Starší dotaz #2554

Dobrý den, dlouho jsem přemýšlela, zda Vám vůbec napsat. Je mi 21 let. Mám spoustu problémů a přijde mi, že mě život jen trestá. Abych to vzala od začátku. Moje problémy začaly v 15 letech, kdy jsem byla znásilněná. Do té doby jsem myslím byla v pořádku. Nerada na to vzpomínám. Byla jsem na jedné akci, kde byla spousta lidí, ale bohužel jsem nejspíš měla něco v pití a zanedlouho mi začalo být hrozně zle. Samozřejmě jsem šla na záchod, který byl v koupelně, a moje osudová chyba byla, že jsem si nezamkla. Protože, když už jsem měla hlavu v záchodě tak to za mě udělal někdo jiný. Nevím, kdo to byl a nikdy už to vědět nebudu. Neví o tom moje rodina, nehlásila jsem to. Domů mě pak odvezl kamarád, se kterým už se dlouho nebavíme, protože si dodnes myslím, že o tom věděl. Hned jak jsem byla doma, moje kroky mířily do koupelny, kde jsem šla ihned pod sprchu. Chtěla jsem ze sebe smýt tu špínu, ten odpor sama k sobě, ale nikdy to nešlo. Od té doby jsem měla několik vztahů. Všechny krátké a neúspěšné. Nedokázala jsem mužům věřit, ono ani dnes jim nevěřím. V 17 když jsem byla na gymnáziu, jsem se seznámila s mým současným přítelem. Nevím proč, ale jemu jsem věřila. I tak se, ale pravdu o oné noci nedozvěděl hned. Bála jsem se mu to říct, nevěděla jsem, jak bude reagovat. Vyprávěl mi totiž, jak jeho bývalá přítelkyně říkala, že ji zneužíval otčím a nevěřil jí a já se bála, že mě věřit taky nebude. Když jsem mu pravdu řekla, věřil mi. Brečel a bylo mu to všechno líto. Já začala docházet k psychologovi, ale bohužel si nemyslím, že to pro mě mělo přínosL Teď k našemu vztahu. Ze začátku, když jsem byla zamilovaná, slepá a hluchá vůči všemu, jsem myslela, že je to přesný opak těch ostatních mužů. Těch prasat, která nezajímá nic jiného než sex a nahota. Bohužel, jsem se celý vztah jen zklamávala. Nejdřív jsem přišla na to, že sleduje porno. Nebylo to dlouho po tom, co jsme spolu začali chodit. Vím, že to vyplynulo mezi řečí, že mi to řekl jakoby nic a já k němu najednou pocítila takovou vlnu odporu sama k sobě i k němu. Připadla jsem si odporná, do té doby jsem si naivně myslela, že se mu líbím, že v sexu semnou nemá problém a přišlo tohle. Nechápala jsem to a myslela jsem si, že mu nestačím. Když měl mě a přesto všechno jsem s ním o samotě dokázala o sexu mluvit a nejen to, samozřejmě všechno nešlo hned, proč tohle. Začala jsem se nenávidět, nenávidět svoje tělo, nenávidět to jak vypadám i to jaká jsem. V tu chvíli se ke mně zrodila nenávist vůči mně samé. Zkoušela jsem mu vysvětlit, jak to na mě působí, že se mi to nelíbí, jak mi je a že mám pocit, že mu nestačím. Vím, že to cesta není a také to nikam nevedlo, tak jsem se pokoušela znovu mu to vysvětlit. Že jsem byla znásilněná, se dozvěděl až nějakou dobu poté a pak mi říkal, že mu moje chování už dává smysl. Veškeré porno co měl, vyházel, DVD přede mnou spálil a smazal a zavázal se, že se dívat nebude. Tím jsem myslela, že to máme uzavřené a že bude klid. Bohužel, on sice nekoukal na porno, že by si ho stahoval, ale měl těch prasáren plný e-mail. Scénky, fotografie a všechno možné co mu posílal „kamarád“. Prohlížel si přede mnou mail a něco takového tam bylo. No a na to mi řekl, že to nic není, že mu posílá horší věci. Na to jsem se ho tedy ptala, že něco slíbil a že mi tedy jenom lhal. To prý ne, on na to nekouká, ale v tomhle čeká na „pointu“. Což mě dostalo. Jaká tam asi může být pointa?… Žádná, vždyť tam o nic jiného nejde. L Žádná pointa tam není. Takže jsem chtěla, aby se nedíval ani na tohle, když tvrdí, že se nebude dívat na porno a pornem na mailu si to nahrazuje a já jsem pak za idiota, které mu jenom lže. On mu totiž kamarád, jak jsem zjistila, nic jiného skoro neposílal. Pustil mě totiž k mailu, ať si to promažu a že od něj maily otvírat nebude. Což prý neotvírá a prý mu to ani nechybí. Takže už jsem byla v klidu, říkala jsem si, že je to dobré, že už tedy nekouká a můžu být klidná. Do toho se prolínaly návštěvy u jeho bývalé, o které od začátku vztahu pořád mluvil, a u „tchána“ kam jezdíval, popovídat si o mě, zůstat na oběd a podobně. Což mi tedy přišlo krajně nevhodné. Proč tedy nejsou spolu a rozešli se, když si tak perfektně rozumí?… Samozřejmě mi říkal, jak se nemusím bát, že jsou jen kamarádi. Když jsem se ho tedy, zeptala, zda je tedy v pořádku, když já půjdu s bývalým na kafe, že jsme přece taky jen kamarádi, tak to ne, to je něco úplně jiného, protože přátelství mezi ženou a mužem neexistuje. Takže u mě to bylo něco jiného než u něj, on mohl, já ne. Vždycky, když si jeho drahá bývalá polovička pískla, že něco potřebuje, byl tam. Já jsem mohla doma ležet s horečkou, rodiče nikde a čekat až mi doveze léky, o které jsem ho prosila. On přijel, že byl u NÍ, abych to věděla. Že tam byl na obědě apod. To už u mě byla u téhle slečny poslední kapka, jako vždy vysvětlování nepomohlo, to že mi tím ubližuje, slzy, pláč, křik, nic nepomohlo. Takže jsem mu řekla, ať si vybere, když si tak skvěle rozumí, jestli já nebo ona. Že obě mít prostě nemůže. Rozhodl se tedy, že chce mě, jelikož jeho drahá ho podváděla a tahala za nos (ne hned, ale časem), chodila prý s ním a zároveň s někým jiným, proto se rozešli. Takže byl zase nějakou dobu klid. Jakmile tam přestal jezdit a přestali se kontaktovat, byla jsem naprosto klidná. I když jsem pak po nějaké době náhodou zjistila, že si ji vyhledával na facebooku. Bohužel, bylo to náhodou. Byla jsem na jeho počítači a chtěla se jen na něco podívat na internetu, ale když jsem chtěla zadat stránky, tak po namačkání www na mě vyskočil facebook a bylo tam i její jméno, takže bylo jasné, že koukal na její profil. Takže jsem mu řekla, že vidím, že už si vybral, tvrdil, že nechápe, o co jde. Tak jsem mu řekla, proč ji hledal, do očí mi lhal, že ji nehledal, proč by to dělal a proč s emu hrabu v počítači. Že jsem na jeho počítači věděl, svůj jsem měla doma a nikde jsem se nehrabala s cílem něco najít, našla jsem to náhodou. Sám ví, že pokud mám potřebu se na něco podívat a „přesvědčit se“, tak o tom ví a je to s jeho svolením, nikdy mu nic neprohrabávám, když o tom neví. Takže když o tom on sám neví a není u mě a nevidí to, tak mu nikam nelezu. Sám ví hesla na můj mail, facebook apod. Já jeho hesla neznám. Nakonec na mě zase křičel, že jsem kráva, dokonce mě i uhodil a já byla rozhodnutá jít pryč. Nechtěl mě, ale pustit s věcmi co jsem tam měla, takže jsem šla bez nich. Všechno jsem měla u něj. Šla jsem a šla, bezmyšlenkovitě, ušla jsem celkem daleko během chvíle. On pro mě přijel, neměla jsem ani mobil, prostě mě jel hledat. Nastoupila jsem si do auta a tam seděl, ubrečený, že ho to mrzí, že ji nehledal, že chtěl jen vědět, jak vypadá apod. Že ji nechce, že chce mě a nechce mě ztratit. Občas jsme si šli sednout s jeho kamarády, všichni pohromadě, mezi kterými je ještě jedna jeho bývalá, se kterou byl, ale pouze 14 dní, ale ani tak ji nemám zrovna v lásce. No a jedna z přítomných tam vytáhla katalog s erotickými pomůckami a nikdo nedělal nic jiného, než že se o tom bavili, samozřejmě okamžitě i o sexu a prohlíželi. Mě jsou tyhle situace krajně nepříjemné, jsem ráda, když se o tom dokážu bavit v soukromí mezi 4 očima s osou co mi je blízká a které věřím, ale takhle? Mezi tolika lidmi? Bylo mi hrozně, chtěla jsem pryč. Po několika minutách jsem se odešla vybrečet na záchod a vrátit jsem se tam vůbec nechtěla. Na záchodě jsem byla asi 20 minut, a když jsem se vrátila, téma bylo stále stejné. (Tyhle situace mi asi budou vždy proti srsti). Nakonec jsme tedy odešli, ale zlobil se na mě, že mi nic neudělali a že se chovám jako kráva, že se nemůžu normálně bavit. Všechno jsem rozebírala i s mým psychologem, kam tedy už nechodím a tam mi bylo řečeno, že prý není nic divného, když mi takovéto, materiály, debaty a vše okolo sexu takhle veřejně vadí. Že je to normální a neměl by se na mě za to zlobit. Ale když jsem mu to řekla, co jsme u psychologa probrali a co jsem na to dostala, za odpovědi, nevěřil. Mezi jeho kamarády jsem se začala bát chodit, protože vždy po pár minutách debatu stočí jen na jedno téma a nevím kudy kam, nebavím se. Nejhorší je když začnou probírat znásilnění, o kterém slyšeli a to je hrozné kdykoli a kdekoli. V tu chvíli se snažím neposlouchat, ale nejde to a všechny vzpomínky zase vyplavou na povrch a já nevím, co mám dělat. V tu chvíli se svoje pocity snažím co nejvíc skrývat, abych nebrečela, nebo odejdu, ale do debat se nezapojuji. Postupem času jsem zjistila, že mi vadí i filmy s erotickými scénami a filmy které se kolem ničeho jiného netočí. Může to být i „normální“ film, ale jakmile tam celou dobu nic jiného neřeší, tak se mi to nelíbí a koukat na to nechci. Já si pak naivně myslela, že je klid, že nekouká, že si nepíšou a že můžu, klidná a šťastná, protože mám milujícího přítele, co chápe mé problémy a ví, jak moc mi tyto materiály vadí a ubližují a sráží, který to respektuje a z lásky ke mně, aby mi neubližoval, to nedělá. Další souhra náhod tomu chtěla, já byla líná vyndat a zapnout si svůj počítač a on ho měl zapnutý. Proč si tedy nebrouzdat internetem tam že… Opět osudová chyba. Koukala jsem na obrázky, že si nějaké i stáhnu a pak si je pošlu mailem. Jenže já talent na to všechno pomačkat jsem si to smazala. Takže jsem si to chtěla vytáhnout z koše, abych to nemusela znovu hledat a lézt do historie a nedej bože vidět něco co nemám. Tak jsem si otevřela koš, abych to vytáhla a tam bylo porno. Nedalo mi to a podívala jsem se i do historie a tam samozřejmě taky. Byla jsem nešťastná, zase mi lhal. Už po několikáté. Nechala jsem mu tam otevřený koš a nakliknuté to moje co jsem z něj chtěla dostat i když už mě pak o nějaké obrázky absolutně přešel zájem. Když přišel a podíval se na to, začal samozřejmě zase křičet, tak jsem mu vysvětlila, že jsem úmyslně nic nehledala. Řval a řval a řval… Já byla dřív taky taková, jak jsem popisovala na začátku, dělala jsem scény, ale změnila jsem se kvůli němu a snažím se s ním v klidu mluvit. Takže se nám role otočili. L Řval, jestli chci domů, ať si sbalím věci, že mě odveze. Když se uklidnil, vysvětloval, jak je mu to líto, že mu to bylo líto, už když se podíval, že udělal něco, co neměl. Že se podíval v práci, kde je měsíc pryč mezi chlapama. Ale i tak jsem tomu nerozuměla, svolila jsem totiž, že když nechci, aby se díval na porno apod. Prostě na jiné ženy, že můžeme natočit nás dva. Já, na to ani tak koukat nechci, ale že to bude pro něj, pokud chce. Že si to tím může vynahradit a já alespoň nebudu mít pocit, že mu nestačím, že jsem ošklivá a odporná, že pro něj v tomhle směru udělám cokoli, aby byl šťastný, ale nechci tolerovat jiné nahotiny, to se mi příčí. I přesto si prostě raději stáhl porno a díval se na jinou ženu. Prý ž nebude, ale to už jsem jednou slyšela. Pak byl relativně klid. Na měsíc jsem s ním, ale jela do práce, není to tak dlouho, a tam vyvstali nové skutečnosti. Dozvěděla jsem se, kam se po práci chodí do měst projít, že jsou to nezřídka vykřičené čtvrti a domy s výlohami a podobná místa. Ale prý ne pořád, jenom občas, ale mě se tohle nelíbí vůbec! Prý nikdy „kurvu“ neměl a ani by nechtěl a nikdy by mě nepodvedl. Tak proč tam, ale chodí? Nějak postrádám smysl. Proč jdu někam, kde se dějí určité věci, které nechci a nemám o ně zájem? No a také jsem se dozvěděla, jaká je ohromná zábava koukat se na opalující se dámská těla, zejména nahá. A pokud jsou daleko tak samozřejmě i dalekohledem. A vybírat dámské kalendáře, kterými se vše nejlépe vytapetuje, aby jich tam nebylo málo. Prostě všude okolo samé očumování cizích a nahých žen. To mi taky přijde hnusné. To jim jejich ženy nestačí, že musí pořád „čumět“ jinde a nemůžou si nechat utéct jednu jedinou sukni? Tedy spíš bezsukní. Ale proč jsou tedy ve vztazích, když jim v nich něco chybí? Dále mě také velice trápí, to, že nemám práci. Nemůžu nic pořádně sehnat a už jsem z toho nešťastná. A že mě přítelova matka nenávidí. Neustále mi svým chováním dává najevo, jak jsem nedůležitá, jak jsem hrozná. Všude kde může, si na mě jen stěžuje a jen mě pomluvá a pak lidi které ani neznám na mě koukají, jako na něco odporného a bohužel to není jenom můj pocit. Nejraději je, když ji poslouchám a kývu na všechno, co říká a když začnu mluvit já, tak pak začně úplně o něčem jiném, aby dala najevo, jak mě ignoruje a nenávidí. Dělá to stále, zdraví mě s odporem, neustále po mě kouká a sleduje mě, co dělám a ne mile. Ten výraz v obličeji je hrozný. Já ji nemám vůbec ráda, ani za mák a přesto tam jezdím a trávím tam s přítelem celý měsíc co je doma. Takže abych to shrnula. Mám skvělý vztah, přítele miluji, ale bohužel tím co jsem napsala, mi ubližuje. Vím, že jsem žárlivá. Jsem a ne zrovna málo, ale nemám pocit, že bych po něm chtěla něco nesplnitelného. Má pocit, že ho neustále sekýruju. Ale přitom ví, že mi vadí jen určité věci. Vadí mi to jeho věčné koukaní jinde, po lepším, protože jsou „jiné“ jak sám řekl. Nerozumím pak tomu proč je semnou. On sám měl komplexy z toho, že není dostatečně obdařený a to já po jiných nekoukám a na nahé už vůbec ne. A říkala jsem mu, že mi to takhle naprosto vyhovuje. Já ale neustále slyším, že jsem magor a chovám se jako kráva, že se koukají všichni a kdo se nekouká, je divnej. Nemyslím si to, upřímně si myslím, že nahota je něco co by mělo zůstat mezi dvěma v intimním vztahu a že by se nemělo poohlížet jinde, jestliže jsem spokojen s tím, co mám doma. Já kvůli němu dělám i věci, které se mi příčí, jako soužití s jeho matkou celý měsíc, kdy je doma, není mi to příjemné, necítím se tam dobře, a přesto to kvůli němu dělám. Chci po něm já tak moc? Je šance, že to někdy pochopí? Ze začátku po zjištění co se mi stalo, chápal jak mi je a jak se cítím a čím déle to je, tím víc na to zapomíná. Chtěla bych znát Váš názor na tuto situaci. Nevím, co si o tom mám myslet, nevím, co mám dělat. Ví, co mi vadí, ví, že mi tohle okukování vadí, že mě to ničí a sráží. Sama sebe díky tomu nenávidím, protože když vidím na, co se dívá, tak tvrzení, že se mu líbím já nemůže být pravda…. Někdy už mám i pocit, že by bylo lepší to všechno skončit a všechny problémy by byly pryč. Prosím Vás o radu, neodkazujte mě k psychologovi. Tam už jsem docházela. Potřebuju pouze co nejlepší radu. Děkuji