Radana

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne telefonicky: +420 777 588352 nebo emailem.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.

Technika KERP

Technika KERP >>>

Cesta k harmonii a výkonnosti duše.

Já ve Všechnopárty

Hostem ve Všechnopárty >>>

Pan Karel Šíp mě pozval do jeho pořadu Všechnopárty, abych odkryla tajemství psychologie.

TV Metropole

Spolupráce s TV Metropole >>>

Rozhovor o tématech současných partnerských vztahů, o tom, jak předcházet manželské krizi a jak ji zvládnout.

Vážený pisateli, tento týden již bylo položeno mnoho dotazů a není v mých silách odpovědět na více. Máte-li zájem, vyčkejte, poradna se otvírá vždy v neděli o půlnoci pro 10 dotazů. Pokud máte zájem o zodpovězení dotazu mimo poradnu on-line, zašlete dotaz na email: radana@rovena.info a 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010.

Na zodpovězení čekají: Kateřina, Jindřiška, Alex

Starší dotazy:

462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

jana píše: 7. 12. 2016, 15.40

Dobrý den, prosím o radu. Má dcera (13) již asi týden popisuje jakési odosobnění, které pociťuje. Našla si sama na netu, že její pocity odpovídají derealizaci. Před chvilkou mi volala, že jí je hůře. Hledám dětského psychiatra, kontaktuji kolegy lékaře ze zaměstnání. Jen prosím, mohu ji nějak pomoci, než navštívíme specialistu? Benzodiazepiny? Děkuji za odpověď, hezký večer Jana.

Odpověď: 7. 12. 2016, 17.36

Milá Jani, derealizace je obtížná záležitost. Doporučuji mmj. kontaktovat i www.lsvj.cz Benzodiazepiny - pokud nemůže spát.

Zlomená píše: 6. 12. 2016, 22.32

Zdravím, mám takový problém, se kterým se nemůžu stále vyrovnat. Chodila jsem se stejně starým mužem, je nám kolem 30 a jak jsme se rozešli jde po 15 i 14 holkách. Strašně mi ublížil a on mě vypustil z hlavy a myslí si, že je to všechno v pohodě. Možná u něho, ale u mě ne. :-( Poraďte mi prosím jak zapomenout na někoho koho jsem milovala a miluju

Odpověď: 7. 12. 2016, 11.08

Milá Zlomená, https://www.youtube.com/watch?v=OI9tgB5n5Lw&t=16s Můžete se stavit na individuálně vedenou...

Černý pasažér píše: 6. 12. 2016, 17.59

Říkáte, že myšlenky si řídíme my sami. Jenže já necítím nic. Nedokážu si vsugerovat nějaké emoce. Nedokážu litovat, milovat ani se cítit provinile. Já tyto pocity neznám. Mám je pouze přečtené z internetu jejich definice, a kdy se tyto emoce vyjadřují. Někdy nevím jak reagovat, ale vždy se ze všeho nějak vykroutím. Už ani nevím kdo jsem. Když pomyslím na budoucnost, tak si nedokážu představit, že bych někdy měla děti či dokázala milovat nějakého muže. Fascinují mě jiné věci než vychovávat děti. Když vidím krev, probudí to ve mně divný pocit. Najednou začnu vidět pouze tu krev a nic jiného okolo. Líbí se mi ten pocit.

Odpověď: 7. 12. 2016, 11.05

Myšlenky se nemusí cítit - myšlenky jsou a tvoří se. Co konám a myslím, řídím.

Aneta píše: 6. 12. 2016, 16.44

Dobrý den, nejsem si jistá, zda tenhle dotaz směřuju správně, snad ano. Již několik let nejsem úplně normální - v pubertálním věku okolo cca 14 let to začalo, vždy jsem byla velice inteligentní a s IQ 145 jsem patřila mezi špičku školy, pak jsem přestala chodit do školy, cca v osmé třídě, tím nemyslím že bych 20x za rok nešla do školy, ale někdy jssm nešla i dva týdny v kuse a omluvenky jsem si psala sama, nadávala jsem lidem, i neznámým na ulici, pak přišly i problémy se sociálkou ale nic se nezměnilo, do školy pořád nechodím, v každé střední jsem vydržela jen pár měsíců, v žádné práci nevydržím, nesnáším lidi a nechci se s nikým stýkat, jízda MHD je pro mě utrpení a někdy se \"bojím/stydím\" i vystoupit, když někdo stojí v uličce, mám strach, že se ztrapním - i když nevím čím bych mohla, ráda vyvolávám problémy, třeba i se zákonem, jsem právně znalá a vychutnávám si neznalost policejního sboru nebo ráda radím ostatním, jak mají obejít zákony, často si představuju jak něco udělám abych pak mohla být na výslechu a užívat si to - opravdu si je užívám, baví mě dělat z policie když to takhle řeknu debily a vzhledem k mému iq a znalosti zákonů se mi to daří často a vo hůř, jsem na to svoje jednání ve většině času hrdá, nechodím nikam, jsem jen doma a skoro s nikým se nebavím a často jsem svoje problémy léčila alkoholem, naštěstí už asi měsíc nepiju ALE, je tu ten hlavní problém. Moje deprese trvají už několik let ale v poslední době se k nim přidal pocit, že sama sebe neovládám já, ale někdo jiný, párkrát jsem slyšela jak na mě někdo volá mým křestním jménem ale přitom nikdo nikde nebyl, občas při kouření z okna mám z ničeho nic obavu, že by mě mohl někdo střelit do hlavy ( :D nevím jestli se tomu smát nebo co mám dělat), ve tmě když jdu se psem mám strach, že mě někdo unese, nebo napadne, přitom bydlím v klidné části města kde se nic neděje, ale radši už se psem po setmění nechodím, nenosím ani kapucu, abych viděla na všechny strany. Občas jednám tak jak nechci, doslova půlka mého těla dělá něco špatného - příklad když jsem psala hnusné zprávy svému příteli, bezdůvodně, prosil mě ať přestanu a já jsem chtěla a když moje ruka chtěla napsat něco neutrálního nebo pozitivního napsat, tak jí ta druhá ruka mlátila a pak jsem si na ní musela sednout ale strašně se mi klepala noha :D zní to asi celkem komicky, nebo se mi občas stává - bez důvodu - že začnu křičet, pištět, vrčet a tak podobně a chodím kolem dokola a tahám se za vlasy a často to dochází až k tomu, že mi z těch vydávání těch zvuků tečou sliny :D fuj, když to čtu po sobě tak si říkám, že bych se měla nechat převést do nějaké léčebny :D nedavno se mi při jízdě autem, kdy jsem jako spolujezdec jela se svou matkou po klidné silnici, stalo, že jsem viděla jak se otevřely dveře u spolujezdce, tam kde jsem seděla a celá jsem sebou cukla a sáhla jsem na ně a pak mi řekla máma co dělám a uvědomila jsem si, že se ty dveře vůbec neotevřely a bylo to jen v mé hlavě. Poslední věc co mi na mně připadá chorá je ta, že pořád příteli vyčítám něco co se stalo jeste než jsme se poznali, například proč za nim přijela tamta a tamta - klidně několik měsíců, roků před tím než jsme se znali; myslím že tohle občas dělá každá, JENŽE, já to nedelam občas ale až na výjimky každý den a poslední dny z Toho ani nemůžu spát - nechápu proč to dělam, když jeho ex teď bydlí tisíce kilometrů daleko a nikde spolu nejsou v kontaktu a podle všeho byla brána jen na sex :D já na to ani nechci myslet, když se bavím s kamarádkou nebo s mámou tak je to v pořádku, ale jakmile jsem sama tak hned jsem v tom začarovaném kruhu, kdy přemýšlím o jeho ex atp, hrozně mě to s prominutím sere a několikrát jsem pomocí alkoholu a prášků dosáhla stavu, kdy jsem usnula a nemusela jsem na to myslet - teď, když jsem sama, už nepiju, snažím se ty hlasy (který mi říkají například, ať se ho zeptám A proč jí ten kámoš tenkrát řekl kam ses nastěhoval, když ti byla u prdele?\" A podobné kecy, které není duvod rozebírat) zahnat například hudbou ve sluchátkách na plno ale moc se mi to nedaří a mám strach že ani dnes nebudu spát a hlavně vím že se mnou něco není v pořádku ale nevím co, myslím, že bych měla jít rovnou k psychiatrovi a ne k psychologu ale nevím, co mám dělat, nechci být taková. Aneta

Odpověď: 7. 12. 2016, 11.02

MIlá Anet, je na Vás, abyste se rozhodla, kým chcete být a co kolem sebe chcete šířit. Napište si to. Pak je třeba poznat to druhé já, které chce něco jiného - rovněž ho napiště a představte si je jako podpostavy... obě části jsou vaše a je s nimi třeba pracovat třeba v rámci vedeného Voice-dialoge - na to se můžete zastavit u mne... Doporučuji, abyste se zastavila, abychom konkrétně probraly možnosti, co dál. Psychiatr je možná, že je také na místě. Přeji vše dobré.

jaja píše: 6. 12. 2016, 15.30

Dobrý den, poslední rok, vlastně dva roky, mám zvláštní stavy, nic mne nebaví, chce se mi jen brečet, s nikým se nechci bavit, v práci chodím jako duch a propadám alkoholu, co se se mnou děje ? Dříve jsem takový nebyl, rád jsem sportoval, ženské pro mne také nebyly tabu, spíše naopak a najednou tohle.

Odpověď: 7. 12. 2016, 10.54

Jajaj, nějaká depresivita - místo alkoholu doporučuji antidepresíva a psychoterapii. Můžete se objednat.

Denny píše: 5. 12. 2016, 22.17

Dobrý den, chtěla bych se zeptat co mam delat asi před půl rokem mi umřela prababička bylo to první umrtí které jsem zažila a od té doby citim pocit uzkosti, strachu ze smrti ze nevim co bude dal. Asi 10x za den mam takovej stav ze se mi chce jen brecet a nevim co s tim mam delat. Hrozne se toho bojím. Dekuji za odpoveď.

Odpověď: 7. 12. 2016, 10.53

Milá Denny, my všichni se potřebujeme naučit žít s nejistotou, skutečně nevíme, co bude jen si potřebujeme věřit, že cokoliv přijde nějak zvládneme. Zároven se potřebujete vyrovnat s existencí smrti - jakým způsobem to pojmete, to je na Vás - nebo na osobní setkání. Uvědomme si, že odkaz prababičky žije ve vás, a pokud mezi vámi byla láska, tak ta je ve vás také nesmrtelná a můžete ji předávat dál. Můžete se stavit.

tomas píše: 5. 12. 2016, 12.15

Dobrý den, mám na Vás prosbu, s přítelkyni jsme byli 4 roky,přítelkyni je 22 a mě je 26, poslední dobou jsme se často hádali, je to 14 dní, co jsme se domluvili na pauze, po 4 dnech mi ani nenapsala a rozešla se se mnou, chtěl jsem to urovnat ale nechtěla, druhý den poté mi napasala, že to tak nemyslela, navrhla mi, že si po půl roce napíšeme, jestli si chybíme, já to zamítl a řekl jsem že si dáme pauzu 1-2 měsíce a ona, že to je pro ní málo, že potřebuje čas.Hodně je taky ovlivňována rodinou, hlavně maminka na ní v tomhle má hodně velký podíl.Chodili jsme se společně dívat na hokej a vždycky sedávala na svém místě a od té doby, co jsme se rozešli, chodí jinam asi, aby mě neviděla, už nevím co si o tom všem myslet a co dělat dál. Děkuji za odpověď

Odpověď: 7. 12. 2016, 10.49

Milý Tome, působí to tak, že nyní netouží po tom stýkat se s Vám. Je třeba to vzít na vědomí, i když to bolí. Dopřejte ji i sobě si prožít čas po svém. At jsou příčiny jakékoliv, ona si odtáhla... Držím palce ve vyrovnávání se s rozchodem.

Zajjack píše: 1. 12. 2016, 10.03

Dobrý den. Nevím jak se mám zachovat a co udělat, abych nezpůsobil něco co by moji ženu ode mne odradilo. Před nějakou dobou jsem začal mit podezření ze ma moje žena poměr s kolegem v práci, i když stále dokola tvrdi, Že jsou jen dobří kamarádi. Jsou jisté indicie,ktere mě vedli k následujícímu kroku. Umístil jsem do auta sledovací zařízení a během jednoho týdne jsem zjistil kde a jak často se schazi. Před práci i po práci.a vím že mě do oci lze. Třeba ze byla v práci a přitom vím že byli v autě na odlehlém parkovišti. Nemám 100% důkaz o tom ze mají spolu intimní poměr. Jsme spolu 16 let manžele a máme dvě dětí. Nikdy v živote mě nenapadlo ze se takový problém bude tykat i mně. Jsem manželce věrný a nikdy bych něco takového neudělal. Náš vztah byl bez hádek a harmonicky. Mam ji dále sledovat a nachytat je třeba v autě při intimnosti? A důkazem ji dát najevo ze o tom vím,a ze jsem v ní stratil důvěru a nemůžu ji dal věřit ani to ze mě miluje? Že to chci resit. A snažit se oživit nás vztah. Nebo nesledovat a věřit, ze si jen povídají. Asi dvakrát na to přišla řeč a vždy jsem z toho nakonec vyšel jako blbec ja. Byla na me naštvana ze zarlim a jestli nepřestanu tak se mnou nebude moci dal být. Snažím se. Občas musím vzít lexaurin. Rodina je pro mne vším a udělám vse pro to abych rodinu udržel pohromadě. Rad se s ni miluji a nevím jestli bych snesl aby moje žena mela milence a ja ne. Určitě bych se časem snažil někoho najít. Nejsem typ co by žil v celibátu. Už jsem toho na netu přečetl dost a ted nevím co je spravne. Když nebudu mit důkaz o nevěře a budu ji jen dokazovat ze mě lže a že to vím. Tak zase budu jako ten žárlivý blbec a že zase řešíme problém který není. Děkuji za odpověď.

Odpověď: 4. 12. 2016, 10.18

Milý Z., doporučuji pracovat na sobě - na všech emocích s tou situací spojených... přijmout a proměnit je v klid... bolí mne, že žena mi je neverná... , že přede mnou skrývá pravdu...tu bolest si ošetřuji... do života přicházejí různé zkušenosti... když jsem v klidu, mohu se rozhlédnout po tom, co je a dál se v klidu rozhodovat... jaká varianta mi co přináší... Můžete se stavit... Držím palce.

Anna píše: 1. 12. 2016, 9.51

Dobrý den, prosím Vás o radu. Nevím, co mám se sebou dělat. Před rokem jsem podvedla přítele a je mi z toho stále špatně. Neskutečně jsem zklamala jeho, neskutečně jsem zklamala sebe a protože si přál, aby se to dozvěděl aspoň někdo z jeho i z mé rodiny, zklamala jsem blízké příbuzné. Krizi jsme společně překonali, přítel mi odpustil, ale já se s tím nedokážu vyrovnat. Pohlížím na sebe jako na špatného člověka, co si nezaslouží žít a pohlížím na sebe jako na zlo. Včera se mi stalo, že mi napsal ten, se kterým jsem podvedla přítele a já jsem zpanikařila. Šlo pouze o běžnou konverzaci typu \"jak se ti daří?\", ale rozhodilo mě to. Chtěla jsem o tom příteli říci, ale nevěděla jsem, jak to říct, aby to znělo vyrovnaně a aby pochopil, že tam opravdu nic není. Ale ten dotyčný mi napsal i dnes, kdy byl přítel mému počítači blíž než já a já ho poprosila, aby se podíval, kdo mi píše. Na základě toho jsem musela vysvětlit, kdo píše a tak jsem to přesně nechtěla. Opět jsem ho hrozně zklamala, protože jsem mu to neřekla hned. Nevím, co mám dělat. Cítím se hrozně. Neumím se s tím vyrovnat, nevím jak a šťastná jsem jen, když s přítelem dobře vycházíme a jsme spolu rádi. A obávám se, že on to teď vidí opět jinak. Děkuji Vám za každou radu.

Odpověď: 4. 12. 2016, 10.13

Milá Anno, přijmout se se vším... odpustit si upřímne... jsem v pořádku/mé centrum je v pořádku... zastavte se, budete-li chtít pracovat na sobě...

Tuldik píše: 30. 11. 2016, 17.08

Dobrý den.Mam problém s přijímáním partneru do svého života.Mela jsem vždy dlouhé vztahy,mam děti,na které jsem hodně fixována.Pred 10 lety mi zemřel tatka,nahle a já se s tím stále nevyrovnala.Byli jsme si velmi blízcí a vždy mě podržel ve všech mých rozhodnutích.Pak jsem měla vztah-po tatkové smrti-kdy partnerovi vadila má samostatnost a snažil se mě vlastnit.Doslo i na domácí násilí.Vztah jsem samozřejmě ukončila,ale s totalne zničeným sebevědomím.Nyni,pokud mám partnera tak mu dávám stále najevo,ze vše zvládám sama a že ho vlastně snad ani nepotrebuji,dokazi být hodně jizliva a velice špatně se mi dávají najevo city jiným osobám než nevěřím,ze by mě mohl někdo milovat.Stale slyším v uších slova bývalého partnera:Kdo by chtěl starou,tlustou,osklivou ženskou s dětmi?Nyní mám vztah a partnera moc miluji,ale nevěřím mu v tom,ze miluje on mě.Dokazi tím být protivna i sama sobě a hodně mě děsí představa,ze spolu budeme zit,i když po tom moc toužím.Co mám sama se sebou dělat?Jít k lékaři?Děkuji za odpoved

Odpověď: 4. 12. 2016, 10.10

Milá T., je třeba milovat sama sebe... mám se ráda, taková, jaká jsem.... jsem-li naplněna láskou, přijímám svět, život, sebe, partnera tak, jak je...

Starší dotazy:

462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Kategorie článků