Starší dotaz #1971

Dobrý den, asi potřebuji radu, nevím si rady s svou nedůvěřivostí. Díky svým předchozím špatným zkušenostem s partnery, jsem zatrpklá a nejsem schopná důvěřovat. Ve svých 30 letech mám šestiletou dceru, kterou vychovávám už 4 roky sama, za tu dobu jsem měla asi tři vztahy, všechny jsem prožívala podobně intenzivně, tak jak to umím, ovšem vždy se to sešlo s neúspěchem, vždy se vrátili ke svým bývalým přítelkyním a ten poslední si po roce našel jinou. Vždy jsem měla v povaze podezřívavost, ale bohužel ne bezdůvodnou, často se moje podezření potvrdilo. Teď jsem si našla nového přítele, jsme spolu zatím jen krátce,ale už teď mám problém věřit, že by to mohlo vydržet, i když sám tvrdí, že chce se mnou být a dokazuje to i svým chováním ke mě. Problém vidím v tom, že dva měsíce před tím, než jsme se potkali, žil s přítelkyní, kterou miloval, ale rozešli se z důvodu nesouladu. Stále spolu komunikují jako přátelé, mám strach, že se budu opět nějaký čas snažit a nakonec se vrátí ke své bývalé. Také mi hned na začátku řekl, že po dobu kdy nikoho neměl, scházel se s jednou slečnou, šlo jen o sex, který potřebuje podle něj denně. Já nejsem proti, v tomhle směru jsme na tom podobně. Ovšem i po měsíci mu tato slečna telefonovala a psala sms, aby se setkali, řekl mi to sám, nevyptávala jsem se. Slíbil, že ji hned druhý den napíše sms, že už se neuvidí. Nevím jeslti to udělal, bojím se zeptat. Problém vězí v tom, že jakmile mi oznámí, že má něco jiného v plánu, začnu přemýšlet nad tím, že je právě s ní, nebo že jde za svou bývalou přítelkyní a další možné podobné úvahy. Nemůžu si pomoct, nejsem hysterka, nevyčítám a v žádném případě jsem nikdy neomezovala nikoho v jeho aktivitách mimo mě, ale užírám sama sebe tím, že nevěřím. Chci přemýšlet nad jinými příjemnějšími věcmi, a nedaří se mi to, jsem pak nepříjemná na své okolí a propadám pesimistickým myšlenkám. Možná je to hloupost, ale mě to ubíjí. Jestli víte nějakou radu, jak začít opět důvěřovat druhému, ráda si ji přečtu. Děkuji