Starší dotaz #244

Dobrý den, byla jsem rok a čtvrt s klukem. Vše bylo v pořádku, ale po roce to začalo tak nějak skřípat.. Já jsem občas vyjela úplně zbytečně, on byl zase často nepríjemný z práce a vybíjel si to na mně. To byl podnět k hádce a čím dál víc jich přibývalo. Hádali jsme se už pomalu každý druhý den. Potom jsme se asi 4 dny neviděli a on řekl že když se mou není tak se mu strašně stýská ale když je se mnou tak se jen hádáme a k tomu přidal že už se mnou není štastný. Po týdnu jsme se sešli a on řekl že už mě nemiluje a nemůže být se mnou ale zároveň že kdybych se chovala jak odřív že by se snad mohl znovu zamilovat a začít úplně od nuly. Já ho přemlouvala prosila a žadonila aby se mnou zůstal, že bez něho nemůžu žít ale on že si to musí ještě znovu promyslet a zvážit pro a proti. Kamarádky mi radí abych žila jako předtím a dělala že mě to netrápí a že ho to určitě přiláká a když ne tak za to nestál. Mám se mu prý ozvat tak za 14 dní. Jenže já bych mu nejraději napsala hned ted a klidně si před ním klekla jen aby se vrátil. Vážně už si neumím představit co budu dělat.. Kamarádky mají i své starosti a nemohou být stále se mnou. Jenže i když si na mě čas udělají tak jsem stejně myšlenkami úplně jinde. Nemohu spát nemohu jít zhubla jsem za týden 2 kila a nic mě nebaví. Už nevím jak se zabavit abych na něj alespon hodinu nemyslela. Pořád doufám že se vrátí a uvědomí si co ve mě má.. Byli jsme spolu tak šťastní že jsem nedokázala ani pomyslet na to že by to mohlo někdy skončit.. Představovala jsem si ho jako dědečka se kterým budu mít plno krásných dětí a budu ho milovat ať se děje co se děje.. Teď už vážně nevím co si počít. Uvažovala jsem i o sebevraždě. Bez něho nemá můj život smysl. Žila jsem jen pro něj a usínala s pocitem, že me miluje. Možná že jsem ho moc utiskovala a vyžadovala aby byl pořád se mnou, ale to bylo tím že má hodně práce a když nepracoval tak byl se mnou.. ale moc času to nebylo a on byl buď unavený nebo neměl na nic náladu takže jsem vyžadovala víc času a když chtěl být místo mě s kamarády tak jsem se zlobila… že nechce být se mnou.. přislo mi že mu jsou přednější, ale zároveň jsem nechtěla aby se s nimi přestal vídat. Prostě jsem jen chtěla trochu pozornosti nebo aspon aby se se mnou domluvil na kompromisu, ale on si vždy udělal po svém jak jemu to vyhovovalo a to mě vždy dovádělo k šílenství a pak jsme se znovu pohádali proto se ptám vás jako objektivního člověka. Prosím poraďte jsem zoufalá. Vážně už nevím jak dál. Nedokážu si představit jak budu žít bez něj.. Potřebovala bych radu jak ho přesvědčit že sťastný bude jen se mnou a že já se budu snažit aby to tak bylo navždy. Děkuji předem za odpověď.