Starší dotaz #2634

Dobrý den/večer, mám dva problémy a chtěla bych poprosit o váš názor či pomoc. První se týká mě – Je mi 24let a mám od roku 2009 chronické onemocnění zažívacího traktu. Když mi to bylo diagnostikováno, uzavřela jsem se víc do sebe. V létě 2011 jsem začala podstupovat biologickou léčbu. Od té doby jsem začala být hodně náladová – dokáži se naštvat kvůli banalitě a méně se směji – vždy jsem bývala velké sluníčko (tak mi i říkávalo mé okolí) a teď nic. Hrozně mě to štve. Mám přítele – je mu 29 let a jsme spolu 8 měsíců. Jelikož bydlí 250km daleko a já mám invalidní důchod, mohu za ním dojíždět skoro pořád. Znám se s ním už 8 let a jsem s ním spokojená. Jenže nastal problém – mé nálady. Vždy jsem byla cholerik – to věděl i on, ale teď je to 100x horší. Oba nemáme rádi hádky a já už nevím, co dělat. On nechce, abych šla k psychologovi, že to spolu zvládneme a budeme na tom pracovat, ale pokud moje nálady budou pokračovat – mám obavy, že o něj přijdu. Nevím, jak pracovat na těch náladách. Neexistuje nějaké cvičení – mě se nechtějí brát žádné léky, už z důvodu mé nemoci. A druhý problém se týká mého otce – Za poslední cca rok se hodně změnil. Hraje hry po internetu a je u toho hrozně sprostý. To by nebylo až takový problém –snažíme se ho s mamkou kočírovat a tu je ten problém – jakmile na něj někdo promluví, ať už že je oběd, či ať se ztiší, tak je oheň na střeše a začne být i na nás sprostý. On to má tak nastavené, že jakmile mamka odejde ráno do práce – v 5, tak si sedne k PC a sedí na něm do večera. V létě se mi stalo, že se začal vztekat v 6 a probudil mě. Šla jsem mu říci, ať se ztiší, že chci spát a on začal, ať si dám špunty do uší. My jsme se s mamkou naučili, že mu zavíráme dveře do pokoje, ať ho nemusíme poslouchat. A včera se mi to vymstilo – zase měl volno a zase seděl od 5 u tanků. A když jsem mu šla o půl 8 zavřít dveře, začal po mě vyjíždět, že ať je nezavírám, ale já jsem mu řekla, že nebudu poslouchat jeho mluvu a začal, že on nebude poslouchat mou. Nenapadá nás fyzicky, ale je hodně sprostý. Není to jen u tanků, ale u jakékoliv hry, která mu nejde. Když chci třeba na PC, tak jsem mu to jednou takto řekla a on, že co asi má dělat. Bylo léto a on vždy byl na zahradě, ale od doby tanků sedí hodně u toho. Ani mým sourozencům, ani mamce a ani mě se to nelíbí. Nevíte, jak by jsme na něj měli jít nebo co by měl udělat, aby se dal do klidu? Děkuji vám za vaše odpovědi.