Starší dotaz #1209

Dobrý den, trpím hraniční poruchou osobnosti a depresemi.( Můj táta měl asi bipolárku, upil se a máma o mě moc nestála, s mou starší sestrou utvořily koalici proti tátovi a já se plácala v jejich válce) Mám 8-letého syna z prvního manželství. Po rozvodu v 21 letech sem měla dalších cca 15 sex. partnerů. V Když jsem se vdala podruhé za muže, který mě tři roky miluje a já jeho, stará se o mě(i v depresích) a mého syna bez výhrad a absolutně mu věřím. Je a katolík(byla jsem jeho první). Zároveň je velice sexy a ráda se na něj dívám. Jenže jakmile mi dá najevo, že bychom se měli milovat, velmi znejistím. I když začnu já, tak jsem pořád napjatá. Nemohu se uvolnit, pořád myslím na spoustu věcí, co se událi předtím. Na to jak mnou někdo manipuloval a muži zneužívali mé neschopnosti odmítnout každý jejich sexuální výmysl, jen abych se jim zavděčila. Můj muž je jediný, kterého jsem poznala, který mě nikdy do ničeho nenutil. Také mám panickou hrůzu z těhotenství. Nevím co mám dělat. Chodila jsem na terapie a brala antidepresiva. Po roce a půl užívání jsem s nimi skončila asi před rokem. Při terapii jsem měla pocit, že psycholožka má zkušenosti, ale není na mě vůbec zvědavá.Psychiatričce věřím. Zase mívám deprese, není to nic skvělého. A taky nejsem schopná zvednout telefon a zavolat doktorce(jakékoliv).Prostě se zablokuju a nevím proč. Jakmile mám cokoliv udělat(a je to spojeno s plánovaným mluvením) nebo něco slíbím (a vím, že bych měla) nemohu se donutit. Začnu se klepat a začne mě bolet v krku, jen když si na to vzpomenu.Prosím, poraďte mi jak mám svou situaci řešit.