Starší dotaz #192

anonym Personál zeptal se před 14 roky

Dobrý den, už delší dobu mám problém. Zatím jsem všechny mé problémy zvládala, až na tento. Kde bych začala? Nejdříve trošku nastíním minulost. Dětství jsem prožívala v rozvedené rodině, mamka si poté ale někoho našla. Na základní škole bylo vše v pořádku, až do chvíle kdy jsme se přestěhovali.Začali mě v nové škole šikanovat, což zahrnovalo sprosté nadávky kvůli mému velmi dobrému prospěchu a mé “vivinutosti”. Trpěla jsem tehdy něčím co by se mohlo nazvat depresí, sem tam jsem se přistihla jak stojím u okna a přemýšlím, že skočím. Díky tomu jsem si okolo sebe vybudovala “beriéru”,která mě “ochraňovala” před ostatními. Teď chodím druhým rokem na velmi težkou střední školu,našla jsem si své první opravdové kamarády. První rok jsem byla šťastná, sice jsem měla horší průměr, ale nikdo mě nešikanuje a plně mi to vyhovovalo. Byla jsem prostě vyrovnaná se vším. Také jsem meditovala (a stále medituji). Tento rok se ale něco změnilo. Nevím přesně co. Jsem nervózní a ve stresu,nezvládám své výkyvy nálad , má flegmatická povaha se vytrací. Je to možná způsobeno tím, že jsem měla vždy potřebu vynikat, aspoň v jedné jediné věci. Mám přítele se kterým už jsem rok, moc ho miluji, chodíme spolu do stejné třídy. Je to třídní “premiant”a ve všem mě předčí. Ne, že bych mu záviděla,to ne, ale prostě je mi to líto. Mockrát jsem se o tom s ním bavila a zkoušela nahlížet na to z různých úhlů, ale můj postoj k věci se nezměnil. Ještě bych chtěla podotknout, že jsem vždy měla blíže k pesimismu a ke kritickému nahlížení na život. Takže mám opět stavy podobné depresím, propukám z nenadání v pláč a má psychická “bariéra” díky níž jsem byla tak trošku imuní se zbortila. Pokouším se zde vše vylíčit bez žádného zkreslení a zveličovani, ale obavám se, že potřebuji odbornou pomoc. Pokud si to i Vy myslíte, pokusím se ji vyhledat. Ale obávám se reakce rodiču, neví o mě co prožívám. Vědí, že jsem intelektuálního rázu a že nad vším přemýšlím, ale obávám se, že mi pouze odpoví, že je to pubertou a to se spraví. Děkuji velmi za odpověd.

1 Odpovědi
Mgr. Radana Rovena Štěpánková Personál odpověděl před 14 roky

Milá Č., přeju vám, abyste si práci udržela a chodila do ní ráda. Doporučuji vám zajít za vedoucí, být při tom v klidném, přiměřeně sebejistá a říci ji, že si vážíte toho, že si vás pro tuto práci vybrali, že opravdu chcete svou práci vykonávat dobře a proto ji jdete požádat o pomoc, protože vás mrzí způsob jednání kolegyně…(který stručně a výstižně popíšete) a řeknete, že vás to znejistuje, znervoznuje a pak se vám nepracuje příliš dobře. A že tedy nevíte, jak si s tou situací poradit. Není-li vedoucí zaujatá, nabídnete ji jiný úhel pohledu na vaši situaci a je pravděpodobné, že ji získáte i ke spolupráci. Nebojte se tento krok udělat. Přikrčený člověk si nezaslouží nic jiného, než aby s ním tak bylo zacházeno, nechcete-li jím býti, jednejte důstojně. Nemáte co ztratit a sebeúcta může povyrůst. Rozhovor si můžete s někým (nejlépe znalým asertivity) natrénovat.

Potřebujete více pomoci?

Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní. Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, neváhejte mne kontaktovat.


Vlastní dotaz

Vlastní dotaz můžete položit v mé online poradně. Přečtěte si přečtěte pár bodů, co tam uvádím ... ať máme podobná očekávání. Pokud chcete odpověď nebo konzultaci na míru, neváhejte mne kontaktovat.