Starší dotaz #1280

Dobrý den. V tomo dotazu nejde tolik o mě, jako o mou dluholetou kamarádku, která mi dělá veliké starosti. její problémy začaly v 15 letech a po celé tři roky nadále trvají, ba dokonce se stupňují. Již od mala trpěla těžkými úzkostmi, nevydržela být doma sama, velice se stranila společnosti. Půsbila velice uzavřeně. z tohoto důvodu také neměla žádné kamarády. Jediný člověk se kterým se bavila jsem byla já, a to proto, že se známe už od narození. Tyto úzkosti se potupem času začaly zhoršovat. Nastoupily pocity beznaděje, a prázdnoty, přestala se zajímat o věci, které ji doposud zajímaly.V neposlední řadě nastoupil alkohol, který ji ještě více odrovnal. Kamarádka začala navštěvovat psychologa, ale zřejmě mu neřekla vše. Asi na dva měsíce se její stav zlepšil, a to podle mého názoru jen proto, že si stanovila určitý cíl,po kterém toužila a byla jím plně zaměstnána ale podařilo se jí ho před nedávnem dosáhnout. Nyní se u ní opět objevují deprese a alkoholismus. K psychologovi stále dochází, jenže se zaměřují spíše na sociální vztahy.Ano, možná že její stav s títo také souvisí, ale musím přiznat, že jsem žádnou změnu nezaznamenala. Prosím Vás o radu, jak se k ní zachovat a jak jí pomoci. Bylo by dobré domluvit si s psychologem osobní konzultaci? samozřejmě se souhlasem kamarádky. Jsem totiž jedný člověk, kterému se se svými problémy nejvíce svěřuje. Předem děkuji za odpověď. S pozdarvam Veronika.