Starší dotaz #1467

dobry den, mam pritele,ktereho rodiče asi v dětstvi hodne shazovali,pry je k nicem ,nikdy nic nedokaže,meli radeji jeho o 8let mladši sestru.Do dnes se jim vyhyba,nechce se s nima stykat.nevim co mezi nima vsechno bylo,pritel se o tom nechce bavit.Žijeme spolu rok u mych rodicu,maji ho radi i cela moje rodina.on je ale hodne precitliveli,dotknou se ho malickosti,ktere vztahuje na sebe,kdyz mu treba nekdo chce poradit,urazi se,že všechno děla špatně,nic neumi,uzavře se do sebe a už se nebavi,i když mu vysvětluji,že to bylo ze srandy nebo jen tak mezi řeči,nic neni myšleno ve zlem a uz vubec nic proti nemu,trapi se dal.Někdy už nevim jak dal.začíname se tim trapit,pomalu se bojime cokoliv řict,aby se ho to nedotklo.podcenuje se,nevěři si,dělá mu to problemy i v praci.On si jen mysli,že je jen citlivy.Mam ho moc rada,ale už toho začína byt na mě moc.chtěla bych poradit,jestli by nemel vyhledat pomoc,nebo jak mu mam pomoct ja. musim ješte napsat,že se přitel ztrani lidi,on nikoho pry nepotřebuje,ma prece mě.Mam pocit,že je na mě zavisli.Chce byt jenom se mnou.Neodpovida na pozdravy,pry ma svoje starosti a ne se s někym vybavovat,ale kdo ty starosti nema.nikdo mu nerozumi,nikdo ho nechape.Nevim jak dal,prosim poradte mi. Děkuji rendy dekuji za odpoved