Teri16

Dobrý den paní psycholozko, chtěla bych poradit v této situaci, protože se cítím mizerně. Mám rodice a bratra a s bratrem jsme se před lety sešli sami. Chtěl mluvit o dědictví  domu, protože rodice nejsou rozvedení, chtěl aby bylo vše napsáno na nás dva a máma nezdedila nic. Dále moje máma, když jsme byli malí, ppdvadela tátu a já o tom vedela, bratr ne. Tak se na to ptal. A dále řekl ze se s mámou baví, jenom proto aby jeho mala dcera měla babičku. A ať nic z toho o čem jsme se ten den bavili, abych mámě neřekla. Já jsem to ale nevydržela nebýt upřímná a tak se to máme řekla. Od té doby se s bratrem nebavíme a nemáme spolu vůbec žádný kontakt. Vše přerušil. S mámou a s tátou jsem denne v kontaktu. Od loňského dubna si s přítelem hrozne přejeme miminko, ale mám nějaké problémy tak se to stále nedaří a moje psychika na tom moc dobre nebyla. Byla jsem z toho smutna, ale vše je na dobre cestě. A nyní asi 2 dny zpět, mi táta po zprávě oznámil, ze bratrovi se narodilo druhé dítě. Napsal mi to při řeči jen tak. Máma, ta by mi o tom snad ani nerekla. Řekla mi, jen pak po telefonu, ze to nechtěli říct, aby mi nebylo ještě hur, ze nemám svoje dítě. Jsem strašně zklamaná a ublížená kvuli tomu, že mi o tom rodice neřekli. S bratrem se sice nebavime, ale od nich mě to přijde jako velký podraz. Stále brecim a psichycky se cítím špatně a nechci s nimi komunikovat. Napsala jsem jim oběma ze už nejsme rodina a ani mi neodpovedeli. Cítím se hrozne, protože takovou věc neoznamit, mi přijde jako strašný podraz. Moc Vám děkuji za veškeré rady a za nestranný názor na tuhle situaci. Dekuji Vám!