Starší dotaz #2684

Dobrý den,mám problém se kterým si nevím rady.Jsem 12let vdaná.V manželství byly vždy nějaké problémy,což považuji za normální.Jenže časem začaly problémy narůstat a ze strany manžela nebyla moc vůle cokoli řešit.Jeho přístup byl vždy stejný,každou debatu o tom,že je nějaký problém bere jako obviňování,vyčítání a okamžitě zasekne,odchází,nekomunikuje.Vždy jsem to řešila tak,že to co mi vadí jsem se snažila potlačit,aby se mnou alespoň mluvil.Nicméně vše se ve mně za tu dobu navršilo až tak,že jsem přestávala být schopna ústupky dělat.Nicméně vše jsem pochopila až v době,kdy jsem potkala člověka,u kterého jsem našla pochopení porozumění.V tu chvíli jsem si uvědomila,že mi v životě něco moc chybí a že přes to,že jsem nic nehledala, tak jsem to našla.Muž u kterého jsem našla to, co mi chybělo na tom byl dost podobně.3estnáctileté manželství,ne příliš funkční a také našel něco co nehledal.Jeden do druhého jsme se zamilovali.On vše řekl manželce a začal to řešit.Já manželovi řekla,že s ním nezůstanu již dávno před tím,než to začal manžel doma řešit,jen jsem mu neřekla,že jsem někoho potkala.S přítelem jsem se chtěla rozejít a dát mu šanci svo rodinu zachránit,ale nedokážu to.On má sice na jednu stranu snahu přesvědčit se o tom,že zůstat s manželkou je správné,ale kontaktu se mnou se vzdát nechce.Přítel s manželkou navštívili i poradnu,kde mu bylo řečeno,že to co nachází u mne,tak u manželky nenajde a že sebeobětování je pro manželství skázou,přez to má pocit,že stále udělal málo pro záchranu manželství,ale mně se vzdát nechce.Já s manželem zůstat nechci a nemohu.Nedokážu být s jedním mužem a druhého milovat.Je nějaká šance,že člověk,který má silně zakořeněn pocit zodpovědnosti a viny,který navíc má moc rád své dva syny,najde odvahu vzít život do vlastních rukou a něco s ním udělat? Jakou šanci na záchranu manželství kde do dlouhodobích problémů se ještě přidal pocit zrady a vzájemné nedůvěry?Je opravdu možné,aby žena,která na jejím muži vadilo už před přiznáním toho,že se její manžel zamiloval a byl jí nevěrný,téměř vše,opravdu najednou vše odpustila,tak jak tvrdí?Sama se v tom plácám.Jsem přesvědčena,že je lépe zůstat sama,než s manželem,kterého nemiluji a se kterým si nerozumím.Ale pořád se mi ještě nějak nedaří vzdát se myšlenky na to, že s přítelem by byl život fain.Má smysl čekat,nebo to mám vzdát a opravdu zapomenout na svého milovaného přítele a začít svůj nový život sama. Moc děkuji za radu a přeji vše dobré do Nového roku.