Starší dotaz #1385

Dobrý den, potřebuji poradit. Bydlím s přítelem, již to bude dva roky. On má rád pořádek, a mě zase nevadí, když někdě leží mikina či talíř. Pořád si stěžuje, jak je doma neuklizeno, jak nejsem schopná nic udělat. Já už jsem z toho na nervy, jak mi pořád říká, že jsem neschopná uklidit. Já se snažím uklízet, ale když pak jednou není uklizeno, tak mi to hned vmete, a já tenhle nátlak prostě špatně snáším. Pořád jakoby mi naznačoval, že to není to co čekal, a já prostě to, že sem nedosáhla "jeho představy" nesu špatně. Cítím se neschopně. Někdy mi připadá, že má radši pořádek než pohodu domova. Dále si ze mě pořád dělá srandu. Myslí to ve srandě, ale mě to legraní nepřipadá. Například když mi říká, že jsem tlustoprdka (jsem štíhlá, sice trochu nezpevněné tělo mám, ale nic hrozného). Na mě to působí špatně, on si zřejmě neuvědomuje, že mě tím shazuje sebevědomí, a legrační mi to rozhodně nepřijde. Když mu řeknu, že se mi to nelíbí, tak se urazí, že nemám smysl pro humor, a nakonec je to vlastně moje vina. Co jsem s ním, tak mám sebevědomí o mnoho nižší než dříve. Přijdu si neschopná. Moc vám děkuji za radu.