Starší dotaz #1534

Dobrý den, měla bych 2 dotazy ohledně svého 2,5 letého syna. Je od narození dost živý, vše mu jde moc dobře, je šikovný, bystrý až se ostatní lidi diví, co všechno zvládne sám a automaticky… nic se ho nemusí učit atd…ale zhruba od 2 let se pěkně vzteká pokud není po jeho, na vše odpovídá ne, poslechne jen když to on uzná za vhodné, je hádavý…vím, že v tomto období děti procházejí obdobím vzdoru a taky asi bude vznětlivější po manželovi, ale kolikrát si říkám, zda je to ještě v normě, protože ikdyž se snažím být důsledná, tak poslechne málokdy. Mám sociální vzdělání, proto něco vím o hyperaktivitě, myslíte, že by mohlo o ní v našem případě jít nebo je to pouze taková „komplikovaná“ povaha?Je velice rychlý, např. u jídla nevydrží sedět jako jiné děti apod…,ale zase naopak, když dělá něco co ho zajímá, tak u toho vydrží poměrně dlouho. Ale ještě jeden problém mě trápí – zlobí ostatní děti, jak menší, tak i větší. On je má hrozně rád, těší se na ně, ale pak je bouchá, šťouchá do očí apod. a na zákazy moc nereaguje (usmívá se pokud napomínám, vzteká se, pokud zasáhnu rázně (zavřu do pokojíčku, plácnu přes ruku, křiknu apod…). Nyní se nám narodila dcera a tu zlobí taky (ikdyž k ní také dokáže být také neuvěřitelně hodný a starostlivý). Prosím poraďte, jak na něj, kolikrát jsem z něj zoufalá, vysvětluji mu, že ho nebudou mít děti rády apod…vypadá, že to chápe, ale pak je stejně zlobí…Nejsem zastánce fyzických trestů a křiku (ikdyž se tomu kolikrát také neubráním, ale to bych se musela zlobit od rána do večera a strašně mě to psychicky vyčerpává), protože si myslím, že si na to děti zvyknou a pak to stejně nezabírá… Předem moc díky za odpověď a za rady, jak na jeho vztekání, neposlouchání a zlobení dětí.