Starší dotaz #1022

Dobrý den, našla jsem si Váš mail na internetových stránkách a chci Vás poprosit o radu. Jsem vdaná 10 let a máme 10-ti letou dceru. Manžel 9 let pracoval v Praze, kde trávil většinu času. Během této doby se náš vztah hodně změnil a my se postupně odcizili. Poznala jsem před šesti lety člověka, se kterým jsem šťastná a moc bych s ním chtěla být. Manželovi jsem nic nezatajovala a asi po třech měsících mu sdělila, že se v mém životě objevil někdo jiný. Takže již přes pět let stále žijeme vedle sebe, ale chováme se k sobě už jen jako přátelé a není mezi námi po tuto dobu ani žádný sexuální styk či jiné intimnosti. Tohle všechno je pouze kvůli dcerce, kterou nade vše miluji a od které mi bolí odejít. Je jí 10 let, nemá v tomto věku právo rozhodovat, ale myslím si, že i takto mladý človíček by měl právo říct si s kým chce být a jak chce dál žít. Když jsem se jí ptala a to již nekolikrát, vždy mi odpověděla, že chce zůstat s manželem, že je tady zvyklá a že je zvyklá na školu a na kamarády v ní. Je pravda, že manžel má již práci v místě bydliště a o dceru se stará stejným způsobem jak já a lásku jí také dává stejným způsobem najevo. Má známost žije 160 km daleko a z důvodu toho, že splácí hypotéku na dům, musí zůstat tam kde je, tudíž nemůže sem za mnou. Takže pokud bych já odešla za ním, bojím se, že tou vzdáleností o dcerku přijdu. Dcera nechce jít se mnou, odmítá to, chce být tam kde je zvyklá a nechce tu tátu nechat samotného, navíc v mé známosti vidí důvod toho, proč nechci být s jejím tátou, vidí v něm soka. Pokud ale zůstanu tady, budu stále nešťastná jako doposud. Je jasné, že bych si dcerku chtěla nejméně 1x za 14 dní brát k sobě na víkendy. Takže poraďte prosím co s tím?? Toto vše si v sobě přehrávám již delší dobu a jsem již ze všeho uvnitř šíleně unavená. Pokud zůstanu, budu žít vedle manžela, kterého nemiluji, ale budu mít u sebe dcerku a pokud odejdu, budu šťastná, že mám někoho koho mám ráda, s kým je mi krásně a s kým jsem opravdu šťastná, ale bude mi šíleně bolet, že nemám dcerku u sebe. Mám strach, že jí ztratím úplně, když odejdu. Mám strach, že to bude brát tak, že jsem se na ní vykašlala, přitom bych za ní dýchala. Jak z toho ven? Prosím poraďte mi…