dveře domů, říká jiným sousedkám, jestli se budou se mnou bavit, tak je nechá vyhostit. Jedna sousedka se mne zastala a řekla jí, a´t už mne konečně nechá být,ale ta jí jen řekla, že mne nechá být teprve až chcípnu.Každý den poslouchám za dveřmi, a když na chvilku někam odejde, tak utíkám se synem z bytu a z domu a pokaždé, když se vracím, tak se klepu a bojím se. Přes léto jsem chodila s chlapcem pryč ráno v 7 hod a vracela se po 22 hod, abych ji neviděla. Chlapci ještě nejsou dva roky a je to pro mne všechno velmi těžké.Od srpna jsem začala mít dost silné astmatické záchvaty v noci, musela jsem k lékaři a mám špatné výsledky,špatné EKG, musím brát léky na srdce a je to hodně psychické. Je mi 38let a už se nedivím, že někdo dostane ze stresu infarkt.Prosím, můžete mi poradit, jak to vše mám snášet. Kolikrát si říkám, že jsem na konci sil, ten každodenní stres se nedá vydržet, ale já musím dál kvůli synovi.

Odpověď: 10. 9. 2009, 17.18

Milá Martino, je třeba naučit se efektivně bránit! Ustupování agresorovi je sebedestruktivní - následky na sobě již vidíte. Odvahu potřebujete nalézt - chcete-li ji v sobě aktivovat (a zklidnit současný stav) můžete se samozřejmě objednat (můžeme samozřejmě probrat i postup reálné ochrany). Je nejvyšší čas zahájit aktivní obranu na několika frontách !!!

Mazlik píše: 8. 9. 2009, 17.13

Dobrý den, zřejmě trpím poruchou OCD už od dětství, a je to velice nepříjemné a vyčerpávající, protože mě doprovází velké úzkosti a stavy strachu. Neustále přemýšlím nad myšlenkama a představama, které mě náhle napadnou, i přesto že vím, že bych je nikdy neuskutečnila. Neskutečně mě to níčí a dohání k šílenství. Zajímalo by mě, jak by se těchto špatných myšlenek a představ mohla zbavit. Vždy si řeknu, že je to jen hloupá myšlenka, nebo představa, ale to nějak nepomáhá... Jsem zoufalá a nevím si už rady, proč se takové myšlenky vůbec objevují, když je člověk nevítá a i přesto, že ho někdo uklidní, objeví se opět ? Proč nestačí jedno uklidnění? Byla jsem těhotná, ale potratila jsem a během těhotenství se to zhoršilo ještě víc, byla jsem neustále v úzkosti, a teďka si dávám ještě za vinu, že za to můžu vlastně já, tím jak jsem se trápila. Antidepresiva brát nechci, protože plánujeme s přítelem další miminko, ale bojím se, že pokud nebudu v pohodě, tak to ani nepůjde. Děkuji Vám moc za Vaší odpověď. Mazlik 30

Odpověď: 10. 9. 2009, 17.13

A co jste aktivně udělala pro vyléčení OCD?

Zuzka píše: 8. 9. 2009, 16.51

Dobrý den, mam takový problém, je mi 20 let a v červnu jsem začala mít problémy s jízdou v autobuse, v autě= začalo to silným bušením srdce a pocitem na omdlení, vždy jsem musela vystoupit. Pak jsem se v červenci, když mi začlo volno= vůbec jsem nevěděla co budu dělat, ztratila jsem smysl života a celé dny jsem proležela v posteli a myslela na to proč lidé žijí. Také jsem dostala strach ze smrti, často mě přepadá i úzkost, že všechny místnosti jsou malé, že svět je malý. Předem moc děkuji za radu

Odpověď: 10. 9. 2009, 17.10

Milá Zuzko, váš problém vidím na osobní konzultaci. Můžete pohledat informace o agorafobii, ale nevidím v tom komplexní řešení. Můžete nastudovat písemnosti, které napsali jiní lidé, při hledání a poznávání tajemství života. Mějte se hezky a hledejte

Marie píše: 8. 9. 2009, 12.41

Dobrý den, ráda bych se na vás obrátila s "problémem", který mě trošku polekal. V poslední době se mi čas od času stane, že chci něco říci nebo se na něco zeptat, a použiji slovo, které význam věty změní v naprostý nesmysl. Například jsem se chtěla zeptat, jestli si někdo dá kávu s mlékem a místo mléka jsem použila víno... Přitom alkohol nepiji vůbec. Toto spojení jsem jako příklad nyní použila proto, že to je zatím poslední z mých "přeřeků". Vcelku mě to začíná znepokojovat, proto se na vás obracím. Nevím, zda-li se jedná pouze o roztržitost (napětí a stres v zaměstnání atd.), anebo se může jednat o nějakou poruchu a měla bych vyhledat odborníka.. Velice děkuji za odpověď.

Odpověď: 10. 9. 2009, 17.07

Milá Marie, stres bývá příčinou chybných úkonů. Děje-li se to čas od času jak píšete a pokud se opravíte a nad vlastním přeřeknutí se pousmějete, neviděla bych potíž jako dramatickou. Můžete řešit vlastní zklidnění, soustředění... Nikdo nejsme dokonalý... hezké dny

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1