Dobrý večer, potřebovala bych poradit. Je mi 22 let. Bydlím s 10ti měsíčním synem s přítelem a jeho rodiči v jednom bytě. Přítel nepracuje(je alergický) takže ho v žádné práci nechtějí a když bych chtěla jít já tak mě odrazuje. Jenže já mám pocit že se doma z toho všeho zblázním. A občas když už je toho na mě moc a jeho maminka něco řekne tak já hned vybouchnu. Nevím jak jí mám říct že nechci přehnanou péči ale ona si to prostě nedá vymluvit. Moc se o nás stará a mě je to protivný nejradši bych odtud utekla. Připadám si jako ve vězení. ,,Veruško co ti je,, a ,,Veruško kam jdeš,, prosím poraďte co mám dělat. Děkuji
Milá Veru, máte kam jít? Chápu, že s pocitem "ve vězení" je život :(. Někdy je dobré změnit podmínky, jindy je dobré změnit svůj postoj, někdy kombinace obého. Doporučuji otevřenou komunikaci, návrhnout třeba i komunikaci s psychoterapeutem, třeba nejprve sama nebo i s partnerem a s tchýní. Jde o vymezení si hranic na straně jedné a na straně druhé naučit se je i pouštět (vnitřně poctivě). Nevím, jestli mi rozumíte, osobní setkání bývá přínosnější, protože obvykle málo lidí umí proměnovat své nastavení v tak náročné situaci… Držím palce
Potřebujete více pomoci?
Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní. Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, neváhejte mne kontaktovat.
Vlastní dotaz
Vlastní dotaz můžete položit v mé online poradně. Přečtěte si přečtěte pár bodů, co tam uvádím ... ať máme podobná očekávání. Pokud chcete odpověď nebo konzultaci na míru, neváhejte mne kontaktovat.
Online semináře a lekce
Nově v nabídce naleznete online semináře - unikátní multimediální lekce, naprosto konkrétní návody a inspirace.
