Starší dotaz #1839

Dobrý den, vůbec nevím jak začít. snad od začátku. S manželem jsme spolu 11let, před 3 roky jsme postavili na vesnici dům a od té doby se jenom hádáme. Nejprve jsem to přikládala, k mnoha starostem a spousty práce. Pak se to na čas zlepšilo, když jsem po umělém oplodnění konečně otěhotněla. Nyní je malému 10 měsíců a připadám si jako služka. Náž vztah se změnil jen v povídání, zda jsem udělala to či ono. Od těhotenství se mnou manžel nespí, je prý unavený. V těhotenství se bál. Včera mi i sdělil, když jsem se jej ptala co s námi bude, že nás má rád, ale další dítě už nechce, což věděl, že já neustojím a že se vše mezi mámi srovná, jen když jej nebudu do toho tlačit, proto se mnou ani nespí :-(, víte, ona tato naše debata byla po předchozích mnoha snaženích z mé strany, takže v ní bylo mnoho emocí. Když jsem mu řekla co cítím já, tak mi ohledně dítěte řekl, že ví, že to není dobré rozhodnutí, ale udělal jej a měnit nebude. prý se bojí financí, což chápu, ale zároveň vím, že bychom to zvládli. Asi si řeknete, proč chci druhé dítě, když nám vztah nefunguje, prostě to tak cítím a vím, že nás má mažel rád, jen nevím co se u nás pokazilo. komunikovat se mnou moc nechce, natož abych jej přemluvila jít k odbornikovi pro pomoc- to odmítl. Nevím jak sama tuhle situaci řešit, prosím pora´dte mi.Přijde mi, že vše řeším jen já, manžel se veze. On se o nás stará, malého má rád, jen mi přijde, že žijeme vedle sebe né pro sebe. Kdyby měl místo mně doma chůvu pro dítě , tak je to snad stejné Děkuji