Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

bublina píše: 5. 10. 2009, 16.42

Dobrý den, mam nemší problém ještě mi neni 18 let a kouřim...už sem přestala a jednou večer jsem si dala s kamošema...viděli mě příbuzní a řekli to rodičum...nevim co mam tět delat a jako jim to dokázet myslejí si o mě že kouřim a piju alkohol...jako jim mam dokázet že už fakt nekouřim a alkohol vubec nepiju?pořát se s nima hádám a trvá to už asi 2 měcíse...já bych chtěla vycházet z rodičema ale pořát na mě řvou.Chtěl jsem už i utýct ale kámoši mi to rozmluvili.Nevim co mam dělat prosím poradte mi děkuji moc!!

Odpověď: 8. 10. 2009, 19.35

Milá bublinko, ztracená důvěra se někdy získává zpět obtížně. U soudu platí, že dokud se neprokáže vina, platí nevina, tzn. nevinu lze často dokázat jen obtížně, proto je třeba dokazovat vinu, nikoliv opačně. Situace je pro tebe obtížná. Utéci z domu? Děvče, to nedoporučuji, jen si zkomplikuješ život, ona střecha nad hlavou a postel má svou cenu. Co říci rodičům: "Drazí rodičové, je mi líto, že mi nevěříte, ale já už nemohu udělat více proto, abyste mi věřili a už více nebudu svou nevinu dokazovat." (nabízí se kousek ironie, který nedoporučuji: "rodičové, to nemáte moc důvěry ve výsledek své výchovy ;)" Můžeš požádat o spolupráci školního psychologa, který by mohl zafungovat jako mediátor (zprostředkovatel rozumného dialogu), můžeš navrhnout návštěvu poradny... Držím palečky

jana píše: 5. 10. 2009, 15.52

Dobrý den paní magistro. Ráda bych se Vás zeptala na svou 5ti letou dceru,která byla již od narození velice chytrá,šikovná a hodná,také ale dost závislá na mne(matce).Když jí byly 3 roky narodila se druhá dcera a tam začali problémy:začala neposlouchat brečela snad kvůli všemu a postupem času přibyl i problém s jídlem.Nechce nic jíst,všechno jí nechutná nebo říká to nejím,bolí mě bříško,musím na záchod a podobně,maso nejí vůbec a to v rodině žádného vegetariána nemáme.Vyhublá však není energie má až až-je to podle mého spíše psychikou.Dále jak jsem si myslela že je chytrá-příští rok má jít do školy-dnes mi v MŠ učitelka řekla že jí mám dát odklad,že není vyspělá,je pomalá,spoustu věcí v kolektivu nechce dělat,pláče a uráží se skrz všechno. Co s tím?????

Odpověď: 11. 10. 2009, 18.32

Milá Jano, Máte-li pocit, že většina potíží souvisí s psychikou, doporučuji rodinnou terapii nebo terapii hrou. Konkrétní problém, žádá podrobnější pozornost... Doporučuji postupně dceru upozornit, vysvětlit, jak její urážení působí na děti... Ohledně odkladu by bylo lepší cca za 5měsíců navštívit pedagogicko psychologickou poradnu. (Důležité je, aby dcera něco jedla ... (strava podle krevních skupin doporučuje málo masa krev.skup. A.) Vím, že je třeba, aby měla stravu vyváženou, vy jste chytrá žena a informace o stravování si jistě obstaráte. Můžete si s dcerou prohlížet ilustrované materiály o stravě a těle ...)

Bobina píše: 29. 9. 2009, 21.20

dobrý den je to vůbec poprvé co o sobě takhle píšu tak se předem omlouvám za zmatek.Je my 26 pět let sem vdaná máme dva krásný kluky staršímu bude v lednu pět a mladšímu je 16měsíců.Bydlíme s mojí matkou v rodiném domě s velkou zahradou.Otec zemřel když my bylo devět a od té doby se na mě nějak navalují strachy deprese a různé problémy.Od 15let trpím soboryckou dermatidou taková nemoc kdy zčervená oblyčej oběví se šupiny a sebevědomí odchází.K této bolesti přidám že mám skoliosu páteře 10let bez léčení.Obě děti toho v noci moc nenaspí starší nespal do dvou a půl roku.Mladšího se tet snažím odstavit od kojení ale chybí důslednost a síla vydržet prosení maminko mnaminku a pláč.Manžela trápí nedostatek peněz a špatné pracovní ohodnocení a stav naší domácnosti.Děcký pláč a já zoufalá z toho že nezvládam vlastní děti.Lékařka i psycholožka(starší má ADHD) tvrdí že jsou to krásní zdraví a velmi chytří kluci ale tady pozitiva končí.Starší cítí každé zaváhání a hned je malér, mladší se od něj rychle učí.CHybí jim respekt a autorita, cítí, že si nejsem sama se sebou jistá proto hledám radu u vás.Krizové situace řeším křikem a to mužovy vadí ale jiné metody selhaly.Muž je často zaměstnaný i doma a tak výchova je spíš moje a jek se oběvý další dospělí přestávají být zvladatelní.Oba chtějí 100% pozornosti a to s prací na domě nejde skloubit.Děkuji za vyposlechnutí a možná i radu.Snad to naše manželství ustojí manžela miluju spojuje nás společná touha po harmonickém domově bohužel není naplněná.Za pět let manželství ze mě moc nezbylo málo vlasů bez prsou bez oblyčeje bez úsměvu smutná bilance ale jsou na to lidé hůř já vím.Je špatné chtít trochu klidu a štěstí kolem sebe?Děkuji Bobina

Odpověď: 30. 9. 2009, 15.50

Milá Bobino, z vašeho psaní je opravdu cítit smutek, únava, vyčerpanost. Bylo by dobré, abyste o sebe začala aktivně, opravdu aktivně pečovat. Samozřejmě, do určité míry je to otázka peněz, ale bylo by dobré do sebe investovat. Začněte třeba: http://miklanek.alter-med.cz/ Bylo by dobré srovnat energii těla, vitamíny, minerály... Pustte se do toho.

honza píše: 29. 9. 2009, 20.24

Dobrý den, nevím zda popíši vše zcela objektivně, ale začnu: Jsem 3 týdny po rozchodu s přítelkyní u které jsem bydlel na malém městě v domě s jejími rodiči a prarodiči.Sám pocházím(a momentálně jsem) z krajského města, nikdy jsem nebydlel izolovaně od rodičů až nyní. Po ročním a půl vztahu na dálku(prošli jsme krizí - neviděla perspektivu ve vztahu), jsem se k ní v dubnu přestěhoval, našel práci a začal žít. Problém byl ze začátku ve stylu mého života(šel jsem od maminky)a v hádkách a vyhrocených situacích od přítelkyně. Doslova teror, nicméně otevřeně přiznávám že jsem si jej zasloužil - nesamostatnost, problémy v zaměstnání(nový obor a kraj + moje lenost) vyústili v neustálé vyhazování třeba i uprostřed noci,její rodiče se kterými jsem si ze začátku rozuměl, jsem se raději snažil obcházet obloukem. Další problém byl(a je) v tom, že ex je histerická, takže za každým vyhazovem, nejlépe po 50km cesty kterou jsem urazil, následovalo několik telefonátů s brekem a prosbami abych se vrátil. Já sám jsem na úrovni 4letého dítěte, protože jsem samozřejmě vždy naoko neochotně přijel zpět. To podporovalo můj pocit nadřazenosti, ale ve skutečnosti jsem se čím víc uzavíral.Neustálé podceňování mé osoby vedlo ke skutečnosti že mi práce přestala bavit, neustálé kontroly mé osoby zase k tomu že jsem ji odbýval. Vyhrotilo se to jednu neděli, kdy po návratu ze služební(1 denní) cesty večer domů jsem kvůli neutřenému nádobí, byl doslova o půlnoci vyražen z domu. Odjel jsem, i když si myslím, že vyhazov byl plánovaný. Vypnul na tři dny telefon a čekal co bude.Ex, když mi po týdnu vracela zbylé věci, měla v očích úlevu:-) Po celou dobu vztahu(dle jejích slov) mne chtěla změnit a napůl se jí to povedlo, což se odráží teď, když jsedm zpátky u rodičů.Trpím nespavostí, nerozumím realitě, deprese, pocity méněcenosti atd. Na tomhle by nebylo nic extra nenormálního, ale problém je ten, že mne skutečně vychovávala a prostředí ve kterém jsem nyní je zcela opačné než to které mi nastavil reset po rozchodu.Bojím se téměř všeho vč.smrti rodičů, nevidím žádnou budoucnost, práci mám také stále v místě kde jsem byl předtím a bojím se jakékoliv změny, navíc pochybuji že mne někdo zaměstná. Vím že potřebuji psychologa, ale snažil jsem si to nepřiznat a vnitřně slečně ukázat že na to mám....ale nemám, bohužel. Prosím o radu na nějaký postup - zítra bych se rád objednal u psychologa, tady v místě bydliště.Jen mám pocit, že to k ničemu nebude a pomoc si musí každý sám.Díky

Odpověď: 30. 9. 2009, 15.39

Milý Honzo, je docela zajímavé, jak se umíš dívat a hodnotit na svůj život. Bude fajn, když se ti podaří nalézt psychoterapeuta, se kterým budete pracovat na vnitřní proměně, zralosti... je to hezká cesta a je dobré po ní jít a nemyslím, že maximálního výsledku dosáhne bez "kouče" (ani slepé střevo si chirurg sám nevyoperuje)

Jaňule píše: 29. 9. 2009, 19.19

Dobrý den, vím, že sem většinou píší lidé, kteří mají vážný problém. Ten můj není až tak závažný. Spíše by mě zajímal názor někoho cizího a nezaujatého :). Je mi 18 let a ne a ne najít nějakého kluka. Vím, zní to skoro jako trápení nějaké puberťačky, ale já nevím...asi je někde chyba. Jenom nemůžu přijít na to kde. Zajímalo by mě, jaké to může mít důvody, případně, co trochu pozměnit. Děkuji za pozornost :).

Odpověď: 30. 9. 2009, 15.35

Milá Janule, ráda bych ti odpověděla něco konkrétního, protže si nemyslím, že by tvoje starost nebyla důležitá. Potřebovala bych tě ale znát osobně - jsi komunikativní? usměvavá? upravená? chodíš do společnosti? chodíš na ta správná místa? umíš koketovat a svádět? Prober svou otázku s kamarádkami - oni tě znají... Uč se od šikovných kamarádek...Hlavně žij přirozeně, někdo potká svou první lásku dřív někdo déle - ono něco silou neutlačíš...

opička píše: 29. 9. 2009, 13.04

Dobrý den a děkuji za odpověď. Vzhledem k tomu, že můj muž považuje celou vzniklou situaci jako můj rozmar, vím, že to řešit nebude. Už to, že navštívil psychologa, který vidí, že problém je na mé straně, ho utvrdilo v tom, že bych měla zaujmout jiný postoj. Tedy tolerovat naprosto vše a bude klid. Proto jsem psala dotaz, protože jsem chtěla odpověď na to, jaký JÁ mám zaujmout postoj. Děkuji.

Odpověď: 30. 9. 2009, 15.29

i vám by rodinné konstelace pomohly lépe prozumět situaci a "zaujmout postoj". (jste trochu v pasti - tomu rozumím)

Martina píše: 29. 9. 2009, 9.21

Dobrý den, jsem sama s dvěma dětmi,dcerkou (4,5) a synkem (2,5)... V pondělí na večer se mi vrátily děti z víkendu u babičky a dcerka prohlásila "maminko,já bych taky někdy chtěla bydlet u babičky". Jde o to,že v tíživé finanční situaci nemohu dětem dopřávat tolik co babička s dědou (rodiče otce dětí,přičemž otec - na rozdíl od svých rodičů - o děti moc zájem neprojevuje..). Mám se bát? Jak jí to mám vysvětlit? Vím,že mě mají děti moc rády,ale přesto... Děkuji za odpověď. Hezký den. Martina

Odpověď: 30. 9. 2009, 15.27

Milá Martino, strach někdy něco vyřešil? Přejte všem zúčastněným, abyste se měli dobře a měli se rádi. Ono se jim u prarodičů asi i líbí to, že se jim plně věnují, že je tam živo, což maminka samoživitelka může zajistit sama jen obtížně. Ale to nemění nic na tom, že jste pro ně nejlepší mámou, kterou mohou mít a mají vás rádi. Ohledně finančního zajištění s dcerou hovořte otevřeně a srozumitelně, ohledně bydlení dceru ujistěte, že k babičce může chodit, třeba tam i spát, ale její domov je u vás. Držím palce a přeji klid (strachem vše jen zhoršíte a sama se nebudete cítit dobře)

Petra píše: 29. 9. 2009, 7.20

Dobrý den, včera jsem vám napsala o tom svém trápení.Ráda bych věděla,jak se zachovat....scházet se a telefonovat s ním nebo přerušit veškeré kontakty?Co mi méně ublíží?Co dělat,abych zas mohla jíst a spát?děkuji velice za odpověď P.

Odpověď: 30. 9. 2009, 15.20

Doporučuji kontakt zcela přerušit a provést rituál, kterým ho propustíte ze svého života i srdce (včt. poděkovat za hezké a popřát si svobodnou cestu životem). Nezklidníte-li se do 10dnů, požádejte svého psychiatra o medikaci (nebo přijdte na léčebnou meditaci).

Václav píše: 28. 9. 2009, 18.45

Vážená paní Mgr. Štěpánková, děkuji za možnost rychlé, přímé a bezplatné možnosti se s Vámi poradit na partnerké téma. Vezmu to zkrátka: Cca 4 roky jsem ve vztahu s rozvedenou ženou (34 let, dvě děti 9 a 12). Já jsem svobodný a bezdětný (32 let). Když jsme se potkali, bylo hned patrné, že se potřebujeme - oba jsme si potřebovali "zahojit své rány" a mít se o koho opřít. Už tehdy jsem jí (může to znít nepěkně) občas připomněl, že je to dočasný vztah. Prošli jsme několika pokusy o rozchod, ale jako bysme byli na sebe nějak napojení (závislí) - vždy byl výsledek stejný, tj. zůstali jsme spolu. Z mých důvodů nebýt v tomto svazku natrvalo se stalo tabu a já ji z ohleduplnosti nechtěl připomínkami zraňovat. Faktem zůstává, že v myšlenkách jsem byl častokrát jinde. Ne že bychom se neměli rádi, ale zkrátka jsem neviděl perspektivu, stále se mi na mysl svírala představa svobodné, mladší bezdětné partnerky. Nyní jsem potkal ženu, o kterou stojím a na to konto došlo k rozkolu v našem vztahu. Ona na mě velmi miluje (chce se mi říct, že na mě visí), spojuje se mnou smysluplnost života... opět mi "udělala nabídku ze srdce", jakoby nepochopila, že mě tento vztah nedostatečně naplňuje. Otázka zní, jak ji odmítnout a ranit co nejméně. Je velmi citově založená a při rozvodu si prošla osobním peklem. Dodnes je podle mého traumatizovaná. Svého času mi vyhrožovala i sebevraždou a nyní přestala jíst. Je pro mě těžké vidět, jak trpí. Nevím, co si s ní počít... Mám o ni starost. Nutno dodat, že jsou v tom tak trochu i děti - mám s nimi výborný vztah a rád bych, aby zůstaly součástí mého života. O to je celá situace komplikovanější. Mnohokrát Vám děkuji za radu. (příp. kopii prosím laskavě zaslat i na můj mail ) Přeju Vám vše dobré. Václav

Odpověď: 30. 9. 2009, 15.12

Milý Václave, vztahy jsou věc složitá a křehká, docela by mne zajímalo, zda z této životní zkušenosti uděláte nějaké poučení... např. že ke vztahu patří zodpovědnost, že hrát si sirkami ve stohu opravdu zvyšuje pravděpodobnost vzniku požáru...že lízání ran není důvodem k erotickému milostnému partnerství, že zahojit se musí každý sám... Partnerka brala váš vztah vážněji než vy... teď se holt bude muset poprat s touto skutečností. Je třeba se rozloučit důstojně. Neporadím vám konkrétní průběh, protže nevím, jak situaci bude zvládat partnerka, zda pro ni bude přijatelné, abyste zůstal v kontaktu s jejími dětmi... to ukáže průběh... je možné, že pro ni bude nejlepší, když se kontakt zcela přeruší (to, že budete v té věci důsledný, může pro ni být pomocí)

AKTUALITA PRO PANÍ S ICQ píše: 28. 9. 2009, 18.14

Píše provozovatelka této poradny Radana: Včera, když jsem byla v přírodě, mi přišla SMS poslaná anonymně z internetu: "konzultujeté také na ICQ? Moje icq je 0101010"

Odpověď: 28. 9. 2009, 18.32

Milá paní, takový způsob domluvy či objednání? považuji za nevhodný. Chcete-li se dohovořit na placené icq konzultaci, kontaktujte mne nejlépe telefonicky, kde probereme vaše očekávání a možnosti, které icq konzultace poskytuje. Je-li vám méně než 18let a potřebujete-li probrat něco pro vás důležitého, je možné dohovořit se na ceně velmi symbolické (nízký věk by snad vysvětloval ne zcela dospělé jednání v SMS)

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1