Starší dotaz #2608

Dobrý den, žiju několik let se svým mužem, ale všechno jde tak nějak od desíti k pěti. Čekáme sice druhého potomka, ale společná radost se jaksi vytratila. Můj manžel je "vysavač" energie. Buď se lituje, jak je upracovaný nebo své nálady obrátí proti mně a říká mi, že se jen válím, nic nedělám (přitom se i v pokročilém stádiu těhotenství strarám o celou domácnost a on doma nemusí vůbec nic!). Dokonce mi vyčítá, jak jsem přibrala a poukazuje na ostatní ženy, jak vypadají skvěle. O přípravách na porod nechce ni slyšet, tvrdí, že o nic nejde, že je to pohoda… Takové řeči jsou na denním pořádku. Když už to nevydržím poslouchat a odjedu i se synem na pár dní k rodičům, ani se za námi nezastaví a po telefonu mi říká, že doufá, že tam ještě dlouho zůstaneme, protože mu to doma bez nás naprosto vyhovuje. Na mé prosby, aby takové věci neříkal, nereaguje. Osobně si pořád odmítám připustit, že by to vše myslel vážně a nedokážu vymyslet, jak to udělat, aby pochopil, že mi opravdu ubližuje. Řekne jen: "Ty naděláš…" Nemůžu se ani nikomu svěřit, vlastně by mi těžko kdo uvěřil, před lidmi se totiž chová úplně jinak. Nevím si rady a hrozně mě to ubíjí. Prosím, poraďte mi, jak mu mám vysvětlit, že mě jeho řeči skutečně zraňují. Velice děkuji za jakoukoli odpověď!