Starší dotaz #2171

Dobrý den, Chtěla bych se zeptat, co máme dělat a jak opatrně říct přítelovo mamince, aby šla na sezení k psycholožce. Bydlíme v panelákovém domě. Přítel, jeho starší sestra, mladší bráška, já a jeho maminka. Dělíme se o byt 4+kk. V březnu jí opustil manžel se sousedkou a nyní bydlí s ní o patro výše. Mě naši vyhodili z baráku a přítel si mě vzal v srpnu k sobě. Jak jsem pozorovala jejich maminu ty 4 měsíce, tak mi nepřišla nějak v depresi. Nedávala nic na sobě znát. Sice pořád o svém manželovi mluví, pořád ho pozoruje, když ho zaslechne na chodbě, dokonce si ho i začala fotit. Denně je schopná sedět 2 hodiny v koupelně a ventilací poslouchat co si její manžel s nynější přítelkyní povídají. Pořád mluví jak o něm tak o jeho nové přítelkyni. Ale jak se blíží Vánoce, je to sní k nevydržení. Mladšímu synu balí 2x do týdně věci, že se stěhuje na horu za tátou. Chce úplně zrušit Vánoce. Když její manžel přijde dolů si promluvit s dětmi tak ho vyhání. Pak nadává, že neumí po sobě zhasnout a že by si měl po sobě vytírat. Všechen vztek k němu si vybíjí na mladším synovi. Jednou jsme přijeli z plzně a kamarád dal příteli rybu, aby jí dal tátovi a nám taky nějaký dal. Přijeli jsme jejich mamina byla v pohodě bavila se s námi a ani náznak vzteku. Jenže jsme začali kuchat a čistit ryby a pak přítel vzal jednu tátovi o patro výš. Přišel a jejich mamka záchvat proč mu dával rybu, proč jí nedal nikomu jinému a pak si začala vybíjet zlost opět na mladším synovi, začala ho mlátit. To už starší dcera nevydržela a zařvala na ní, ať toho nechá…vtom začala jejich mamka dceru mlátit, nadávat a tak dále…vložil se do toho přítel který je z rvačky odtrhl a v tu chvíli začala jejich mamka se třást a křičet. Podle mě to byl dost silný hysterický záchvat. Ten trval zhruba 5-10 minut. Nakonec Nás všechny z bytu vyhodila. Ať táhneme, že jsme spratkové a tak dále. Taky začala, že jí je nepříjemný, že po sobě s přítelem lezeme (přitom na to si dáváme pozor, abychom jí nepřipomínali dřívější vztah). Že dceru musela půl roku živit. Nakonec se druhý den přišla omluvit, že je kráva a jestli chceme, abychom tam zůstali. Ale není to první její záchvat..je to jakákoliv maličkost co se týče jejího manžela. Je to nevydržení. S přítelem tam jsme kuli ní a už máme sto chutí se odstěhovat, ale máme strach o jeho mladšího bráchu a i o ní, aby si něco neudělala nebo nemyslela, že zůstala sama. Mam pocit, že to nebyl poslední záchvat a chtěli bychom jí dotáhnout nějakým způsobem k psycholožce. Bojíme se toho, aby si nemyslela, že si o ní myslíme, že je blázen. Starší dcera se stěhuje, protože jí posílá denně sms…jak se jí žije s tím, že jí narazila žebra a jestli se nestydí za to, že jí půl roku živila. Nechce s mámou být na Vánoce, ale tím si myslí, že se její mamce ještě přitíží. Mohli, byste mi poradit co dál? Děkuji Kopelentová