Starší dotaz #2419

Přeji hezký den. Chtěla bych se zeptat na problém mého přítele. Po tom, co se rozvedl, zažil jeden další (tříletý) a asi mnohem silnější a krásný vztah, který ale skončil – ze strany partnerky. Dostával se z toho dost dlouho. Od té doby to je přes 3 roky a mezitím pár kratších vztahů zkusil, ale buď to nevyšlo opět ze strany partnerky a nebo to bylo spíše tak, že on se po pár týdnech "sekl" a nešlo to dál, necítil to, co by měl, i když ze začátku to opravdu chtěl a dokázal i city dávat. Bohužel se mu stále občas vybavují chvíle z toho tříletého vztahu a prý i srovnává a asi se tím pádem nic nemůže rovnat, navíc se asi bojí novému vztahu otevřít, občas mívá i smutné a škaredé myšlenky a sny. Já jsem další v pořadí, se kterou se "sekl", prý to není tak, jak by mělo. Ale moc o něho stojím a chtěla bych mu pomoct. Samozřejmě by asi nejvíce pomohl psycholog, ale je možné, abych mohla pomoct já? Třeba aby nebýval tak sám (doma je sám a i v práci pracuje sám), ale když mu bude zle, aby býval více se mnou (i když asi tím pádem spíše jako s kamarádkou a vrbou, s čímž počítám, ale prioritou je prostě mu nějak pomoct), aby mi o svých pocitech a minulosti hodně povídal, třeba by se tak i postupně více otevřel a zase někomu víc věřil? Nebo co by mu mohlo pomoct, aby dokázal minulost uzavřít a jít dál? Samozřejmě vím, že tu pomoc musí chtít hlavně on sám… Myslíte, že mám šanci, že bych to zrovna já mohla prolomit? Že by mohl třeba pomoct čas a trpělivost? Předem moc děkuji za radu. Hanka