Starší dotaz #1528

Dobry den, mam takovy drobny problém! Zhruba pred dvěma lety jsem měla dost drastické období s otcem. Měl problém s alkoholem. Nadával mi, vyhrožoval a podobné věci. Měsíc po jeho smrti jsem si našla přítele jsme spolu doopravdy šťastní ale já mu řekla takovou nemilou věc. To ,že mě můj otec znásilnil,popsala jsem mu i to jak to mělo probíhat! Jenže problém je v tom ,že to není ani v nejmenším pravda ale mam pořád pocit ,že to pravda je. Kdykoliv se o tom spřítelem začneme bavit hrozně se rozklepu ajsem hrozně nervozní. Když rozhovor skončí je mi tak hrozně divně a nepříjemně nevím co s tím! Občas na to i myslím a skoro se musím přemlouvat ,že se to nestalo. Je to vůbec normální? Potřebuju poradit co s tím. Předem děkuji za odpověď.