Starší dotaz #2318

Dobrý den, ráda bych znala Váš názor na svojí matku. Od dětství jsemm jí nikdy nevoněla, i když si myslím, že moc výchovných problému se mnou neměla.Vystudovala jsem VŠ, mám 1 dítě a jsem rozvedená. Ihned po svatbě se naše vztahy ještě přiostřily, když mě začala pomlouvat mezi přáteli a známými, že jí chci vystěhovat z jejího bytu, což jsem se vždy dozvídala oklikou, ona nidy na přímý dotaz, proč to děla, neodpověděla a šla se dívat z okna. Tak jsem omezila návštěvy u ní a následovaly pomluvy typu, že jsem feťačka, alkolička i ještě hrubšího zrna. Ráda se baví tím, že mě neustále zkouší, jak bych reagovala na nové životní skutečnosti, třeba že umře. Léta už tyto zkoušky znám a tak na ně ani nereaguji, což jí popouzí snad nejvíce. Trpělivě jsem to přecházela hodně dlouho (přes 20 let)s tím, že toho jednou nechá, ale ani to mi moc nepomohlo, protože prostřednictvím drbů a intriků pokračuje pořád stejně, hodně moc mi tímto taky ublížila, ale i to jí nechává v klidu, zato je pravda, že po tom všem už jí vůbec nevěřím. Ráda bych ještě dodala, že před cizími lidmi se chová jako lidumilná bábinka. Co mám dělat, na práškách bych nerada skončila, protože ty přeci nemohou změnit druhou osobu, která se ani nemá zájem změnit.