Starší dotaz #1318

Dobrý den, chtěla bych se zeptat na Váš názor. Jsem s přítelem už 7 let a před třemi lety jsme spolu začali bydlet. Těsně předtím jsem byli měsíc od sebe a zjistili jsme, že bez sebe nechceme být. Za posledních pár měsíců jsme prožili spoustu stresu, přítel přišel vlastní vinou o práci, já mu to dlouho vyčítala, zpočátku nemohl žádnou práci sehnat,teď už se to srovnalo. Já končím školu, čekají mě za týden státnice a jsem už několik měsíců podrážděná, protože to dost prožívám. Někdy nám spolu bylo skvěle a někdy jsem se hádali a uvažovali o rozchodu. Teď jsem udělala asi chybu (vzhledem k tomu, že se potřebuju učit a ne přemýšlet nad vztahem) a zeptala jsem se přítele, jak to teď vidí, jestli mě miluje. Řekl mi, že mi nechce lhát a si není ničím jistý. Že je zmatený. Má mě rád a neumí si beze život představit, ale zároveň se někdy nudí a někdy jsem rád, že mě má. ALe prý mi teď nedokáže říct, že mě miluje. Myslím, že to v něm zrálo několik měsíců. Nejprve jsem chtěla všechno přejít a zůstat s ním i přes to a nechat ho si to v klidu rozmyslet. Dneska jsem ale dostala hrozný strach, že se stejně učit nebudu a že zešílím z toho, že ho mám na dosah, ale vím, že mi úplně nepatří. Rozhodla jsem se odejít k rodičům a dva týdny nebudeme spolu komunikovat. Myslíte, že jsem udělala dobře a že má náš vztah ještě nějakou šanci? Zdá se mi nemožné, aby mě znovu začal milovat a pokud ano, tak se asi budu pořád bát, kdy to na něj přijde znovu. PRoblém je taky asi v tom,že jsme spolu od 17 let a že má asi pocit, že si nic neužil. Prosím poraďte a děkuji moc za tuto možnost se vypovídat.