Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Dianys píše: 26. 10. 2009, 10.31

Dobrý den, mám takový problém, kterým se zabývám už delší dobu a nevím si rady. Poslední dobou se cítím strašně zklamaná (přestože mi nikdo neublížil), podrážděná, každá blbost mě vytočí a hned zuřím, pak se hádám s přítelem a je mně z toho špatně, nechci aby to takhle bylo dál. Doma se skoro s nikým nebavím a když ano, tak jen odfrkuji. Brečím jak malé díťě klidně i každý den. Často si vzpomínám na mého otce, který nám ubližoval a 12 let jsme od sebe, celou dobu jsem s tím tak nějak vyrovnaná, ale teď mě to ničí a nechci nato myslet. Každý den mám špatnou náladu.. Prosím potřebuji poradit. Nevím co je se mnou, ale chci z toho ven...=,(

Odpověď: 30. 10. 2009, 16.05

Milá Diano, asi se budu opakovat, ale tento psychický stav emailem nevyřešíme. Chce to naučit se duševní práci, vnitřnímu naslouchání, pojmenování a proměnění v doprovodu "lektora". Jste-li z okolí, objednejte se.

Daniela píše: 26. 10. 2009, 9.32

Dobrý den, prosím o radu.Je mi 26let,jsem druhý rok doma na mateřské a tak nějak mě přestalo vše bavit.Věci,který mi dřív zvedli náladu,už mě netěší a nedokážu se z ničeho radovat.S manželem se odcizujeme,celkem sem i přibrala,takže se vyloženě hnusim sama sobě a i když si chci užít každý den s naší dcerou,tak mi to nejde.Cítím se prázdná,sama a mám pocit,že už mě v životě nic nečeká. Chci se zase radovat z života a maličkostí jako dřív,ale nevím jak nato.Vydrží mi to maximálně dva dny :-( Děkuji za radu

Odpověď: 30. 10. 2009, 16.03

Milá Danielo, viděla byhc to na pravidelnou spolupráci s psychoterapeutem. Bylo by dobré, abyste se naučila poslouchat jemně svou duši, abyste slyšela, co jí vlastně chybí. Sice se mohu domnívat, ale ne zcela konkrétně a touto cestou to není vhodné. Přeji nalézání ....

Marta píše: 26. 10. 2009, 6.58

Dobrý den. Obracím se na Vás s kuriozním případem.Jsem zoufalá ze svých snů,ač je manžel zásadový v otázce nevěry,stále mě provázejí noční můry,že je mi nevěrný.Nemůžu na to pak celý den zapomenout a vzpamatovat se z toho.Jako by se to vážně stalo. Už jsem měla nespočet takových snů,dnes dokonce byl nevěrný s mužem.Máme spokojené manželství,které trvá 7let.Můžu se těch snů nějak zbavit?Napovídají sny něco?Děkuji za názor.

Odpověď: 30. 10. 2009, 16.00

Milá Marto, sny mají několik funkcí. Je-li to sen opakující se, intenzivní, bylo by dobré nalézt někoho, kdo je s vámi probere, s kým poselství rozšifrujete. Mluvila jste o nich se svým manželem?

LenkaN píše: 22. 10. 2009, 16.19

Dobrý den, potřebuji poradit , jak vycházet s nadřízenou, která klidně lže člověku do očí jak malé dítě a terorizuje další spolupracovníky podezíráním. Zakazuje mi doslova s některými komunikovat, má pocit, že Ji stále někdo pomlouvá a ubližuje. Nemá problémy jen se mnou, ale v celé budově. Nikdo ale nezasáhne, protože se každý bojí přijít o práci. Dělám ve zdravotnictví, kde komunikace mezi spolupracovníky musí být, mám svoji práci ráda a toto nemůžu nějak překonat. Kolikrát se to tak obrátí proti člověku,jako by lhal snad sám.Když se někdo ozve, tak se z toho prostě vylže a ten dotyčný dá raději výpověď, protože následná reakce se nedá vydržet.Budu vděčná, za každou radu, jak s takovým člověkem vycházet.

Odpověď: 23. 10. 2009, 7.46

Milá Lenko, o jednoduché a dobré radě nevím. Nadřízená má moc, to je třeba respektovat, nechcete-li její způsob využívání moci snášet, je třeba dát výpověď (můžete to téma probrat s jejími nadřízenými, ale už být v té chvíli připravena odejít a toto jen vyzkoušet jako poslední pokus). Chcete-li setrvat na místě a nepřijít o duševní pohodu, je třeba dostat se do role nezúčastněného pozorovatele, pohybovat se ve svém teritoriu a stát se rybou, která plyne. (osobně bych doporučovala připravit se na změnu zaměstnání, uvidět výhody změny - ve zdravotnictví práci jistě naleznete)

Petra píše: 21. 10. 2009, 7.20

Dobrý den, chtěla jsem poradit ohledně výchovy měho tříletého syna. Uz si s nim v posledni dobe orpavdu nevime rady. Je od malicka zivejsi a dominantni, ale nekdy se to opravdu neda zvladnout. V nekterych situacich opravdu vaham, jestli mu dat poradne na zadek a nebo si ho nevsimat a nebo delam vsechno spatne... Dam par prikladu... Kdyz je doma sam a vsichni se mu venujeme a hrajeme si s nim, tak je zlaticko, ale kdyz je mezi detmi, tak je zly, haze po vsech hracky, bije deti, nemuzu ho nechat na vterinu samotneho. Od minuleho tydne zacal chodit do skolky a tam mi pani ucitelka tvrdi, ze je moc hodny!!! Ma asi pred cizimi lidmi respekt. Doma nam vsem "porouci" a musi byt vse podle neho. Napr. kdyz prijdeme domu a ja otevru dvere, tak zacne scena, ze je chtel on otevrit, takze musim zavrit a nechat ho, at to udela on. Ma i takove stavy, ze rika, ze nema tatinka rad, jenom maminku... Nedavno si s nim tatinnek hral v pokojicku a maly ho z niceho nic bouchl hrackou po hlave. No je toho spoustu, treba kdyz mu dam na zadek, tak mi je schopen dat facku a parkrat se to uz stalo. Ted cekame druhe miminko a ja se obavam, ze bude maly nezvladatelny. Vecer ho uspavam a pak si pro me v noci chodi a do rana musim spat s nim. Nikdo jiny ho nemuze uspat, jen ja... No je to ńasmaly vyderac:-)) Poradite mi prosim, jak na neho, aby byl hodne aklidne dite??? Moc vam dekuji.

Odpověď: 23. 10. 2009, 7.41

Milá Petro, do určité míry jsou některé projevy ve 3 letech běžné. Doporučuji vám knihu Malý tyran, věřím, že v ní naleznete dobrou inspiraci. Držím palce.

Monika píše: 20. 10. 2009, 11.25

Dobrý den, mám osobní problém. Je mi 27 let, jsem vdaná, ale neustále pocituji, že na sobě musím něco změnit - chování, váhu, postoj k osobnímu životu - ale nikdy to nezrealizuji - jsem na to moc pohodlná! Vždy si řeknu tak až zítra, za týden. Momentálně je v mém životě tolik podnětů, kdy bych mohla začít, ale nedokážu to - přihlásila jsem se na kurz špaňelštiny - kterou se chci opravdu moc naučit, který začíná v sedm hodin ráno, ale já se prostě nedokážu vykopat z postele, raději si přispím, a na angličtinu nechodím - když mám jít cvičit, najdu si vždy nějakou výmluvu proč tam nejít, když mám jet vyvenčit zvířata asi 50 km od Prahy 2x týdně - jen tam přijedu, nakrmím a ani s nimi ven nejdu, proto , že se mi nechce - raději jedu domů, kde sedím u televize, či internetu nebo jdu na pivo.. asi jsem moc pohodlná až mě to ubíjí, nedokážu v sobě najít již dlouhou dobu vůli něco s tím dělat, byť bych chtěla...Prosím poraďte mi...

Odpověď: 23. 10. 2009, 7.38

Milá Moniko, holt i vůle je třeba pěstovat. Zázračnou radu na to nemám. V dětství volní mechanismy pozitivně rozvíjí sport, překonávání překážek..., dříve "pracovní tábor", v čase svobody jsme zodpovědný každý za sebe včt. správcovství vlastní ativity. Můžete sebeaktivaci pomoci vnímání červené, rozvojem kundaliny energie...

mrkvička píše: 20. 10. 2009, 8.53

Dobrý den, našla jsem si Váš mail na internetových stránkách a chci Vás poprosit o radu. Jsem vdaná 10 let a máme 10-ti letou dceru. Manžel 9 let pracoval v Praze, kde trávil většinu času. Během této doby se náš vztah hodně změnil a my se postupně odcizili. Poznala jsem před šesti lety člověka, se kterým jsem šťastná a moc bych s ním chtěla být. Manželovi jsem nic nezatajovala a asi po třech měsících mu sdělila, že se v mém životě objevil někdo jiný. Takže již přes pět let stále žijeme vedle sebe, ale chováme se k sobě už jen jako přátelé a není mezi námi po tuto dobu ani žádný sexuální styk či jiné intimnosti. Tohle všechno je pouze kvůli dcerce, kterou nade vše miluji a od které mi bolí odejít. Je jí 10 let, nemá v tomto věku právo rozhodovat, ale myslím si, že i takto mladý človíček by měl právo říct si s kým chce být a jak chce dál žít. Když jsem se jí ptala a to již nekolikrát, vždy mi odpověděla, že chce zůstat s manželem, že je tady zvyklá a že je zvyklá na školu a na kamarády v ní. Je pravda, že manžel má již práci v místě bydliště a o dceru se stará stejným způsobem jak já a lásku jí také dává stejným způsobem najevo. Má známost žije 160 km daleko a z důvodu toho, že splácí hypotéku na dům, musí zůstat tam kde je, tudíž nemůže sem za mnou. Takže pokud bych já odešla za ním, bojím se, že tou vzdáleností o dcerku přijdu. Dcera nechce jít se mnou, odmítá to, chce být tam kde je zvyklá a nechce tu tátu nechat samotného, navíc v mé známosti vidí důvod toho, proč nechci být s jejím tátou, vidí v něm soka. Pokud ale zůstanu tady, budu stále nešťastná jako doposud. Je jasné, že bych si dcerku chtěla nejméně 1x za 14 dní brát k sobě na víkendy. Takže poraďte prosím co s tím?? Toto vše si v sobě přehrávám již delší dobu a jsem již ze všeho uvnitř šíleně unavená. Pokud zůstanu, budu žít vedle manžela, kterého nemiluji, ale budu mít u sebe dcerku a pokud odejdu, budu šťastná, že mám někoho koho mám ráda, s kým je mi krásně a s kým jsem opravdu šťastná, ale bude mi šíleně bolet, že nemám dcerku u sebe. Mám strach, že jí ztratím úplně, když odejdu. Mám strach, že to bude brát tak, že jsem se na ní vykašlala, přitom bych za ní dýchala. Jak z toho ven? Prosím poraďte mi...

Odpověď: 23. 10. 2009, 7.33

Znáte knihu či film Sophiina volba? Vaše volba nebude mít tak dramatické následky, ale chápu, že to není volba jednoduchá. Je třeba učinit rozhodnutí a to s plným vědomím žít (pak se dostaví i úleva). Velmi oceňuji, že respektujete zájem dcery. Kontakt s ní určitě nepřerušíte a bude vědět, že když bude chtít, že k vám může... Svoboda je dar lásky.

Sellen píše: 19. 10. 2009, 16.28

Dobrý den, chtěla bych se zeptat jaký je Váš pohled (názor) na sebepoškozování a jak závažné tyto činy podle Vás jsou?! Předem děkuji za odpověď.

Odpověď: 23. 10. 2009, 7.29

Doporučuji toto téma si pohledat na internetu. (příliš obecná otázka) Ten, kdo se má skutečně rád, si neubližuje (a kdo vás má mít rád, když vy sami sebe nemáte rádi)

Lucie píše: 19. 10. 2009, 16.18

Dobrý den.Chtěla bych vědět kolik smí sníst člověk maximálně za den cukru?Pravidelně ráno snídám jogurt,piji slazené nápoje,během dne si vezmu oplatek nebo někdy máme sladký i oběd.Myslíte si,že je toho cukru už příliš?Mám strach z cukrovky a tak denně si 100krát denně promítám co vše jsem snědla zda toho není moc a pak si strašně vyčítám,že jsem měla sladké..je to na zblbnutí..vůbec nevím,co mám dělat,abych se toho pocitu zbavila a abych se naučila nejíst sladké z nudy.děkuji

Odpověď: 23. 10. 2009, 7.25

Milá Lucie, váš dotaz ohledně množství cukru směřujte do dietologické poradny. (slazené nápoje doporučuji během dne vypustit). Doporučuji nechat si změřit hladinu cukru v krvi. Z pohledu psyhcosomatiky je touha po sladkém vyjádřením nedostatku sebelásky (na pocitové úrovni). Výčitky kolotoč roztáčejí...

mili píše: 19. 10. 2009, 14.03

Dobrý den paní Radano.Vaše webové stránky jsou moc krásné a hodně mě zaujalo ,jak odpovídáte ,jak pomáháte lidem.Jsem z Jížních Čech ,ale ráda bych se Vám svěřila s mojim příběhem.Týká se to mojeho syna.Jmenuje se Pavel a ted v květnu ,když mu bylo 18 let se od nás odstěhoval k mojí mamce.Je to od nás asi 4O km.Proč se odstěhoval Vám hned vysvětlím-prý potřebuje svobodu a volnost.Vím ,že svoboda je krásná věc ,ale musí být s pravidly,protože jinak se stane to co se právě stalo.Vychovávala jsem ho jak??Já nevím snažila jsem se být přísná učit ho věci které do života a do dospělosti patří ,jako je nějaká povinnost ,úcta ,láska...nebyl s ním nějak velký problém až ted co se odstěhoval...je pryč půl roku a už udělal toto: hned po obdržení řidičáku měl ho asi 14 dní sedl za volant opilý měl přez 1 prom.,tak to šlo k soudu a sebrali mu papíry na 14 měsíců a podmínka na celý rok.Myslela jsem ,že snad umřu jak mi bylo líto ,že si to můj syn dovolil vůbec udělat.Já ani manžel nepijeme.Plakala jsem a vysvětlila jsem mu ,že se to tedy už stalo ,ale ,že se to nesmí stát už víckrát.Slíbil ,ale nedavno jsem se dozvěděla ,že jezdí dál...má tam partu a jsou to pěkní chuligáni včetně mého syna-bohužel.Jeho kamarádům jsem to oznámila ,že nesmí řídit ,nevěděli to.Co bude dál??Je vyučený automechanik a ted nastoupil na rok do školy,do práce nechce jít prý půjde příští rok na nástavbu s maturitou.Prosám vás pokud by jste mi vy jako hodně vzdělaná žena chtěla poradit budu moc ráda.Nevadilo by mi ,že se odstěhoval ,chápu ,že mu je 18 a chce si užívat ,ale mám o něho strach.Hrozně se změnilo jeho chování bojím se ,že snad i pokuřují nějakou tu trávu.Nemám se prý o něho už zajímat mi pořád tvrdí ,ale já to neumím,je tedy ve mě nějaká chyba??Jáké mám k němu povinnosti ??Jsem hrozně zoufalá ,hrozně se o něho bojím ,a moji rodiče ty prostě se snad zbláznili ,když o všem ví a nic nedělají.Děkuji Vám a budu se těšit na vaší odpověd.Mějte krásný den.

Odpověď: 23. 10. 2009, 7.22

Milá Mili, vůči synovi máte vyživovací povinost, pokud se připravuje na povolání aniž by školní docházku přerušil. Můžete si nechat stanovit soudně výživné, to mu platit, v té souvislosti bych doporučovala řešit trvalý pobyt.... Pouštět pouta mezi členy rodiny je věc velmi náročná. Když syna dokážete skutečně pustit, je to od vás impulz k tomu, aby vnímal zodpovědnost za sebe. Jak si to vyřeší vaši rodiče, je jejich starost, to jim i řekněte. Skutečně je třeba se vymezit, přát si svobodu... každý může měnit opravdu maximálně sebe... nestojí-li druhý o spolupráci, nemůžeme za něj nic udělat. To je třeba přijmout a smířit se s tím. Jinak se utrápíte a nic nevyřešíte (spíš jeho odpor posílíte)

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1