Starší dotaz #1293

Dobrý den, nevím, jak začít. Možná to je maličkost, ale trápí mě to.. Mám problém se svou povahou. Jsem příliš kritická k sobě i ke svému okolí. I když mě lidé většinou považují za inteligentní, pohlednou a úspěšnou, já se s tím nedokážu ztotožnit. Jsem hodně vztahovačná a snadno se naštvu kvůli maličkosti, což si pak zpětně uvědomím a ještě více to podlomí mou sebedůvěru. Často se hádám s lidmi kvůli maličkostem, mám potřebu napravovat svět a všechny lidi okolo sebe, i když vím, že sama dokonalá zdaleka nejsem. Jsem schopná se celý den zabývat tím, co kdo řekl a proč to řekl, jak to myslel, i když mám na práci úplně jiné věci. Myslím, že se mnou občas není k vydržení. Snažím se s tím něco dělat, kontrolovat se, ale nejde mi to. Dřív nebo později se chovám stejně.. Nejsem schopná tolerovat ostatní, veškerá povahová odlišnost nebo jiný názor mě rozčiluje. Původ mých problémů možná tkví v mojí rodině. Mamka si moc nevěří a vždy mě vedla k tomu, abych co nejméně vyčnívala a všechno dělala, tak jak je to obecně dobře. Táta neustále poukazuje na to, jak je někdo jiný, divný, …. Neumí diskutovat, vždycky musí mít pravdu a odlišné názory rovnou odsoudí. Nevím, jestli je to objektivní, ale takhle to vnímám. Dalo by se s tím něco dělat? S rodiči už nežiju, ale jejich vliv na mě je pořád značný, jsem na ně hodně citově vázaná. Chci být pohodová holka, která má radost ze života a neřeší, co kdo řekl a jak to řekl, proč to řekl… Neznáte třeba nějakou knihu, která by mi pomohla? Děkuji předem moc za odpověď.