Starší dotaz #2515

Dobrý den, nevím kam se obrátit a kde hledat pomoc. Ve svém životě jsem si užila ve většině případů jen pády, vždy vstala a šla dál. Nastala však doba, kdy mi došly síly. V současné době žiji s o 12 let mladším partnerem. Bohužel cítím, že náš vztah je u konce, v kostce řečeno, je arogantní, pořád křičí po dětech, stále je s něčím nespokojený a c se týče sexu je to katastrofa, nejenže mu jsou cizí něžnosti, ale je mu úpně jedno jestli jsem spokojená nebo ne. Je pro něj důležité vlastní uspokojení, já musím počkat. V jeho věku a což je zarážející, se u podruhé nepostaví žádným způsobem. Chtěli jsme se rozejít, ale byl mi ho líto, tak jsme spolu dál. Do mého života vstoupil muž, je starší jak já a je to pravý opak přítele, bohužel je ženatý. Vzhledem k tomu, že žijeme ve společné domě vím jak to u nich chodí. Jeho 16letá dcera za mnou chodí a považuje mne za maminku, její vlastní jí nadává sprotě a každou chvíli jí připomene, že ji raději měla zabít než porodit. Nechápu to, ale snažím se jí dát alepoň trochu lásky co jí chybí. Přišla na náš vztah a její reakce byla zvláštní. Moc by si přála, aby jsme s jejím taťkou byli spolu. Nevím co mám dělat? Jen vím, že mne to ničí a už jsem se i zhroutila. Nemůžu přiznat proč, ale mám výčitky svědomí. Poradíte mi jak dál? Děkuji Katka