Dobrý den,chtěla jsem se zeptat,jak vycházet s manželem a jeho synem:-):-(?Před 2 roky jsme se vzali.Já byla bezdětná on rozvedený s dítětem,které má v péči jeho bývalá žena.Manžel byl 6 let sám.Prý 1.žena,kterou synovi přivedl ukázat jsem byla já.Manželovi je 37, mně 30.Od začátku mi říkal věci,jako že můžu být ráda,že je rozvedený,tím pádem má hodně zkušeností a ví co dělat.Prostě má vždy pravdu a vždy vše dělá nejlépe.Řekla bych,že je trochu zahleděn sám do sebe.Tohle mne na něm vždy popuzovalo,ale pak má taky jiné, kladné stráky,kvůli kterým jsem byla přesvědčena,že jsme se pro sebe narodili(a ještě jsem).Dokáže být milý,pozorný,…Půl roku po seznámení jsme se vzali.Od začátku jsem znala i jeho syna,který k němu chodí jednou za 14dní na víkend.Měla jsem radost,že i se synem(dnes 14let)si rozumíme.Byl na mne hodný,chtěla jsem tolik pro něj udělat,ukázat mu různé věci.Vypadalo to,že i on mne má rád.Kolikrát řekl manželovi,že s ním nepůjde ani za prarodiči a zůstane se mnou.A my se bavili a vše probíhalo v pořádku.Vše začalo dnem svatby.Manžel měl se synem pohovor o samotě.Syn mu řekl,že už ho nemá rád,když si mne vzal,že už tátu nikdy neuvidí,že jsem mu ho vzala,že zůstal úplně sám(jeho matka v té době byla těhotná se svým novým partnerem,ale synovi udělá a koupí,co mu na očích vidí)….A manžel mu na to odpověděl,že se nemusí bát,že vždy bude u něj na 1.místě…(tento rozhovorve stejném znění probíhal i nedávno,takže po 2letech,kdy se mne manžel snad poprvé v životě zastal a řekl mu,že na mne nemůže být drzý…). A to mu taky od té doby dokazoval.Syn chtěl od té doby,aby s ním táta spal,když mi manžel dal před ním pusu,obejmul mne, okamžitě se naštval a nemluvil s ním.Manžel reagoval:"Broučku,co Ti je,co se stalo".A syn trucoval nadále.Během 5minut si byl manžel schopen najít nějakou blbost,za kterou by mne před tím klukem seřval(třeba mé vzdychnutí,když jsem ukládala věci do skříně-nevím o něm,ale určitě jsem ho prý udělala kvůli jeho synovi).Začal mne před ním obviňovat,že na jeho syna žárlím a ať se zbalím a vypadnu a přestal mne vnímat-pro víkend,co měl syna jsem přestala existovat.Účel to ovšem splnilo.Na tváři jeho syna se objevil úsměv a hned tati sem,tati tam a přitom, když to říkal díval se zlomyslně na mne.Měl radost,když se se mnou táta nebaví.Ale manžel tohle nechtěl vidět a v tomto duchu se to táhlo celý rok.K jeho synovi jsem začala cítit alergii nebo já nevím.Bylo to horší a horší.Cítila jsem se bezmocná,když jsem brečela po výstupech v ložnici a slyšela z obýváku najednou jeho smích a laškování s tátou.Nemohla jsem si dovolit vůbec nic,protože v tu chvíli mne manžel před ním seřval.Jeho syn něco udělal a nikdy nedostal vynadáno.Byla jsem to já po kom se svezl manželův hněv,i když jsem se držela v ústraní a nevšímala si jich.Vždy si našel důvod,kdy mi vyčetl nějakou pitomost a byl z toho pomalu rozvod.Stáhla jsem se do sebe a mlčela a přestala se bránit.Po roce manželství jsem promluvila s člověkem,který mne doslova nabil energií.Řekl mi,že to nesmím střádat v sobě,musím mluvit.Po následovném víkendovém výstupu manžela před jeho synem jsem zjistila,že už nebrečím,postavila jsem se mu čelem a bez slz.Najednou mi bylo jedno,jak zareaguje,i to,že se třeba rozejdeme.Měla jsem tolik síly,že jsem šla za tchyní a vše jí řekla. Před tím jsem s nikým nemluvila,jen manžel jí říkal,jak jsem špatná já,jak jsem zjistila.Ona pak manželovi domluvila a už 1/2 roku mne nevyhodil a snaží se na mne před synem neřvat.Právě proto je to pro manžela asi ještě horší.Teď jsme ve stádiu,kdy mi říká,že je ponížen.Vidím v něm jeho otce.Je věčný remcal.Dokáží celé hodiny diskutovat a nadávat nad blbostmi.Když k prarodičům přijde vnuk,opečovávají ho,rozmazlují,při sebemenší příležitosti mu dávají velké částky peněz a pořád opakují,jaký je to chudáček,že je z rovedené rodiny.On na ně mluví velice sprostými výrazy,ale oni se jen začnou usmívat a nic neřeknou.Dokonce i manžel syna nedávno okřikl(a to je co říct), ale okamžitě dostal vynadáno od tchána a tchyně manžel,ne vnuk.A to manžela samozřejmě sejmuli před vnukem.To je normální. A takhle je to u nás pořád.To samé,co manžel praktikoval na mně,zná od svých rodičů.Řekla bych,že se to zlepšilo,snaží se nevyjíždět,kvůli maličkostem a vyjede po mne jen občas před synem.Ale já k jeho synovi nějak už nemůžu najít cestu a on ke mně taky ne.Snažím se.Problém je v tom.Čas od času manžel na mne vyjede,že jeho syna nemám ráda a jsem pro něj vetřelcem…Když mu řeknu,že kdyby mne před ním neponižoval,bylo by vše jinak,tak nemám pravdu.Můžu za vše já.Chtěla jsem s ním jít do manž.poradny,ale nechce.Tvrdí mi,že on k psychologovi nepatří,že jen já.Teď se například naštval kvůli králíkovi a už týden se mnou nemluví,řekl mi,že se rozvedeme.On před svým synem a rodiči ztrapňoval mé vaření,tak jsem jen řekla,že on taky kdysi nedopekl králíka.Tohle mi dělal i na dovolené.Den co den se mu něco nelíbilo(na mne nebo na ostatních).Kupuji si totiž na dovolených pohledy(to byl pro něj problém) a to za své.Máme totiž podle jeho přání od začátku oddělenou kasu,atd. A když už jsem to nemohla poslouchat a už jsem na něj nedokázala mluvit v kliku a něco jsem mu řekla, nafoukl se a chodili jsme každý sám,jako když se nezmáme.No groteska.Nejlepší je,že já jsem pak naštvaná a je to na mne vidět a on i jeho syn mají ten dar,že se začnou tvářit jak andílci a vinu svalují na mně(a lidi kolem jim to věří)-naštěstí jen někteří.Nidky jsem manžela neslyšela uznat,že udělal chybu.On o sobě říká,že je nejchytřejší a neomylný.Já taky nejsem svatá,ale jen prostě nechci brát vinu cizích na sebe.Jak mám komunikovat s manželem a jeho synem? Předem moc děkuji za odpověď a omlouvám se za poněkud delší příspěvek.Přeji hezký den.
Milá Veroniko, je pro mne zarážející, že vám chybí pud sebezáchovy… rozhodně nejste v dnešním světě jediná, ale mám pocit, že svůj život prodáváte nějaké firmě… proč? vy si léčíte velmi závažné onemocnění a neschopenku si zasloužíte…!!! Mohu-li vám radit… odpoutejte se od svého zaměstnavatele – je to jen práce. Během vaší nepřítomnosti nechtě věcem volný průběh, otevřte se různým variantám toho, co bude po vašem uzdravení… nespěchejte s ukončením neschopenky… stres rozhodně není to, co vám prospívá… V případě, že byste měla chut se sejít, je to možné, určitě by to pomohla harmonizaci vaší energie a posílilo vaši léčbu. Přeji vše dobré
Potřebujete více pomoci?
Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní. Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, neváhejte mne kontaktovat.
Vlastní dotaz
Vlastní dotaz můžete položit v mé online poradně. Přečtěte si přečtěte pár bodů, co tam uvádím ... ať máme podobná očekávání. Pokud chcete odpověď nebo konzultaci na míru, neváhejte mne kontaktovat.
Online semináře a lekce
Nově v nabídce naleznete online semináře - unikátní multimediální lekce, naprosto konkrétní návody a inspirace.