Starší dotaz #1775

Dobrý den, mám problém. Asi před rokem jsem začal chodit s přítelkyní, která má 5ti letou sestřičku. Ale spíš jak sestra je pro ni má přítelkyně skoro mámou. Jezdíme k rodičům jednou za 14 dní a rodičové se vždy tak nějak bez řeči vypaří a přítelkyně musí se o malou starat a vykonávat všechny možný domácí práce, na který za 14 dní nikdo nesáhl -což teď před zkouškama je docela o nervy (pro ni i pro mne, protože mi to dost vadí). Navíc mám takové neblahé tušení, že díky mému odlišnýmu přístupu k sestřičce, se zhoršuje její vývoj, chování … Před rokem to bylo šikovné dítě. Uměla se sama obléct, znala barvy a správně je přiřazovala a byla učenlivá. Jen tedy s jídlem měla odjakživa problém -jí převážně jen bonbónky a čokoládu. Nyní je agresivní, každýho tluče, vsteká se snad pořád, hraje divadlo, že jí někdo ublížil a že ji to moc bolí (na povel i brečí), barvy nechce znát, oblékat se taktéž sama nechce a občas když přijedu, tak jí naskočí vyrážka (její doktorka neví, co to je, já se domnívám, že by mohlo jít i o psychickou reakci). Výchova v její rodině probíhá bez agrese a bez trestů všeobecně, ale ikdyž neudělá co je po ní požadováno, tak dostane bonbóny. Chodí pozdě spát. Boužel, já k ní přistupuji jinak a to je možná nej problém. Fyzické tresty sice nepoužívám, ale vstekání ignoruji a odměnu dostane jen za zásluhy (uklizení hraček, snězení obědu …) a to kolikrát jen formou slovní a pohlazením. Přítelkyně mi říká, že se tak nechová, že to vidím tak jen já. Ze začátku jsem ji měl rád a bylo krásný s ní být a nevadilo mi ani, že se o ni přítelkyně stará. Postupem, jak se její chování zhoršovalo, tak i já jsem hledal hůř to hezký na ní. Nyní je pro mě noční můra a vadí mi, že se o ni přítelkyně stará -přitom mi nevadí, když se stará o cizý děti (je učitelka ve školce), nebo když má v náruči miminko příbuzných. Chtěl bych poradit, co a jak dělat, abych byl klidnější, když jsem u nich na návštěvě. Co dělat, abych si zas s malou rozuměl. Co dělat, aby zas byla jak dřív (na změnu výchovy ze strany rodičů můžeme zapomenout. Každá matka je přesvědčena, že ta její výchova je ta nejlepší a byla by to urážka). Nevím, co bych ještě mohl dodat, co by mohlo pomoci. Snad jen: otec řidič kamionu -doma jednou za 14 dní o víkendu, matka podnikatelka z domova, bratr student, doma o víkendech (pokud nemá fotbalovej zápas). Přítelkyně svou rodinu (hlavně malou) brání, že je to prýma rodina (ale sama mě upozornila na to, že tam dělá "otroka" a že malá je "smrádě"). Svou přítelkyni miluji nade vše. Víc mě už opravdu nenapadá. Moc děkuji za jakoukoliv radu. Martin.