Starší dotaz #2285

Dobrý den, s přítelem jsem něco přes dva roky a v poslední době máme problém s komunikací. Za vším, co řeknu, hledá skrytý útok na něj, uráží se a celá situace mě dost deptá. Přiznám, že nejsem zrovna jemnost sama, mluvím ve stylu co na srdci to na jazyku, nemyslím to zle, vůbec ne, ale přítel mi tvrdí, že s ním mluvím jako s idiotem a cítí se mizerně. Dám příklad. Večer sedíme u karet a já se zeptám, zda budeme ještě hrát. On řekne, že snad chvilku a ani neví, kolik je hodin. Já odpovím, že to se stačí podívat na hodinky, kouknu na ně a v momentě, kdy hlásím čas on je už uražený, nemluví, celý večer končí tím, že já ani nevím, co jsem udělala blbě, on jde beze slova, pusy, čehokoli spát a druhý den pokračuje v mlčení. Tyto situace a konce veškerých jinak pěkných akcí pro nás začínají být tipické a mě to moc trápí. Jsem předsvědčená, že pokud se mu něco nelíbí, měl by říct přesně co, jak by si to představoval jinak, abych si svojí chybu mohla uvědomit, omluvit se a na podobné situace si dál pozor. Ovšem nedávám jeho nepřiměřené reakce a finále, že za všechno můžu já a on je jen ten, kterému kazím život. Dřív jsme se do takových situací nedostávali, byli velmi zamilovaní a přestože si myslím, že moje chování se nezměnilo – jen jeho reakce na něj, nevím jak z toho ven. Už se bojím něco říct, udělat jen tak vtip, aby v tom nehledal nějakého červa….. kterého si nakonec stejně najde :( děkuji za radu.