Starší dotaz #1212

Dobrý den. Bude mi 22 let.Bez jakéhokoli zvláštního důvodu zažívám stavy prázdnoty, mám strach ze smrti, nic mě nebaví, vím že bych si měla život užívat, ale mám pocit, že ať udělám cokoli, tak to stejně nemá cenu. Mám strach, že až budu mít jednou děti, tak že budu špatná matka, špatná manželka. Přitom bych tak strašně chtěla život prožít a ne jen přežívat. Pořád mám o všem a o všech pochybnosti. Pak jsou dny kdy jsem šťastná a mám pocit, že mi patří svět. Toto mě provází už od puberty. Nevím jestli to souvisí nějak s mým dětstvím (příbuzní v mém okolí dost pili a tenkrát jsem z toho byla hodně ve stresu, hodně jsem se jich bála, jediným mým záchytným bodem byla babička). Teď už je vše v pořádku a vím, že mé problémy jsou ve srovnání s problémy jiných lidí malicherné. Měla bych být šťastná, ale nemůžu si pomoct. Myslíte, že je to důvod navštívit psychologa? Děkuji moc za odpověď.