Starší dotaz #2427

Pěkný den, prosím potřebovala bych poradit, jak se vyrovnat s pomluvami.Myslím , že bych to snad i věděla, ale prostě se neumím povznést..!Trápí mne to stále.Mám pocit, že mi to ničí vybudované pozice. Ve volném čase totiž pracuji s dětmi, dobrovolně , zadarmo a dá se říci s úspěchem.Dvě dívenky 10let,mimochodem docela šikovné,začaly narušovat kolektiv tím ,že rušily a vysmívaly se ostatním,bohužel i mojí dcerce.Když jsem jim domluvila,postěžovali si rodičům. Ti na mne vyjeli,co že si to dovoluji !Byla jsem velmi překvapená a bylo mi to líto ,jelikož jsem to nijak nehrotila…Do té doby byli všichni nadšeni jaké mají děti úspěchy..Protože rodiče byli velmi nepříjemní, sdělila jsem jim , když jsou tak nespokojeni,at´mi tam více dívky neposílají !A to byl kámen úrazu ! Od té doby slyším ,ze všech stran, jak jsem nemožná.. v různých podobách…Nejdříve jsem si toho nevšímala, nyní jsem velmi znechucena, jelikož to nebere konce. Smutné je hlavně pro mne, že jsou to lékařky a zřejmě jsem si dovolila moc ! Asi jsou to nadlidi a ti mohou všechno…Krom toho nestrpí, když je moje dcra lepší! Špiní i ji. Paradoxně jsem na dceru přísnější, než jsem byla na ně..! Jsem prosím opravdu tak nemožná,že si nenechám vše líbit ? Opakuji, že to dělám dobrovolně a oni se mi tam v podstatě vnutili. Jinak jsem je měla ráda a těšila se s nimi z úspěchů.Už mne nezajímají, ale já jim stále ležím v žaludku..už druhý rok. Okolí je také nemusí, ale nikdo nemá tu odvahu co já.Mohu se ještě nějak bránit ? Děkuji za zhodnocení mého probému . Budu vděčna za každou radu !