Starší dotaz #2074

Dobrý den, psala jsem Vám tak před více než rokem, byla jsem u psychologa, který dg.spíš vyčerpání,že toho na mě bylo moc. Složila jsem se po konfliktu s tchýní, se kterou už se rok nestýkáme, je něco jako sociopat. Teď mám ale problémy i s tchánem. Naposledy se ožral u nás na oslavě, tak že nadával, budit naše děti, odcházel a napadal fyzicky manžela. Mám pocit, že manžela jako syna nikdy nepřijal, muž je nechtěné dítě, rodiče se nakonec rozvedli, tchán pil už tenkrát, bil manželku. Nechápu jak nám právě on může něco vyčítat, když on se svého syna potažmo na nás vykašlal. Myslela jsem, že to půjde, že budou mít děti dědečka, ale nejde to. Tchán pije, má nemocné klouby, sám by se nikdy o vnučky nepostaral, nemůže mi je svěřit. Je nám vyčítáno, že se nestaráme, neklaníme,špatně se k nim chováme..ale za co?Přece když oni nedávají nic, jen manželovi nadávají, nemůžeme jim být za to vděční. My padáme na ústa, jsme unavení, léta jsme s manžem nikde sami nebyli(bez dětí). Prosím o radu a Váš názor. Když nemají rodiče dobrý vztah k vlastním dětem ,můžou z nich být pak dobrý dědeček nebo babička? Já jsem z toho smutná, pláču a je mi to líto. Děkuji.