Starší dotaz #2291

Dobrý den, mám syna, ted v dubnu mu budou 4 roky a dcerku tři měsíce..Už si nevím rady se synovým chováním..Nejdřív musím napsat, že je hodně chytrý..od dvou let krásně mluví, uměl 350 anglických slov ( co nastoupil do školky už se o Aj nezajíma -vlastne vše co uměl už zapoměl), umí celou abecedu-velkou i malou, počítat do 20 a ted ho zajimají desítkové čísla..když se ho zeptám co je třeba tři a sedm tak odpoví třicetsedm..Když jsem sama s detma doma je hodnej,hraje si sám, pomáha mi při uklízení,chodíme plavat, bruslit na procházky ale ako náhle dojde táta domů (pracuje mimo domov a je třeba i 4 dny pryč ) nebo nějaká návšteva najednou se jeho chování změní..je drzý, odmíta poslouchat, detem rve z ruky hračku kterou si pujči..a když mu zakážu mu ji z ruky vyrvat tak bude u mně stát a milionkrát opakovat že to ted strašne chce a potřebuje i když před návštevou si té věci nikdy nevšímal…Takže místo poklábosení s navšetvou okřikuji syna…bohužel bez výsledku, a když mu plácnu na zadek, tak brečí..5 minut je klid a pak znova od začátku…toto chování má stejné od roka a popravdě mě už docela unavuje..Nechci aby jsme byli izolovaní od kamarádu, jeho kamarádu…řikali jsme si že je malý, vyroste z toho..ale dělá to pořád…s detma v jeho věku se potkáváme často, detí zná..Je to normální chování??Změní se to někdy??Kdy už se nebudu muset za jeho chování stydět?? Udělala jsme ve výchově chybu, že se takhle pořád chová??Děkuji za odpověd.Lufunde