Starší dotaz #1792

Dobrý den, moc děkuji na za odpověď. V týdnu (v době kdy manžel nebyl doma) se mi pro mě celkem nepříjemnou cestou (prostě jsem zvedla telefon a nezavěsila, dokud nezačne mluvit – nevím, jestli to bylo dobře, ale něco se hnulo….) podařilo z manžela dostat odpověď na otázku: Proč mám pocit, že jezdí domů jen přežít víkend? Proč mám pocit, že se něco děje a nevím co? Ten pocit, to tušení mi opravdu nedalo a nakousla jsem celkem choulostivý téma. Rozhovor trval skoro 2 hodiny, což je opravdu rekord. Mluvili jsme o všem, o tom, co mu vadí na mě, co vadí mě na něj. Jak vidí on mě, jak vidím já jeho. Byl to opravdu i pro mě zajímavý zážitek a chvílemi to byl opravdu šok, co jsem se všechno dozvěděla (samozřejmě, že svou roli zde hráli emoce a to na obou stranách). Je mi jasné, že každý člověk má svou pravdu. Jen mě opravdu v ten okamžik velmi mrzelo, že on není opravdu schopen nějakým, jakýmkoliv způsobem dát najevo, že je někde problém….. Domluvili jsme se, že takhle to prostě dál nejde. Já nejsem jasnovědec, abych nějakým způsobem rozpoznala z jeho chování, v čem je problém a dokázala přesně určit (bez jeho pomoci) co to způsobilo. Já sama se snažím (více méně úspěšně i neúspěšně) vydávat signály a dávat najevo co mi vadí, ale snažím se. Pokud on sám nebude chtít nějakým způsobem spolupracovat, z těchto situací se "nevymotáme"…. Souhlasil. Jsem ale zvědavá, jestli je opravdu toho schopen. Vámi nabízená varianta bilance mi připadá fajn, jen mě zaskočilo, že nedokážu jednotlivé skutečnosti jednoznačně ohodnotit :-( Bohužel osobní návštěva není možná….nejsem z Prahy a okolí…. což mě velmi mrzí