Starší dotaz #2355

Dobrý den, ráda bych slyšela Váš názor, či radu na problematiku vztahu matka-dcera u nás v rodině . Je mi 24 let, s maminkou jsem od mala měla dobrý vztah, s mým otcem se rozvedla, když mi bylo 6 let, našla si nového partnera, vzala si ho a má s ním syna(12 let). Vždy jsme s mámou měly opravdu dobrý vztah, hodně jsem se starala o svého mladšího bratra, protože rodiče bývaly do večera v práci, stejně tak o domácnost. Nikdy jsem neměla natolik vážnou známost s mužem, abych nebyla o víkendu doma, takže máma byla zvyklá mít mě po ruce a já jí vždy ráda pomohla. Dnes mám již půl roku partnera, se kterým chci trávit svůj volný čas, který mám díky práci jako ostatní jedině o víkendu. Každou sobotu jezdím uklidit domácnost a uvařit. Máma už se mnou dva měsíce nemluví, nepopřála mi ani k narozeninám, asi proto že nebývám část víkendu doma, i přes to, že si svoje povinnosti plním… říká, že na ně kašlu a nechávám vše na ní a je na všechno sama. Mého přítele nemusí, i když je velmi slušný, umí se o mne postarat, má vynikající práci. Mámě je 45 let, teď to nemá moc dobré v práci, v partnerském životě také nic moc. Je možné,že je v přechodu a tyto partnerské a pracovní nezdary si vybíjí na mne? Předem děkuji za odpověď. P.s. Začala jsem hledat chybu u sebe…ale nějak se nemůžu dopátrat, co dělám špatně. Snažím se jí ničím nedráždit, ale vždycky si něco najde. Je to velký psychický nátlak. Do dvou měsíců plánuju se odstěhovat, neublíží jí to ještě více?