Starší dotaz #1332

Dobrý den, myslím si už delší čas,že něco u mě není zcela v pořádku, bylo by to na dlouhé povídání ale i moje mamka se včera vyjádřila a vyslovila maniodepresivní psychoza, to o čem ve svých normálních chvilkách uvažuju a čtu si o tom, některé články jsou, jak bych je psala sama. Je mi 44 let,hroutí se mi třetí vztah, zklamala jsem všechny kolem sebe, v záchvatech euforie zadlužila sebe i lidi kolem sebe, ztrácím všechno a tím i smysl života a nevím, proč jsem tak jednala. Když se nyní zamýšlím zpětně,nechápu, jak jsem mohla přemýšlet a věřit, že všechno to, co jsem si nabrala zvládnu.Když mám dobré období,spím tři čtyři hodiny denně,pracuji šestnáct hodin,pak, většinou na jaře od února do května vystřízlivým,mívám těžké deprese,neuklízím,nevařím,kolikrát se snažím zůstat doma za cenu dovolené nebo vymyšlené nemoci…neschopenku dostanu vždycky, většinou jsem u lékaře opravdu jednou za rok.Nebaví mě ani se malovat,strašně moc se musím nutit,abych vlezla alespoň do sprchy na základní hygienu.Tyhle stavy mě dostávají úplně do kolen, skládám si doma nezaplacené složenky a zapisuju dluhy které jsem nadělala v předchozím období a většinou to dopadne tak,že to celé smetu do krabice,usnu nebo se snažím úplně vypnout mozek. Hraju si hry na internetu,chatuju,dokážu to úplně vytěsnit z hlavy ale pak nedělám nic ani doma.A nyní většinou přichází lepší období, v květnu ale asi díky ošklivému počasí stále nic,včera jsem probrečela celé odpoledne a nevím proč,na dnešek jsem si vzala dovolenou nebyla jsem schopna vstát do práce,od rána se snažím alespoň uklízet, jde to pomalu ale i tak jsem se musela vypsat.Mám s tím něco dělat, nebo čekat až v záhvatu euforie zase něco vyvedu.Stydím se.