Dobrý den, jsme s přítelem šest let. Vždycky na mě byl hodný, říkal, že mě miluje a udělal by pro mě všechno. S našima i se sestrama si rozuměl. Nikdy jsme se spolu nehádali. Před 2 měsíci jsem ukončila bakalářské studium bakalářskou zkouškou. Jeho otec si vzal půjčku na opravu střechy domu, který jsem zdědila po babičce. Půjčku splácel přítel, protože já nemám práci. Jemu by půjčku banka nedala, jelikož pracuje teprve 4 měsíce, před tím chodil do školy. Všechno bylo fajn, plánovali jsme si spolu život snad od začátku našeho vztahu, těšili jsme se z každé chvíle, kdy jsme byli spolu. Teď jsem se ale dozvěděla, že má dvouleté dítě.Takže mě v polovině našeho vztahu podvedl a neřekl mi to a ani to, že má dítě. To, že bude mít dítě mu ta holka řekla, když byla v sedmým měsíci.. Byla to jeho bývalá spolužačka a stalo se to na srazu, když byli oba opilý. Říká, že mi to nechtěl říct proto, abych dostudovala a že mě hrozně miluje a bál se, že mě ztratí. Musel s pravdou ven ve chvíli, kdy se to dozvěděla moje mamka, které to řekla nějaká paní, co tu holku zná. Naši říkají, že mu to nikdy neodpustí a že ho u nás nechtějí už nikdy vidět, že to udělá znovu třeba za 10 nebo 20 let a mě pak opustí a já zůstanu sama. Ze začátku za ní a za tím dítětem jezdil a já jsem to věděla. Říkal, že ta holka potřebuje pomoct, že je na to sama. Pak jsem mu řekla, že nechci aby tam jezdil. Teď mi řekl, že ona po něm prý nic nechtěla, jen to, aby tam občas zajel a dítě znalo svého otce. A když se jí týden neozval, tak mu prý napsala, že už ho nechce nikdy vidět, ať už nejezdí. Je tu i možnost, že to dítě není jeho, protože ta holka velmi střídala kluky. Napsala mi, že k mému příteli nic necítí a asi už ani nikdy nebude. Nevím co mám dělat. Miluji ho, ale bojím se, že něco takového jednou udělá znovu. Ale bojím se i toho, že když s ním nezůstanu, tak ve mně zůstane velká černá díra a budu si to jednou vyčítat. Nevím, jestli zůstat s ním a doufat, že se s tím má rodina někdy smíří a on se vážně polepší a budeme šťastní jak slibuje nebo se s ním rozejít. Vím, že chybovat je lidské a odpouštět božské, ale mám být tak velký bůh? Vím, že je to složité a pokud jste došel/došla až nakonec doufám, že to pro vás bude pochopitelně napsané. Předem moc děkuji za odpověď
Milá Alžbětko, celá situace, dotaz zahrnuje několik otazníků a několik rovin – podrobný rozbor přesahuje rámec poradny on-line. 1. Lze říci, že nikdy nevíme, co bude. S nejistotou ohledně událostí je třeba umět žít – tzn. je třeba si důvěřovat, že vše, co přijde, zvládneme, že vše, co se děje, je dobré… nevíte, co bude, když se rozejdete, nevíte, co bude, když spolu zůtanete. 2. Rodiče si berou právo soudce :( ?. 3. Co máte na mysli tím "polepší"? 4. Vy a rodiče? 5. Vy, váš přítel, vaše partnerství a vztah k dítěti… Přeji vše dobré
Potřebujete více pomoci?
Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní. Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, neváhejte mne kontaktovat.
Vlastní dotaz
Vlastní dotaz můžete položit v mé online poradně. Přečtěte si přečtěte pár bodů, co tam uvádím ... ať máme podobná očekávání. Pokud chcete odpověď nebo konzultaci na míru, neváhejte mne kontaktovat.
Online semináře a lekce
Nově v nabídce naleznete online semináře - unikátní multimediální lekce, naprosto konkrétní návody a inspirace.