Starší dotaz #1349

Dobrý den, prosím o radu, manžel mě dva dny před novým rokem oznámil, že chce být sám, už jsem sice tušila, že není něco v pořádku, snažila jsem se s ním komunikovat, ale u manžela byl problém v komunikace. Nechtěl nikdy nic řešit, otravovalo ho to a chtěl mít klid. Jsem toho názoru, pokud je ve vztahu nějaký problém, řešit by se měl. V našem manželství byly problémy, ale né takové, aby to vedlo k rozvodu. Tu dobu jsem byla ve velkém stresu jak v práci, tak i doma, věděla jsem, že můj manžel není spokojen, ale na dotaz, co se děje a zda je vše v pořádku mi bylo vždy odpovězeno, nic se neděje. Manžel byl půl roku taky hodně ve stresu v práci, neměl ani žádnou náladu někam chodit, přijel domů a koukal na televizi, bylo na něm vidět, jak moc se nudí, ale nedokázal vymyslet nějaký plán, náš vztah byl ve stereotypu a i když já se snažilo to oživit, manžel už nereagoval. Už jsem nemohla koukat, jak se můj muž trápí něčím, co dodnes nevím a tak jsem i přes to, že mi nebylo dobře odešla z našeho bytu, ale jen kvůli mému muži, aby byl tedy sám a v klidu. Po dobu tří týdnu jsem vlastně nevěděla na čem jsem, až jsem tedy přijela domů a čekala na něj, ten den mi oznámil, že se chce nechat rozvést a duvod byl, že si ve 32 letech uvědomil, že chce být sám. Situace je dnes taková, rozvod nepodal i když si za ním stojí a chcem se dohodnout a netahat to před soud. Snažila jsem se naše manželství zachránit, ale nepodařilo se. S manželem se intimně stýkáme, pokud jedu domu, napíšu mu, že budu doma, nechci aby přišel domů a zjistil že jsem tam já a odjel, to by bylo pro mě moc nepříjemné. Muž bydlí u svého kamaráda a vždy přijede ráno a vyspí se se mnou.Chová se velmi příjemně. Dnes mi poprvé sám od sebe dal pusu na rozloučenou a byl starostlivej, nevím co si mám o tom myslet, už jsem tak unavená, že se ho bojím na cokoliv zeptat aby mě to ještě víc nebolelo. Manžela velmi miluji a nechtěla bych o něj přijít. Zeptala jsem se ho, proč se mnou spí a odpověd zněla, spím s tebou prozatím. Nemohu si pomoct, tu chvilku co jsem s ním jsem šťastná že mě objímá, ale poté je mi strašný smutno, hrozně se tím trápím, tohle prožívám celých 6 měsícu a nevím, jak z toho ven, jak si ho zpátky získat, nebo tedy se nechat rozvést a mít klid. Pořád si říkám, že asi to bude chtít čas a také vím, že probírat něco, co bylo bych s ním neměla, jinak ho odradím, navrhovala jsem i poradnu, ale bez úspěchu. Tato situace mě velmi stresuje a od začátku roku jsem zhubla 15 kg, neumís se radovat ze života, strašně se tím viním a kladu si otázku, proč, bohužel můj muž mi neumí pořádně vysvětlit důvody jeho rozhodnutí. Touto cestou Vás prosím o radu, co by bylo asi správné udělat. Předem Vám moc děkuji Malá