Starší dotaz #2594

Dobrý den, můj problém je čerstvého data a snad právě proto mě tolik trápí. 15. 10. jsem jela do zahraničí na odbornou exkurzi se skupinou z našeho města. Během tohoto pobytu jsem se sblížila s jedním kolegou, který mě celkem jednoznačně lovil. Chodil za mnou a říkal mi, jak mi to sluší, jak jsem roztomilá když se mračím nebo jak je hezké, když mám červené tváře zimou nebo z vína. Moc se mi líbil a těžko se mi odolávalo jeho kouzlu, i když mám doma přítele. To jsem mu také na rovinu řekla. Poslední večer zájezdu (20. 10.) jsme se konečně ocitli sami a šli jsme se projít. Posadili jsme se na schody u jednoho kostela a dlouho si povídali. Tiskl se ke mně, líbal mi ruce, hladil mě po vlasech, došlo na polibky a objetí. Už od seznámení jsem věděla, že dnes (28. 10.) odjíždí na pracovní stáž do zahraničí. Během týdne po návratu jsme se ještě třikrát sešli. Pozval mě do vinárny, do kina, na večeři, přinesl mi růži, byli jsme na procházce na Hradě. Bavili jsme se o našich vztazích, minulých i mém současném (on je sám), našich přátelích, rodinách, zájmech, školách kam jsme chodili i o tom co máme a nemáme rádi. Nedošlo na víc, než na líbání a objímání, i když tu byla možnost i dalšího sblížení. Nakonec jsme se ani jeden té možnosti nechopili. Dnes odjel a já jsem ve stavu naprostého zoufalství. Svého přítele mám moc ráda, ale ani na začátku našeho vztahu jsem po něm netoužila tolik, jako po tomto novém muži. Na druhou stranu ten nový již jednou prošel vztahem na dálku, který nevydržel a jednoznačně měl z dalšího takového vztahu obavy. Nebudeme teď 3/4 roku buď jeden nebo druhý v Čechách kvůli stážím. Nedokážu pochopit, proč když věděl, že jede pryč a má obavy ze vztahu na dálku, měl o mě zájem. Pokud by bývalo šlo jen o sex, využil by příležitosti, nebo ne? Ale on mi místo toho, aby se mě snažil dostat do postele, nosil růže a zval mě do čajovny. Jediný náznak, který ovšem hovořil o tom, že by chtěl v našem vztahu pokračovat dál, bylo když mi vyprávěl o městě kam jede a že je tam místo, kam by mě rád vzal. Jinak se sám od sebe o žádné společné budoucnosti nezmiňoval. Chtěla bych vás tedy poprosit o radu, jak se se situací vypořádat. Mám výčitky svědomí vůči příteli, že se k němu najednou chovám odtažitěji, ale zároveň nedokážu toho druhého pustit z hlavy nebo se chovat, jako by se nic nestalo. Co dál? Nejsem teď vůbec schopná fungovat, jíst, spát, pořád to jenom rozebírám zprava zleva, po večerech celý týden brečím, když se dívám na fotky z exkurze nebo z těch několika málo společných dnů. Trápí mě neupřímnost k příteli i to, že nemůžu jít, kam mě táhne srdce, protože nevím, jestli o mě opravdu stojí.Přítel už si samozřejmě všiml, že se s ním chci méně vídat a nechápe, co se děje. Velice mě miluje a trápí se. Můžete mi poradit, jak se dál zachovat?