Starší dotaz #2646

Dobrý den, Mám takový dlouhodobý problém. Je mi 18 let a před třemi roky jsme poznala člověka, který změnil celý můj svět, zamilovala jsem se. Byli jsme spolu pořád, stal se mým vším. Nedokázalo nás nic rozdělit, byla to moje velká láska. Náš vztah trval 2 roky a nějaký ten měsíc. Z ničeho nic, prostě mi řekl, že na mě už nemá čas. Následovaly proplakané týdny… Strašně to bolelo, protože jsem cítila, že to nebyl ten pravý důvod. Jakoby zůstalo něco nedořečeno. Myslela jsem, že se s tím vyrovnám, jak to přece bývá. Že zapomenu, čas vše vyléčí, přátelé mi pomohou. Ale není to tak snadné. Nepsala bych, kdybych si s tím věděla rady. Stále ho miluji a nedokážu přijmout, že má jiný život, změnil přátele, má přítelkyni. Naše cesty se rozešly. Ale já pořád bloudím v minulosti a vzpomínám. Když mám jít s nějakým klukem ven, mám v sobě blok, nejde to. Potkávám jeho sestru, jeho rodiče, pracuju na místě, kde jsme se poznali. Bolí to a strašně moc. Poraďte, co mám dělat. Jak se smířit s věcmi, které již nelze změnit? Děkuji.