Starší dotaz #2514

Dobrý den,chtěla bych poradit.Přestěhovala jsem se před dvěma lety za přítelem do malé vesničky od mého minulého bydliště asi 80km,kde je minimum stálých obyvatel,žádný obchod..Předtím jsem bydlela v menším městě ,ale pracovala jsem dost mezi lidma.Nyní jsem 1 rok na mateřské dovolené.Pořád si nemůžu zvyknout na tu samotu.Neznám nic jen starost o domácnost,děti a práci na zahradě.Žádnou pochvalu ,povzbuzení od přítele nic.Když mu řeknu ,že se mi stýská tak prý ,když jsem tak neštastná,mám se sebrat a odstěhovat.Také mi vadí ,že jsem se přistěhovala do jeho domu,kam jsem už dost investovala a mám neustále strach,že mě pošle pryč po každé hádce,obzvlášt když nejsme manželé.I sexuální život dost ze strany partnera ochabl.Potřebuji pohlazení a milé slovo,ne jen občasnou potřebu partnera se se mnou vyspat.On to svádí na unavenost z práce.Myslím si ,že po dvou letech soužití je to strašně brzy.Mám ještě zbývalého manželství dva syny 16 a 12 let,velký problém je s mladším synem,přítel ho neustále slovně napadá za úplné zbytečnosti a mi se pak kvůli tomu hádáme.Strašně tím trpím a bráním ho.Přítel místo aby se mnou něco probral tak vždy mávne rukou a jde si radši lehnout.V poslední době se stává,že dost často vybuchuji v návalu vzteku a to i když je u nás nějaká návštěva.Pak to odnáší i nevinní přátelé.Nevím si rady ,zvažuji návštěvu psychologa.Přítele miluji,ale odcizujeme se.A místo abych si užívala mateřskou dovolenou tak se trápím.Prosím o radu.Děkuji