Starší dotaz #135

Dobrý den, řeším teď takový problémek. Oproti ostatním dotazům se možná bude zdát banální, ale ráda bych znala váš názor. Nejspíš je řešení jednoduché, jen ho nevidím či nejsem schopna uskutečnit. Mám přítele se kterým se právě stěhuji do bytu, ale ve skutečnosti přemýšlím o rozchodu. Jsme spolu teprve 4 měsíce a už teď mi toho na něm vadí příliš mnoho. On mě miluje a snaží se dělat vše proto, abych ho milovala taky. Mám ho ráda a je mi s ním dobře. Jsem přesně typ "vztahové holky". Krom toho si nemůžu dovolit platit nájem za byt sama. Uvažovala jsem i o tom, že bychom tam bydleli spolu jako kamarádi. Ale nevím jak by to snášel. Toužím po jednom svém kamarádovi, ale jen tělesně. Vážný vztah cítím, že by dopadl podobně jako ten, ve kterém vězím teď. Skutečně zamilovaná jsem v životě byla jen do jednoho kluka, vztah s ním je nenávratně pryč. Nikdy jsem nepotkala nikoho, kdo by byl jako on a myslím, že už ani nepotkám. Hrozně moc se bojím být sama. Když jsem sama, mám velké deprese občas až sebevražedné stavy. Přesto by možná bylo nejlepší řešení tento můj vztah skončit, ale připadá mi to zbytečné. Nevím jestli má smysl hledat nějakého dalšího partnera, každý muž má nové a nové chyby. Nevím jestli prostě nemám zůstat s tím se kterým jsem teď. Připadá mi to skoro jedno. Chlap jako chlap a tenhle mě miluje a snaží se dělat co mi na očích vidí. Stejně nevím o nikom jiném se kterým bych chtěla mít vztah. Neumím si ale představit, že bych právě s ním měla děti. Jenže moje city se mění příliš rychle. Na začátku se zpravidla intenzivně zaláskuji a do dvou tří měsíců vše opadne. Jen jednou mi to vydrželo celou dobu vztahu. Ale to jsme si opravdu výjmečně rozuměli. Je mi 25 let a ráda bych se usadila a měla rodinu, ale s mojí povahou je to asi nemožné.