Starší dotaz #1987

Dobrý den. S přítelem jsem se seznámila před nějakým časem. Ze začátku bylo všechno moc hezké, zamilovali jsme se, navštěvovali… Konečně jsem měla pocit, že jsem našla chlapa, který už ví, co chce a má to v hlavě srovnané… Po čase však přišel zlom a přítel se zcela změnil. Prvně přestal psát hezké a zmilované sms, pak mi napsal stroze, že se mnou potřebuje mluvit. Při tomto rozhovoru mi pak řekl, že mu některé věci vadí a že by si na ně nezvykl. Mezi ně patří třeba vedení mé domácnosti, dále že by si nezvykl na můj byt a že je zvyklý na svůj režim, kamarády (nejsme ze stejného města, ale on jezdí do našeho města denně za prací).Prý to všechno moc hrotil a teď by chtěl přibrzdit… Momentálně bydlí s rodiči, po rozchodu s bývalou přítelkyní, což je ale už 5 let… Nicméně, já po něm zatím vůbec nechtěla ani na něj netlačila, aby se mnou bydlel, aby mi pomáhal v domácnosti, ani jsem mu nezakázala jeho kamarády, vyšel si s nimi kdy chtěl… Domluvili jsme se, že si dáme pauzu, protože rozchod nechtěl… Myslíte, že to pro mě není ztráta času, že potřebuje opravdu čas nebo, že to nechá vyšumět do zapomnění, protože to nedokáže ukončit sám?… Myslíte, že se bojí o tu svou pověstnou "svobodu"? Bohužel, od jeho dobrého kamaráda vím, že teď začal strašně blbnout, chodí s kamarády popíjet, občas nepříjde do práce, protože to večer přežene, bere si dovolenou, i když mají fůru práce… Býval tak zodpovědný… Dokonce se s tímto kamarádem tak pohádal, že ten s ním už nechce mít nic společného a vůbec ho prý nepoznává, nikdy takhle neblbnul… Copak se s ním děje? Je mu 32 let, mně o dva více. Děkuji za odpověď.