Starší dotaz #1404

Dobrý den, mám velký problém, který poslední dobou ničí můj vztah s přítelem, a tím je moje žárlivost na to, že přítel (45) už nechce děti. Z manželství má dceru (15), nechce se ani teď rozvést,protože se s manželkou dohodli, že se rozvedou, až dcera bude plnoletá a je mu jedno, že mně to strašně vadí! Místo toho, aby byl na mé straně, tak raději vychází vstříc své bývalé ženě kvůli dceři! Se mnou už společné dítě nechce, ačkoli na začátku vztahu mluvil jinak, říkal, že mi dva bychom spolu měli nejkrásnější dítě pod sluncem, že podruhé už by si dítě vychutnal víc než to první…atd., a když jsem o tom začala před cca půl rokem mluvit, tak řekl, že dítě je pro něj uzavřená kapitola, že už žádné nechce. (Jsme spolu 4 roky). Pro mne je rodina všechno, smysl života! A já se nedokážu smířit s tím, že jeho manželka s ním tohle štěstí měla a já ne, že s ní on tohle štěstí v podobě rodiny jako takové (svatba, dítě) zažívat chtěl a se mnou to odmítá. Žárlím v tomto na jeho ex a neumím si s tím poradit. Pomalu, ale jistě tím ničím náš vztah. Zapoměla jsem napsat, že já sama mám dvě děti, ale touha po společném je veliká, je to pro mne něco jako třešnička na dortu. Mám příteli za zlé i to, že se mnou dítě nechce, ale pro svou dceru udělá první poslední, když jí nevidí týden, je celý nešťastný, když mu dcera odjede na tábor, tak jí každý druhý den volá, je na ní abnormálně fixovaný a další už nechce. Začínám ho za to až nenávidět. Poraďtě prosím co mám dělat. Předem děkuji.