Starší dotaz #2552

Dobrý den, mám problém se žárlivostí. Mám přítele, kterého mám ráda, ale hrozně na něj žárlím. Vlezla jsem mu na facebook, tam jsem zjistila, že si psal s několika kamarádkami a zezačátku našeho vztahu (asi po dvou měsících) stále nevěděl, jestli semnou chce být nebo ne a psal si o tom s jednou slečnou, se kterou i v době našeho vztahu jezdil beze mě na hory, vzal jí na výlet se svými kamarády místo mě a mě lhal, že tam byl sám.. Už se to srovnalo, tohle jsme si vyříkali a snad i nějak sladili, ale píše si s holkama pořád a mě to hrozně bolí, vadí mi to a nejraději bych ho měla jen pro sebe, nechci, aby měl zájem o jiné. On sám mi říká, že jsem pro něj jediná, že mě miluje a byl by blázen, kdyby mě měl vyměnit, pomáhá mi doma, denně za mnou jezdí, tráví se mnou svůj volný čas, vesměs všude jsme spolu.. Já vlastně nemám důvod žárlit, ale jsem jako stíhačka, jakmile mu zazvoní telefon, nebo zapípá zpráva, jsem jako na trní, když se připojí na facebook, snažím se mu nenápadně koukat přes rameno s kým si co píše. Jakmile mi jednou nezvedne telefon nebo neodpoví na vzkaz, tak už brečím a představuju si, jak někde sedí s nějakou "kamarádkou" a jsem vzteklá, hysterická.. A pak se ozve, že byl s mámou venčit psa a mobil nechal u ní. Vždycky, když jsme spolu, tak vím, že mě miluje, je mi s ním skvěle.. Ale jakmile je pryč, tak jsem smutná, nemám do ničeho náladu a jen čekám, až zase přijede a bude semnou. Není to tak vždy, ale občas. Když někam jdeme, žárlím na každou, která se k němu přiblíží, nechci, aby tancoval s holkama. Vím, že tohle chování není normální a může to vést ke konci vztahu.. Ale nerada bych o něj přišla, proto prosím o radu, co mám dělat? Zvládnu se z tohohle dostat sama nebo ne? Jde to vůbec se z toho nějak dostat?