Radana

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne telefonicky: +420 777 588352 nebo emailem.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.

Technika KERP

Technika KERP >>>

Cesta k harmonii a výkonnosti duše.

Já ve Všechnopárty

Hostem ve Všechnopárty >>>

Pan Karel Šíp mě pozval do jeho pořadu Všechnopárty, abych odkryla tajemství psychologie.

TV Metropole

Spolupráce s TV Metropole >>>

Rozhovor o tématech současných partnerských vztahů, o tom, jak předcházet manželské krizi a jak ji zvládnout.

Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Hana, Hana, Nany

Starší dotazy:

491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Ivka píše: 23. 6. 2017, 6.50

Dobrý den . Asi před 14 dny se semnou rozešel přítel .. Hodně špatně to nesu a on mi ještě ubližuje. Zrovna včera jsem si byla pro zbytek věci a on mi dal 3 pusy a řekl mi , ze jen proto abych byla po tichu .. Pak se semnou normálně mazlil , když já jsem věděla ze mi to neudělá dobře . A sám Tedka chodi schválně s holkama ven a píše si se strašně moc , myslím si ze chce zapomenout . Říká mi , ze mě nemiluje a včera mi řekl jak mu občas chybim .. a ze se chtěl naposledy po mazlit a ve mě to zase vyvolalo nějakou naději ,nevím si stou to věci rady , ale jsem z toho psychicky vydeptana a on ze mě děla blázna . Je mi teprve 18 let a on se ke mě chová a choval jak ke kusů hadru . Děkuji za odpoved

Odpověď: 25. 6. 2017, 11.34

Milá Ivko, najdi si podporu v okolí, dojdi si k psychologovi. Dopřej si k sobě láskyplný vztah - třeba knihu Miluj svůj život.

Nina píše: 23. 6. 2017, 4.02

Krasny den. Rada bych se Vas zeptala na muj problem, ktery jsem se snazila resit sama, avsak nyni uz to prerusta cim dal vic. Muj problem spociva ve strachu z cestovani. Jelikoz jsem asi pred tremi lety mela neprijemnou prihodu v obchodaku - chytl me prujem a nastesti v tomto obchodaku wc byl, takze se nic v podstate nestalo, ale v moji hlave to zustalo. Snazim se nikam nejezdit, pokud mam nekam jit, tak volim restaurace nebo jiny zarizeni v blizkem okoli, dovolena nebo nejaka delsi cesta u me nepripada v uvahu. Jsem z toho zoufala. Nyni jsem nastoupila do noveho zamestnani a zjistila jsem, ze budu muset jezdit na staze a minimalne petkrat rocne na skoleni do Prahy nebo Brna, coz mam pres 100 km. Naprosto me to desi a zvazuji kvuli tomu podat vypoved. Pokud mam cestu neplanovanou, vetsinou je to v poradku. Pokud o nejake ceste vim dopredu, cely den se stresuji a pred odjezdem travim dlouhou dobu na wc. Hrozne me to omezuje a limituje celkove muj zivot. Proto bych se vas rada zeptala, zda existuje nejaka cesta mimo leku, jak se tohoto problemu zbavit. Dekuji Nina

Odpověď: 25. 6. 2017, 11.31

Milá Nino, použijte vnitřní dialog k práci se strachem a se sebou. Vnitřní sebkázeň. Můžete se dostavit na práci vnitřní imaginace k tomuto tématu. Nechat Strach řídit svůj život považuji za hloupé. Přeji vše dobré.

Anna99 píše: 22. 6. 2017, 19.29

Dobrý den, toto bude možná trochu zvláštní dotaz, ale potřebuji to už nutně někomu napsat. Možná to bude znít absurdně, ale já tím trpím a každý den se, možná zbytečně, stresuji. Už od malička se neskutečně bojím, že se budou rodiče hádat (a třeba, že se i rozvedou, ale prostě z té myšlenky, že se budou hádat, je mi vždy špatně). Ani by to asi nebylo tak divné, ale když jsem byla malá - možná kolem sedmi let, slyšela jsem velikou hádku rodinných známých, kde snad došlo i k menší potyčce. Bylo to večer a já se vyděsila tolik, že jsem utekla k rodičům a dodnes si to celé pamatuji. Od té doby se vážně přehnaně bojím, že se pohádají. Došlo to i tak daleko, že jsem si asi ve čtrtnácti letech založila zápisník, kam jsem si musela každý den napsat \'ať se rodiče nepohádají\' - protože když jsem to nenapsala, měla jsem špatný pocit a hned jsem se bála, že se pohádají. Doteď mám například takový \'rituál\', že každý den, než přijdou z práce, musím rodičům srovnat vedle sebe hrníčky na kávu, jinak mám utkvělou představu, že se pohádají (nebo si třeba musím, když jdu domů, vytáhnout na určitém místě klíčky od baráku, jinak se podle men pohádají - prostě zbytečnosti, které na to, zda se pohádají, určitě nemají vliv, ale přesto se to opakuje každý den). Já vím, zní to divně, protože každý se hádá a je to normální a já to chápu. Navíc rodiče se hádají jen občas a když už, tak jsou zachvíli v pohodě. Nechápu, proč mám stále takový strach, navíc je mi už osmnáct let, což je myslím doba, kdy už by to mohlo přestat - a ono stále nic. Doopravdy se každý den až abnormálně bojím, že se pohádají. Často jsem z toho ve stresu. Četla jsem něco o nemoci OCD, kdy člověk vykonává takové rituály, ale nevím, zda by to mohlo být tohle. Zajímalo by mne, jaký na to máte názor vy, jakožto odborník. Zda to může být nějaká porucha, nebo zda se jedná jen o mou zbytečnou starost? Děkuji předem za odpověď.

Odpověď: 25. 6. 2017, 11.29

Milá Anno, jde o to, jestli chceš v takovém uvažování, prožívání a jednání pokračovat. Mně to připadá neefektivní. Doporučuji najít cestu, jak to ukončit. Typy ohledně OCD mohou být užitečné. Přejivše dobré.

Martin píše: 22. 6. 2017, 13.38

Zdravím, prosil bych o radu. Pracuji na svém sebevědomí a můžu říci, že je to lepší a lepší. Ale jediné, co mi ještě vadí a s čím mám problémy, je rejpani, vysmívani a popichovani od okoli. Jasný, někdy to člověk tak nemyslí, chce si udělat ze mě srandu a já to beru a taky se zasměju. Bohužel i tak mám někdy problémy pochopit, jak to dotyčný myslí. A když už jsem si jistý, že to člověk nemyslí dobře a chce mi spíše ublížit či ponížit, nevím jak se zachovat, abych nejevil známky malého sebevědomí. Ano, uvědomují si,že se to netýká mě a vlastně mi to hodnotu(sebevědomí)nesníží...ale tam někde uvnitř citim že si to nechci nechat líbit. Takže nevím, jak se v takovou chvíli co nejlépe zachovat. Četl jsem o třech možnostech, jak se vůči takovému člověku zachovat. První je ignorovat dotyčného- což mi přijde jako blbost, abych ve společnosti mlčel, neodpovídal a dělal že nic... druhá možnost je mu to vracet- což mi upřímně moc nejde, tedy aspoň ne pokaždé..a taky nějak celkově na to nejsem, když vím, že už se nejedná o srandu. A třetí možnost je, se bránit a poukázat na své meze, že se mi to nelíbí... což jsem do téhle chvíle většinou dělal. Bohužel jsem se dostal odpovědi, že to tak dotyčný nemyslí a že mám asi problém se sebevědomim, když si to tak zabiram a braním se. (Tedy že jsem zranitelný a citlivý). Tak mi prosím řekněte, jak se zachovat a co je vlastně ideální a sebevědomé zareagovani na člověka, který nás chce popichovat a zesměšňovat. Jak se opravdu sebevědomí člověk zachová? Nechá si to líbit a přejde to, nebo může poukázat na svoji zranitelnost? Děkuji za odpověď :)

Odpověď: 25. 6. 2017, 11.26

Milý Martine, při osobním setkání bychom probrali konkrétní situace, při kterých bychom se věnovali i neverbální komunikaci (intonaci, mimice) a emocím. Přeji vše dobré.

Sára píše: 22. 6. 2017, 7.04

Dobrý den, je mi 14 let a mám problémy s jídlem... Nejsem anorektička, bulimička ani nic podobného ... Jídla se začínám zdávat vždy, když mám deprese ... Což bývá docela často .... Problémy v rodině, s přáteli .... To všechno udělá své .... Můj problém je to, že nejsem smířená se svou postavou ... Kritizuju na sobě hodně věcí... Je to kvůli tomu, že se podívám např. na jinou holku, vidím jak má perfektní obličej, vlasy .... Jsem perfekcionistka ... Když něco není podle mých představ, dělá mi to problém... A to zejména co se postavy týče... Měřím 175 cm a vážím 50 kg ... Často slyším komplimenty, jak od kluků tak i holek .... Mám takový pocit, že nemám ráda samu sebe ... Když sem byla mladší, tak sem nebyla tak hubená... Hodně lidí mělo narážky a tehdy sem si to moc brala... Je možné že to ve mě zůstalo do teď a pořád s tím nejsem smířená.

Odpověď: 25. 6. 2017, 11.17

Milá Sáro, doporučuji knihu Miluj svůj život. Přijmout své tělo i duši.

saša píše: 22. 6. 2017, 5.49

Dobry den, asi mam trochu problemy se zarlivosti s nynejsim partnerem. I kdyz je fakt, ze driv me takove veci, jako ted nenapadaly. Partner ma rad starsi a korpulentni zeny(to vim z porna co sleduje), ja jsem sportovni postavy s mensimi prsy. Casto se diva na porno, nekdy me to stve, ze se nevenuje me, ale to jsou chlapi..Co mi spise vadi a dela to od zacatku je, ze se otoci za jakoukoliv zenou, ale nejvic me vytoci, kdyz se otoci, za tou plneji, ale pak Vam rekne, zese mu libite vy. Zadny partner mi tohle nedelal a me se s nim kolikrat nechce chodit ani do spolecnosti, kdyz vidim,ze je nervozni s kazde zeny co projde kolem a jeste kdyz se zacervena to me dostane a nechce se mi na to divat. Kdyz jsem mu to rekla, reklmi, zeto neni pravda. No ja nemam zapotrebi si neco vymyslet,protoze to dela. Ale veme to ted vyvolava pocity, aby me kvuli takove neopustil, kdyz semu libi a je to jeho \"typ zeny\". A taky se toho asi bojim proto, zevim, ze si drivasi 2 mesicepsaval s nejakou kamaradkou, kdyz nebyl semnou, treba dlouho do noci. Bylo mi receno, zeto je jen kamaradka. Nicmene, kdyz me takto nekdo vypisuje, tak ten chlap me chce do postele,podle jeho slov. A kdyz jsem mu rekla, procsi teda psal s nekym jinym ane zrovna kratce, ze ji asi taky chteldo postele, rekl, zeto je jine. Proto mam nekdy tendence se mu podivat do mobilu, s kym si pise nebo vola atd. Ale ve zkratce,kdyz on mi neco udela, ja recim blbosti a kdyz to udelam ja mu (nekdy na oplatku,i kdy se to nema, jen chci aby videl, jake to je), tak je z toho pozdvizeni. Mam ho asi rada vic nez on me, v teto chvili,u nas seto meni, vzdy miluje jeden vic a naopak. Nevim jak se od toho odprostit a mit sebe na prvnim miste a neresit, kam kouka i kdyz me to mrzi a mit sebe radsi. Pak je clovek spokojenejsi. A asi neresi blbosti. Dekuji za odpoved. Pekny den, S.

Odpověď: 25. 6. 2017, 11.15

Milá Sašo, zvažte, jakého muže vedle sebe chcete. Zkuste si dojít někam dojít, abyste uviděla, co je vaše zodpovědnost a co partnerova. Nejvhodnější by byla partnerská poradna. Přeji vše dobré.

Jiri píše: 20. 6. 2017, 13.53

Dobry den, omlouvam se ,ze otravuji. Uvedomuji si, ze rusim s banalitou,nicmene me to dost trapi a mam s tim i problemy na pracovisti. Je mi 34 let a pracuji jako truhlar v dilne ,kde cely den hraje radio. Mam v praci dost casto potycky s dvema kolegy,protoze se snazim preladovat stanice. Mam totiz obrovsky problem, ze me to radio dost irituje. Kazda stanice, ktera se tam da me zacne cadem dost lezt na nervy. Vadi mi ,jak to tam neustale hraji dokola vcetne znelek a reklam. Vim, ze je to hloupost, ale nedokazu se nad to povznest a nevnimat to. Je to jakobyste si denne poustel stejny film. Blbe je, ze to pak vzdy vyusti v hadku,protoze ostatnim vyhovuje ta vecne se opakujici rutina. Neustale me presvedcuji,ze se mam jit lecit a srovnat se. Je to opravdu jen muj problem,ze to nesnesu? Oni pry bez radia nedokazou pracovat a ja bo snasim hur a hur a nevim, co s tim. Zmena pracoviste mi nepomuze,nebot v kazde dilne neco hraje. Tady jsem uz 8let a sef si me vazi.

Odpověď: 25. 6. 2017, 11.09

Milý Jiří, omlouvám se, ale moc chytrého mne nenapadá. V tuto chvíli je vaše pozornost již dlouhodobě zaměřená ne to, že vám to vadí, pravděpodobně télo i duše to má v sobě již hluboce zakořeněné. To nejrozumnější, co mne napadá, je požádat šéfa, aby se tam pouštěla čistá hudba. Na místě šefa mi to připadá jako rozumné řešení. Kdybyste chtěl, v té věci bych mohla napsat i doporučení. Držím palce.

Wee píše: 19. 6. 2017, 21.45

Dobrý večer, mám dotaz, vím že takhle přes internet to bude těžké posoudit, přesto to zkusím. Mám podezření, zda nemám nějakou psychickou poruchu nebo tak podobně. Jde o dvě věci. První je, že jsem podle mě až nezdravě plachá, zamlklá, i když se snažím komunikovat, moc mi to nejde. Další je, mám brigádu a párkrát se mi stalo, že jsem zákazníkovi vrátila špatně peníze, přitom počítat opravdu umím, několikrát je vše v pořádku a pak se jednou stane, že vrátím špatně peníze, prostě mám nějaké zatmění, zazmatkuji. Nevím co s tím, je to nepříjemné. Předem děkuji.

Odpověď: 25. 6. 2017, 11.02

Milá Wee, přímo diagnoza to asi nebude... každý člověk se narodí nějaký a s nějakou výzvou, co na sobě vylepšit... věřím, že když budeš chtít přijít na to, co tě vede k plachosti a to zkusíš proměnit i tréninkem, bude to fajn... S tou nepozorností - nevím... - že by vhodné naučit se udržovat klid a nezmatkovat - vhodné najít si psychoterapeuta... Držím palce

Market17 píše: 19. 6. 2017, 19.49

Nevím jak rozumět tomu co se semnou děje. V životě už jsem si pár ne pěknými věcmi prošla a jelikož jsem hodně citlivá nesu to dost těžce,ale ne před ostatními ,to dělám že jsem v pohodě ze se nic neděje ,da se říct že je to takový automaticky režim. Ale v momentě kdy jsem sama to na mě dolehne a já padam do docela těžké deprese. Je mi všechno jedno a říkám si by bylo nejspíš všem lépe beze mě. Nějakou dobu už jsem na tom celkem dost špatně ,a zvazuju návštěvu psychologa ,jenže mám strach tam jít jelikož mi ještě není 18( za par měsíců ano) a nechci to nikomu říct . Nevím ani jestli bych se ze vším dokázala svěřit psychologovi ...

Odpověď: 25. 6. 2017, 10.53

Milá Markétko, v principu je skutečně vhodné, aby jsi spolupracovala s psychologem. Psychickému zdraví i prospívá, když člověk píše o tom, co se mus talo, co prožívá... udělej to. Také si urovnej vztah k sobě - jsi bytost a věřím, že kdyby v podobné situaci byla kamarádka, budeš ji mít ráda... Kniha: Miluj svůj život.

Jirka píše: 19. 6. 2017, 14.49

Dobry den, obracim se na Vas v tuto chvili, kdy prozivam jedno z dalsich neveselych obdobi v mem zivote. Jedna se o partnerske vztahy a opet rozchod s pritelkyni. Mym problemem je, ze se nejsem schopen do zadne zeny zamilovat nebo vytvorit citovou vazbu a vzdy to konci rozchodem. Nicmene ne rozchodem z me strany, ale ze strany partnerky. Partnerky to vzdy prestane bavit a ukonci to. Ja osobne jsem to neukoncil nikdy, i kdyz jsem zamilovan nebyl. Problemem je, ze v tu chvili se jakoby probudim, dostanu facku a jsem schopen udelat vse toho cloveka neztratit. V tu chvili tam ty city a lasku mam, nicmene uz je vzdy pozde. Nevim, jestli je to jen strach z dalsi ztraty a proto najednou zacnu neco citit....Neni to tedy uplne tak, ze bych byl uplne chladny a behem vztahu vubec nic necitil. Jsou chvile, kdy se na toho druheho tesim a tak, nicmene nic velkeho to neni. Je pravda, ze jsem za poslednich par let udelal pokrok a dokazi jit s ni za ruku, obejmout ji. To jsem driv v podstate nebyl vubec schopen... Jsem takovy \"upir\", ktery z toho cloveka nasava lasku a energii, ale sam nic neciti a nedava. Prijde mi, ze je to vse dost o uspokojeni sexualnich potreb, ale city nikdy. Dokazi vzdy partnerky primet k tomu, ze se do me zamiluji. Urcite se tim nechci chvastat, ale jeem si tim jist. Poznam a citim, ze me ten clovek miluje. Problemem je, ze ty rozchody dost spatne psychicky snasim a posledni dva, ktere probehly behem jednoho roku, me zpusobily deprese, na ktere musim brat prasky. Pritom jsem to asi ja, kdo by trpet nemel, protoze jsem necitil zamilovanost a vyrazne city (to vse az ve chvili, kdy se vsechno hrouti). Ve finale to tak, ale neni a psychicky to nezvladam ja. Je asi pravdepodobne, ze tim muze byt spoustu duvodu z me minulosti, detstvi atd. Uz to resenim nejakou dobu. Je to strach, co mi nedovoli se otevrit a zamilovat se? Jaky strach a z ceho? Nejsem uz zadny mladicek, je mi 41 let a bohuzel na tento problem narazim cely svuj zivot. I z tohoto duvodu jsem nikdy nemel a nemam zadnou rodinu a deti. Snazil jsem se na sobe pracovat a neco s tim udelat, nicmeme pri seznameni s posledni slecnou jsem se na vsechno vykaslal a zase mi to vse hodilo zpatky. Zamilovany jsem nebyl a jen cerpal z jeji zamilovanosti a lasky. Sam jsem ji nic takoveho opet nedaval. A tak doslo ke klasickemu scenari a rozesla se se mnou. Nicmene jsem to ja, kdo tim strasne trpi. Budu velice rad, pokud byste mi umela poradit co s tim delat a jak na tom pracovat. Nedava mi to vse smysl a muj zivot to zasahuje velice trvde a moje trapeni a psychika je opravdu na hrane a s kazdym takovym pripadem je to horsi... Dekuji moc

Odpověď: 25. 6. 2017, 10.45

Milý Jirko, jste šikovný, jak se venujete svému sebenáhledu, a sebeanalýze. Doporučuji, abyste spolupracoval dlouhodobě s psychoterapeutem, myslím, že by mohlá být užitečná technika i voice dialoge, a i technika poznání vnitřního dítěte - to vše v souvislosti s tématem, které popisujete. Držím palce, když budete mít chut, ozvěte se.

Starší dotazy:

491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Kategorie článků