Starší dotaz #2226

Mám dvě dcery.Jedna má dvě děti.Obě děti milují babi i dědu a těší se k nám a jsou u nás velmi často. Jejich matka i zeť pomáhají vše co potřebujeme.Dá se říct dokonalé vztahy.Druhá dcera nás ale doslova nechce znát, zničeho nic přerušila veškeré styky s námi a to potom, co jsem si pracně zjistil, co vlastně dělá.Jezdila k nám asi dvakrát měsíčně, k narozeninám dostala zaplacenou autoškolu a zdánlivě byla spokojená.Za nic nechtěla ale povědět,kde a co vlastně dělá. Už jsme pomalu začínali mít černé myšlenky,že je to přinejmenším něco nečestného.Podařilo se mi díky internetu zjistit, že pracuje na jedné severočeské faře, jako pastorační asistentka.Doslova nám spadl kámen se srdce. Našel jsem na netu její fotku,kde pracuje s dětmi. Moc se nám to líbilo.Na zjištěnou adresu jsem jí poslal mail s tím, že se nám to moc líbí.Přišla odpověď, že si nepřeje abychom jí cokoliv psali, navíc jakoby nic mezi řádky,že jsem ji zneužil!!!Není to pravda!!! Je absolventkou konzervatoře a snažila se učit hudbu,moc se ale nechytla-téměř dvacet let/je jí čtyřicet/ jsme jí neustále dost dotovaly, jak finančně,tak tím,že přijela z práce a měla od maminky jídlo na talíři. Od té doby jsem se doslova sesypal, jak duševně, tak tělesně,nemohu se zbavit té strašné pomluvy a křivdy.Přitom dceru stále vidím jako malé dítě a mám ji rád,necítím k ní zášť.Stále znovu se dostávám do stavu,kdy se díky ohromné lítosti,nad jejím chováním doslova nemohu ani pohnout,a i přes nádherné dvě vnoučata a dobrého zetě druhé dcery začínám uvažovat o skončení života. Je to vůbec možné, aby byl někdo tak rafinovaně rozhodnut zničit rodičům stáří? Stále tomu nějak nemohu uvěřit.Mám z toho ohromné stálé trápení a velikou lítost.Před půlrokem jsem denně půl hodiny běhal, byl zdravý.Teď jsem téměř troska.V životě jsem nikdy neměl nevyřešené věci.Dcera ale nereaguje na cokoliv co by ji vybízelo k vysvětlení jejího chování.Poradí mi někdo zda se vůbec dá něco dělat?